Jak předem identifikovat masového vraha

18. 7. 2016

Víme že v 95 procentech je masový vrah muž, typicky je to běloch (téměř dvě třetiny jich jsou běloši) a je starší než normální vrazi. Z výzkumů vyplývá, že polovina osob, které postřílely větší množství lidí, je starší 30 let, jen 12,2 procent z nich je mladší než 20 a 38 procent z nich jsou ve věku 20-29 let, napsala Clare Allely na serveru The Conversation po nedávném masovém vraždění v americkém Orlandu. Její informace jsou užitečné i pro masakr v Nice.

Velkým problémem při snahách vědců identifikovat lidi, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že spáchají masové vraždění, je že počet takovýchto událostí je nesmírně nízký. Proto nelze použít konvenčních výzkumných metod, jako jsou studie určitých společenských skupin.

Rozhovor Britských listů 66:

Blížíme se po brexitu katastrofě?

15. 7. 2016

Po katastrofálním hlasování britských občanů pro odchod Velké Británie z Evropské unie hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Josefem Šlerkou o tom, co si počít teď a co nás asi čeká. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 15. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Francouzská policie dále zkoumá okolnosti ohledně útočníka z Nice

18. 7. 2016

Tuniský řidič, který ve čtvrtek usmrtil v Nice kamionem 84 lidí, odeslal před útokem esemesku o tom, že si opatřil zbraně. Mohamed Lahouaiej-Bouhlel psal, že je potěšen, že se mu podařilo získat pistoli ráže 7,65 mm, a zmínil se i o snaze získat další zbraně. Útočník se také vyfotografoval za volantem kamionu a nasdílel tuto fotografii prostřednictvím esemesky. Policie zjišťuje, komu ji poslal.

Francouzská policie dosud nenalezla žádné vazby vraha z Nice na džihadistické či islamistické skupiny.

Bylo zjištěno, že se Mohamed Lahouaiej-Bouhlel vyskytl na promenádě v Nice dvakrát během dvou dnů před útokem.

Šest lidí je vyslýcháno v souvislosti s útokem. Mezi nimi je i osmatřicetiletý Albánec, který byl zatčen v neděli na základě podezření, že Lahouaiej-Bouhlelovi opatřil pistoli, jíž útočník začal střílet na policii, která se mu postavila do cesty.

Lahouaiej-Bouhlelova manželka, s níž se útočník rozváděl, a matka jeho tří dětí, byla po policejním výslechu propuštěna. Není v souvislosti s útokem považována za podezřelou osobu.

Útočníkům bratr Jabeur sdělil v neděli tiskové kanceláři Reuters, že Lahouaiej-Bouhlel telefonoval několik hodin před útokem domů a poslal "smějící se" fotografii z Nice.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Evropa a USA naléhají na Turecko, aby dodržovalo zákony

18. 7. 2016

Evropští politikové a americký ministr zahraničí John Kerry apelovali na Turecko, aby respektovalo zákonnost. Turecký prezident Erdogan provádí po neúspěšném víkendovém puči čistku státních institucí.

Federica Mogherini, zahraničněpolitická šéfka EU, zdůraznila, že EU požaduje plné dodržování ústavního pořádku Turecka a respekt vůči demokracii, lidským právůmn a základním svobodám. Totéž řekl americký ministr zahraničí John Kerry.

Turecko uvažuje o obnovení trestu smrti pro pučisty. Ten byl v Turecku zakázán r. 2004. Mogherini zdůraznila, že takové rozhodnutí by znamenalo, že by se Turecko nemohlo stát členem Evropské unie.

Turecká vláda oznámila zatčení 2700 soudců a v pondělí uvedla, že bylo propuštěno 7850 policistů. Do neděle bylo celkem zatčeno 6000 osob, což vede k otázkám, koli ze zatčených osob mělo něco společného s pučem. Erdoğan je obviňován z posilování autoritářství a toto je prý další příklad.

Znovuzavedení trestu smrti v Turecku by znamenalo, že Turecko ztratilo právo ucházet se o členství v EU, a také by se rozložila dohoda EU-Turecko o uprchlících, v jejímž důsledku došlo k výraznému snížení počtu uprchlíků směřujících do Evropy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pár poznámek k vojenskému puči v Turecku

18. 7. 2016 / Boris Cvek

Pod vlivem debat na Facebooku se odvažuji učinit pár poznámek k pokusu o vojenský puč v Turecku. Z hlediska západních hodnot není obtížné si vytvořit negativní vztah k poměrně autoritářskému režimu prezidenta Erdoğana a vidět armádu jako strážkyni sekulární povahy tureckého státu. S idealizací armády je však třeba být velmi opatrný, a to i té turecké.

Vojenské režimy nemají z hlediska demokracie dobrou pověst, ať už jde o brutální junty v Latinské Americe, v Barmě, v Řecku nebo o čerstvě nastolenou juntu v Egyptě. V samotném Turecku v roce 1980 úspěšný armádní puč „chránil sekulární charakter státu“ tak, že došlo k popravám 50 lidí, půl milionu lidí bylo uvězněno a stovky lidí zemřely ve věznicích.

Zatím opravdu žijeme stále déle. Právě proto roste počet zemřelých ve vyšším věku

18. 7. 2016 / Tomáš Fiala

V Britských listech zde se zamýšlí Miroslav Žáček nad vývojem délky života v ČR.

Některé jeho argumenty jsou však nesprávné.

Autor zcela správně uvádí, že střední délka života je hypotetické charakteristika, která udává, jak dlouho by ještě v průměru žila x-letá osoba daného pohlaví za předpokladu, že po dobu jejího života bude stejná úmrtnost jako v roce výpočtu (přesněji řečeno jako v roce, z něhož pocházejí data o zemřelých a žijících). Je to tedy, za současného stavu poznání, vlastně odhad délky zbývajícího života za pesimistického předpokladu, že už se v dalších letech nepodaří úmrtnost dále snižovat.

Bude se v Turecku popravovat?

18. 7. 2016

Přestože Turci prezidenta Erdoğana v minulosti často kritizovali, po nezdařeném vojenském puči se mnoho z nich postavilo na jeho podporu. Avšak reakce davů, kteří demonstrovali proti vojenskému puči na Erdoğanovu podporu, byla znepokojující. Vojáci, mnozí z nichž byli obyčejní teenageři v povinné základní vojenské službě, byli zatýkáni, biti, svlékáni do naha a podle některých zpráv i lynčováni (v sobotu se objevila na sociálních sítích i fotografie vojáka, jemuž usekli hlavu). Pověst turecké armády, v minulosti adorované, považované za téměř posvátnou v této ostře nacionalistické mladé republice - byla zlikvidována, píše Alev Scott.

V Turecku vznikla situace, kde jsou násilné davy v ulicí oslavovány za to, že "chrání demokracii" prezidenta, jehož prestiž a moc je nyní silnější než kdy předtím. Tento puč byl ekvivalentem nešťastné manželky, kterou unesl pošetilý a nekompetentní milenec. Tato manželka - 50 procent Turků, kteří by chtěli, aby Erdoğan ve volbách prohrál - o takovou záchranu nežádala. Nikdo se nechce vrátit k tak středověkým metodám, jako byl puč z roku 1980.

Manželka nyní bude "bezpečně" zamčena doma, a milenec bude potrestán - možná humánně, možná ne. Po potlačeném puči zuřivé davy požadovaly obnovení trestu smrti pro zatčené vojáky. Premiér Binali Yıldırım je ujistil, že je slyší.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britský ministr pro brexit: "Od určitého data nedovolíme občanům EU získat v Británii trvalý pobyt"

18. 7. 2016

Euroskeptik David Davis, jehož jmenovala nová britská konzervativní premiérka Theresa Mayová "ministrem pro brexit", se vyjádřil, že je pravděpodobné, že příchozím z Evropské unie do Británie po určitém datu Británie nepovolí v zemi dlouhodobý pobyt. Labouristická strana na tyto výroky nijak nereagovala, skotští nacionalisté je označili za ostudné.

Davis také tvrdil, že Skotsko nebude moci zabránit brexitu a odmítl návrh skotské premiérky Nicoly Sturegonové, která chce zajistit, aby Skotsko zůstalo v EU bez ohledu na to, že Anglie z EU odejde. "Už teď budeme mít problém s hranicí mezi severním a jižním Irskem a v Británii nebudeme vytvářet další vnitřní hranice."

Aktéři úpadku

18. 7. 2016 / Karel Dolejší

Probíhající ústup Západu z globálního výsluní, na němž se začal vyhřívat koncem 15. století, má řadu strukturálních příčin (neúspěch pokusu překročit hranice industriální epochy, deindustrializace, outsourcing, ústup od znalostního paradigmatu k "seberealizačnímu" a "komunikačnímu"...). Těmi se zde nicméně zabývat nebudu. Místo toho se zaměřím na typologii přístupu aktérů k tomu, co je dáno. Koneckonců právě přístup rozhoduje o tom, zda se libovolná krize stane výzvou k adaptivním změnám - nebo jednosměrnou ulicí vedoucí z kopce dolů.

Proč Lahouaiej-Bouhlel vraždil?

17. 7. 2016

Francouzská policie a akademikové se snaží zkoumat útočníkovu historii a hledat jeho motiv

Vrah byl rozhněvaný samotář, který nedávno přicestoval z Tuniska

Víme nyní, že Mohamedu Lahouaiej-Bouhlelovi bylo 31 let, manželka se s ním rozváděla a žil v dělnické čtvrti francouzským tiskem eufemisticky označované za "smíšenou". Nemluvil, děsil své sousedy a míval záchvaty zuřivosti. Bil manželku a nedávno byl odsouzen za fyzický útok proti jednomu motoristovi. Měl záznam v trestním rejstříku, protože páchal drobné trestné činy, a zřejmě i trpěl depresemi, ale nebyly zjištěny žádné jeho vazby na radikální ideologie či sítě.

Jak technologie ochromila pravdu

12. 7. 2016

Sociální sítě sežraly zpravodajství. Ohrozily financování novinářské práce, provozované ve veřejném zájmu a vytvořily éru, v níž má každý svá vlastní "fakta". Důsledky ochromují nejen novinářskou práci, varuje šéfredaktorka deníku Guardian Katharine Viner v rozsáhlé a závažné analýze, která má stejnou platnost pro Českou republiku jako pro Británii.

Loni v září se v médiích najednou objevila zpráva, že se jako student britský premiér David Cameron účastnil v Oxfordu šokující iniciační ceremonie, při níž údajně vsunul svůj penis do čumáku mrtvého prasete. Zpráva proběhla všemi médii, přestože se ukázalo, že je nepravdivá. Rozšířila se prostřednictvím přeposílání na Twitteru a na Facebooku, kde ji sdílely miliony lidí, kteří zřejmě dodneška věří, že ta zpráva je pravdivá. Isabel Oakshott, novinářka z Daily Mailu, která byla původním zdrojem zprávy, posléze přiznala, že vůbec neví, zda je to pravda. Reagovala drze: "Je samozřejmě na veřejnosti, aby si sama rozhodla, zda je daná zpráva pravdivá či nikoliv."

Zdálo se, že nyní už není zapotřebí, aby si novináři před zveřejněním nějaké zprávy byli jisti, že ta zpráva je pravdivá. Namísto toho je na čtenářích - kteří vůbec neznají zdroj zprávy - aby si rozhodli, zda to, co čtou, je pravda. Ale podle čeho mají rozhodovat? Podle instinktu, intuice, své nálady?

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Instrumentální homofobie paní poslankyně Nytrové

14. 7. 2016 / Boris Cvek

Byly doby, před deseti lety, kdy Česká strana sociálně demokratická měla lví podíl na prosazení registrovaného partnerství v ČR, a bylo to logické: na Západě je toto téma přirozenou součástí levicové agendy a jako i v případě jiných původně levicových témat, např. všeobecného volebního práva nebo práva zaměstnanců na odbory, se stalo samozřejmou součástí politického života, kterou už na Západě často nezpochybňují ani mainstreamové pravicové strany.

V katolickém Irsku to dokonce nedávno dospělo tak daleko, že si občané sami v referendu rozhodli, že homosexuální manželství budou ve všech právech i povinnostech naprosto rovná manželstvím heterosexuálním. Není zřejmě náhodou, že Irsko je dnes jednou z nejvíce prounijních zemí v EU. Opačný proces můžeme sledovat v Rusku, kde si velkokapitalistický, mafiánský režim vzal za ideologickou výztuž ultrakonzervativní pravoslaví a vystupuje aktivně homofobně.

Puč v Turecku provádí Erdoğan, pomalu, už tři roky

17. 7. 2016

Páteční puč v Turecku měl charakteristické rysy amatérského zoufalství. Jeho organizátoři si pravděpodobně mysleli, že je to jejich poslední šance zabránit prezidentu Erdoğanovi, aby dostal armádu plně pod svou kontrolu. Už tři roky Erdoğan metodicky posiluje svou moc.

Jeho tlak na sdělovací prostředky je dobře zdokumentován. Opoziční tisk byl převzat soudně jmenovanými administrátory. Disidentské televizní stanice byly odpojeny od satelitů, digitální platformy už nejsou přístupné. Erdoğan proklíná sociální sítě, které ho tento víkend zachránily.

Bojujme proti islamofobii

16. 7. 2016

"Humza je senzační - jsem hrdá, že jsem s ním chodila do téže školy," píše na Facebooku Ema Čulík.

"Toto je naše země - máte veškerá práva žít svůj život tak, jak ho žijete, aniž byste se museli bát zastrašování"

Seznamte se s Humzou Yousafem, stoupající hvězdou Skotské nacionální strany.

"Humza Yousaf, Glasgow Pollok".

V květnu 2016 přísahal v parlamentě anglicky i jazykem urdu. Hned poté se stal terčem vlny nadávek na internetu.

"Muslimové mají pocit, že dneska je to už normální, že to je prostě součástí toho, že jsou to muslimové, kteří žijí v Británii - ale to prostě není v pořádku, to prostě nelze tolerovat. Tohle je naše země a vy máte stejné právo tady žít tak, jak žijete, aniž byste se museli bát zastrašování."

Po pařížských teroristických útocích r. 2015 se množství nenávistných útoků proti němu výrazně zvýšilo.

"Nepochybuju, že když dojde k incidentu, jako byl ten v Paříži, dojde k okamžitému zvýšení vlny nenávisti. Oni si myslí, že jako já s tím mám něco společného. Jenom prostě proto, že jsem muslim. Že do toho musím být zatažen, že jsme všichni stejní."

Humza předal verbální útoky, jichž byl terčem, britské policii.

"Jdi do hajzlu, Humzo Yousafe, už tvoje jméno o tobě vypovídá všechno, co o tobě potřebuju vědět. Vypadni do prdele z mé země."

Proti osobě, která toto napsala, bylo zahájeno trestní stíhání.

"Ona si asi většina lidí ani neuvědomuje, že porušují zákon. Protože ty verbální útoky se dnes považují natolik za něco normálního. Znám mnoho muslimů, kteří jsou terčem opravdu strašlivých islamofobních nadávek, ale oni si říkají, "No, co se dá dělat, to je prostě jen tou érou, v které dnes žijeme. Nic se proti tomu dělat nedá. Ale dá - a měli byste jednat."

New York Times: Útok psychotického samotáře v Nice výrazně posiluje rasismus a ultrapravici v Evropě

16. 7. 2016

Masakr, spáchaný psychotickým samotářem z Tuniska v jihofrancouzském městě Nice přišel jako na zavolanou pro protiuprchlická, protimuslimská ultrapravicová hnutí v Evropě, která začínají být hrozbou pro mainstreamové politické strany, varuje americký deník New York Times, a to přesto, že pachatel ani nechodil do mešity.

Útoku v Nice zneužívají ultrapravicová hnutí v Evropě jako "důkazu", že islám zosobňuje smrtelné nebezpečí pro evropské společnosti. Proto je nutno zastavit imigraci.

"Toto je válka," tvrdil holandský ultrapravičák Geert Wilders, jehož popularita v Holandsku roste. "Neskončí to, dokud neuzavřeme islámu své hranice a dokud neodislamizujeme své společnosti. Už žádný teror. Už žádný islám!"

Islámský stát tvrdí, že útočník z Nice byl "jeho voják"

16. 7. 2016

Islámský stát se vyjádřil, že řidič kamionu, který usmrtil v Nice 84 osob a zranil více než 200 lidí, byl "jeho bojovníkem", Tvrdí se to v prohlášení tiskové kanceláře Ama, která podporuje Isis. Neexistují však žádné důkazy, že by Mohamed Lahouaiej-Bouhlel reagoval na apely Islámského státu. Útočník nebyl nábožensky založen ani to nebyl islamista.

Jako teenager utrpěl Mohamed Lahouaiej-Bouhlel nervový kolaps a byl léčen na duševní choroby. Byl znám svou agresivitou.

Francouzská policie bude zkoumat, zda měl útočník nějaké vazby na džihádistické skupiny, ale zatím o něm není nic takového známo.

Útočník se v Tunisku podrobil psychiatrickému léčení, byl mentálně nestabilní a někdy se choval násilně. "Psychiatr nám o něm sdělil, že trpí vážnou chorobou," řekl jeho bratr televizní společnosti RTL.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE ZDE

Nesmíme předstírat, že se nějakému státu může podařit zastavit šílence za volantem kamionu

16. 7. 2016

K strašlivému masakru v Nice, kdy útočník za volantem kamionu usmrtil 84 osob, můžeme Francii nabídnout jedině sympatie, píše v deníku Guardian konzervativní komentátor Simon Jenkins. Nebezpečím je, že ritualizovaná globální reakce na takovéto incidenty se stane jejich megafonem. Přehnané a hysterické reakce na takovéto incidenty zmnohonásobují dopad teroristického činu - a také vyvolávají chybné očekávání veřejnosti, že "se něco dá dělat".

Francouzský prezident Francois Hollande prodloužil mimořádný stav ve Francii o tři měsíce a znovu vyhlásil, že je Francie "ve válce" s hrozbou islamistického terorismu.

Takové reakce mohou být útěchou občanům města Nice, kteří jsou ve stavu šoku. Avšak žádná obranná síla na planetě Zemi nedokáže uchránit dav lidí před šílencem za volantem kamionu.

Levá pravá, seno sláma...

Jaký bude nový český politický projekt?

14. 7. 2016 / Bohumil Kartous

Blíží se další volby. S průběžnou a opakovanou skandalizací tzv. tradičních politických stran i nových politických projektů setrvale udržuje významné procento lidí, kteří nevědí, koho volit. Podle posledního předvolebního výzkumu CVVM, který snad má určitý kredit, je rozhodnuto volit 59 % oprávněných voličů. Ve středu je naprostý přetlak a nalevo jsou pro velkou část voličů - překvapivě - ještě pořád volitelné ČSSD nebo KSČM. Z volebního modelu vyplývá, že by tyto "levicové" strany získaly přes 40 % hlasů. Když připočteme silnou politickou odnož společnosti Agrofert, která je politicky amorfní a využívá luxusu změnit kdykoliv pohled na věc, která ale přesto více svou proregulativní politikou připomíná středolevou stranu, máme dohromady skoro 65 % rozhodnutých voličů. KDU-ČSL 9 %, Zelení, Piráti a obskurní šovinistické spolky typu Strany práv občanů nebo Úsvit posbírají dohromady 10 %. Zbývá nějakých 15 % pro pravici....

Skrytý obsah vzdělávání? Příprava na pub quiz…

14. 7. 2016 / Markéta Majerová

V poslední době se v českých hospodách rozšířila epidemie zvaná pub quiz. Tento marketingový projekt se primárně snaží zvýšit výnosy za konzumaci alkoholu a poskytnout další důvod návštěvy hospody pro ty, kteří by pochybovali, zda do putyky jít, nebo strávit večer ve společnosti televize a znalostní soutěže typu Chcete být milionářem.

Turecko: Erdoğan obnovil svou vládu

16. 7. 2016

- Prezident Recep Tayyip Erdoğan obnovil svou vládu, nechal zatknout tisíce lidí z armády a ze soudnictví a požaduje, aby Barack Obama zatkl či deportoval jeho politického oponenta.

- V pátek v noci se určitá frakce turecké armády pokusila o neúspěšný puč proti Erdoğanovi. Její tanky, vrtulníky a vojáci se střetli v ulicích Istanbulu a Ankary s policií a s demonstranty.

- Během násilí přišlo o život 265 lidí. Premiér Binali Yildirim v sobotu uvedl, že bylo usmrceno 161 "mučedníků", včetně civilistů a policistů, a že nejméně 1440 osob bylo zraněno. Umit Dundar, generál, který působí jako šéf armádních štábů, sdělil během dne, že při bojích bylo usmrceno 104 "spiklenců".

- Loajalisté zatkli 2839 členů armády a nařídili zatčení 2745 soudců a prokurátorů. Erdoğanova vláda začala provádět čistky osob, podezřívaných ze sympatií k pučistům.

- Erdoğan požaduje, aby Barack Obama zatkl nebo deportoval duchovního Fethullaha Gülena, který žije v americkém exilu v Pennsylvánii. Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že Amerika bude uvažovat o deportaci, ale požaduje důkazy, že duchovní udělal něco špatného.

- Gülen obvinění z podílu na puči odmítl a naznačil, že Erdoğan mohl puč zinscenovat sám.

- Yildirim uvedl, že Turecko bude uvažovat o obnovení trestu smrti pro organizátory puče. Erdoğan se zapřísáhl, že "očistí" armádu a vládu od nepřátel.

- V ulicích Istanbulu a Ankary demonstrovali občané proti pokusu o vojenský puč. Zranění lidé stále ještě v největší nemocnici v Ankaře čekali na ošetření.

- Všechny turecké politické strany vehementně puč odsoudily.

- Dva turečtí majoři, kapitán a pět obyčejných vojáků požádali o azyl v Řecku, kam odletěli vojenským vrtulníkem. Řecký ministr obrany uvedl, že muži byli zatčeni za nelegální vstup do země.

- Pentagon ztratil přístup do tureckého vzdušného prostoru a nemohl používat leteckou základnu Incirlik pro americká vojenská letadla a jejich operace proti islámskému státu. Turecký ministr zahraničí vysvětlil, že na základně byli zatčeni spiklenci.

Podrobnosti v angličtině ZDE .

V Turecku došlo k neúspěšnému pokusu o vojenský puč

15. 7. 2016

Sobota dopoledne:

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zřejmě přežil během chaotické a krvavé noci z pátku na sobotu pokus o armádní puč. Frakce turecké armády se pokusila po páté během šedesáti let svrhnout civilní vládu v Turecku.

V sobotu pokračovaly konfrontace v některých částech země, avšak Erdogan byl schopen vystoupit na veřejnosti. Cestoval ze svého sídla u Egejského moře a odletěl do Istanbulu, kde ho na letišti přivítaly davy stoupenců.

"Turecko má demokraticku zvolenou vládu a prezidenta," řekl Erdogan v Istanbulu. "Jsme u moci a budeme vykonávat svou moc až do konce. Nepřenecháme svou zemi těmto nájezdníkům. Dopadne to dobře." Dodal, že povstání je "zradou" a odpovědné osoby zaplatí "těžkou cenu".

Davy tureckých občanů vyšly do ulic na podporu prezidenta Erdogana. I opoziční politikové, kteří jsou normálně kritičtí vůči Erdoganovým autokratickým způsobům, vydali prohlášení na Erdoganovu podporu.

V sobotu dopoledne bylo podle tureckých činitelů zatčení 1560 vojenských činitelů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Prozatímní šéf spojených šéfů armádních štábů Umit Dundar, voják loajální prezidentu Erdoganovi, vystoupil v sobotu dopoledne s tvrzením, že pokud o puč proti Erdoganovi selhal. Dodal, že 104 spiklenců bylo usmrceno. Dalších 90 osob zemřelo, včetně 47 civilistů. Dalších 1154 osob bylo zraněno.

Situace zůstává nepřehledná a dramatická.

Toto jsou záběry, jak se policie snaží zatýkat vojáky, kteří se účastnili puče, a přemůže ji dav:

cnn'de darbecilere önce polis, sonra siviller müdahale etti pic.twitter.com/fiw5jVRC9v

— ismail saymaz (@ismailsaymaz) July 16, 2016

Turecká státní televize uvedla, že v Turecku byl vyhlášen mimořádný stav a že jsou uzavřena letiště. Armáda slibuje novou ústavu a konstatovala, že "demokracie a světská správa státu" byly ochromeny. Dodala, že byl vyhlášen mimořádný stav. Turečtí občané tvoří fronty u bankomatů:

#Breaking :Civilians rush to withdraw money from ATM machines in #Turkey as military attempts coup via @RudawEnglish pic.twitter.com/iuARIMMgbj

— حسن سجواني (@HSajwanization) July 15, 2016

Erdogan making a statement via Facetime pic.twitter.com/cLVxL20fSg

— Ahmed Al Omran (@ahmed) July 15, 2016

84 lidí bylo usmrceno v jihofrancouzském městě Nice

15. 7. 2016

- Velký nákladní automobil vjel kolem 23. hodiny v městě Nice na francouzské Riviéře do davů oslavujících den pádu Bastilly. O život přišlo nejméně 84 osob včetně několika dětí. Dalších 18 osob bylo vážně zraněno.

- Řidiče nákladního vozu zastřelila policie. Vyšetřovatelé se snaží zjistit, zda měl společníky. Incident je považován za teroristický útok, ale žádná organizace se k němu nepřihlásila.

- Svědci uvedli, že řidič záměrně jel davem klikatě, aby usmrtil co největší množství lidí. Jel s nákladním vozidlem stovky metrů po promenádě. Podle některých zpráv jel davem rychlostí 50 km/h na vzdálenost dva kilometry.

- Francouzská média uvádějí, že vrah byl znám policii pro drobnou zločinnost, nikoliv však terorirsmus. Policejní zdroj uvedl, že řidič byl jednatřicetiletý francouzský Tunisan, narozený v Tunisku.

- V nákladním vozidle byly nalezeny zbraně a granáty. Probíhá vojenská operace. 10 000 vojáků bylo mobilizováno.

- Francouzský prezident Francois Hollande uvedl, že bude prodloužen mimořádný stav ve Francii o další tři měsíce. Ostraha francouzských hranic bude posílena a "Francie předvede skutečnou sílu při vojenských akcích v Sýrii a v Iráku".

- Svědci hovoří o rodičích, kteří zoufale házeli své děti přes plot, aby do nich nenarazil nákladní vůz.- Policie jmenovala osobu podezřelého z masakru v Nice jako jednatřicetiletého francouzského Tunisana Mohameda Lahouaiej-Bouhlela, jeho dokumenty byly nalezeny v nákladním voze. Policejní vyšetřovatelé a forenzní experti vstoupili v pátek v 9.30 do jeho bytu a odnesli plné pytle materiálu.

L'appartement du terroriste présumé de Nice passé au peigne fin ce matin pic.twitter.com/n6Qp15NmIA

— Catherine Marciano (@clmarciano) July 15, 2016

- Regionální prezident Nice Christian Estrosi uvedl, že v náklaďáku byly nalezeny zbraně a granáty. Některé byly atrapy.

- Útok ostře odsoudili náboženští i političtí představitelé muslimského a arabského světa.

- Použití nákladního vozidla jako nástroje útoku je v západním světě nezvyklé a je nesmírně obtížné se proti tomu jakkoliv bránit.

- Bezprecedentní je počet mrtvých a zraněných dětí. Nejméně 10 dětí bylo usmrceno a dalších 50 dětí bylo zraněno, mnohé z nich vážně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nový britský kabinet možná signalizuje, že se Británie vzdá postavení západní mocnosti

15. 7. 2016

Opravdu chápu tu logiku. První várka jmenování ministrů premiérky Theresy May - Liam Fox se stane ministrem mezinárodního obchodu, David Davis bude řídit jednání o odchodu z EU a Boris Johnson se stane ministrem zahraničí - do značné míry dává smysl. Pověřila tvrdé jádro proponentů brexitu vyjendáváním o odchodu Británie z evropské politiky. Od teď bude nemožné tvrdit, že voliči byli podvedeni. Pokud tito tři muži nezvládnou proces odchodu Británie z EU, pak to nezvládne nikdo, píše v deníku Washington Post Anne Applebaum.

Brexit: První vážná oběť digitální demokracie

15. 7. 2016

Po britském hlasování o opuštění Evropské unie stojíme spíše před otázkami než před odpověďmi. Jaké vztahy nyní naváže Británie s EU a jak to ovlivní ekonomické vztahy a migraci? Rozhodnou se Skotsko a a Severní Irsko odejít? Jaká je budoucnost britské politiky, vzhledem k turbulencím v Konzervativní i Labouristické straně? Stane se úspěšný brexit precedentem pro další členy EU, možná dokonce pro členy eurozóny, aby z unie odešli? Jaké jsou dlouhodobé ekonomické důsledky výsledné nejistoty? Dojde vůbec někdy k brexitu, vzhledem k absenci jasného plánu, co po referendu, zjevné neochotě odpůrců členství aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy a k faktu, že referendum bylo poradní a nezavazující? Odpovědi na tyto otázky se vyjasní v následujících týdnech, měsících a letech, napsal Dhruva Jaishankar.

Jmenováním stoupenců brexitu do své vlády Theresa Mayová obrovským způsobem riskuje

15. 7. 2016

Komentátoři se shodují, že novou britskou vládou Theresy Mayové se Velká Británie posunula ostře doprava. Podle komentátora deníku Guardian Martina Kettlea však učinila Mayová ohromující věc, že dala ve své vládě obrovskou moc třem nekompromisním a ničivým stoupencům brexitu a poskytla jim klíčové role při řešení vztahu Británie po referedu o brexitu s Evropskou unií.

Zachránit kariéru klauna Borise Johnsona (jehož jmenováním jsou šokováni nevěřící politikové po celém světě), korupčníka Liama Foxe a ultraeuroskeptika Davida Davise, to je podle Kettlea dramatickou připomínkou, že hlasování pro brexit nyní definuje všechno, čím se musí zabývat nová premiérka.

Jmenování tří čelných stoupenců brexitu není jen pokusem Mayové získat loajalitu ultrapravicového křídla Konzervativní strany či uspokojit britský euroskeptický pravicový tisk. Daleko více je to prohlášení, že stoupenci brexitu musejí přijmout své rozhodnutí o brexitu a jeho následky. Chtěli, aby Británie odešla z Evropské unie. Teď je to jejich odpovědnost - a není to odpovědností britských politiků ve vládě Mayové, kteří podporovali setrvání Británie v EU - aby vyřešili problémy, které z toho vyplynou.

Toto rozhodnutí Mayové donutí Johnsona, Foxe a Davise činit obtížná rozhodnutí. Toto bude jejich vyjednávání, budou to jejich rozhodnutí a dosažený výsledek bude také jejich.

Podrobnosti v angličtině ZDE

"Možná, že si z nás Britové jen dělají prdel..."

14. 7. 2016

Svět politiky, diplomacie a celebrit reagoval se směsicí pobavení a hrůzy na zprávu, že Boris Johnson byl jmenován britským ministrem zahraničí. Politikové po celém světě jistě budou překvapeni, že mají spolupracovat s mužem, který napsal báseň o tom, že turecký prezident měl sex s kozou.

Ve Spojených státech byl oficiální reakcí opatrně uměřený smích. Když se mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner zprávu dověděl, měl velký problém udržet vážnou tvář. Pak konstatoval, že se Spojené státy "těší" na spolupráci s Johnsonem.

Americký politolog Ian Bremmer vyjádřil názor, že "si z nás možná Britové jen dělají prdel":

Maybe the Brits are just having us on. We probably deserve it. https://t.co/FfidoxWCZu

— ian bremmer (@ianbremmer) July 13, 2016

Německá kancléřka Angela Merkelová se odmítla k jmenování Johnsona ministrem zahraničí odmítla vyjádřit. Nicméně tento status na Twitteru podle Guardianu "zachytil celkovou celonárodní náladu v Německu":

#BorisJohnson wird britischer #Außenminister. pic.twitter.com/BNPsewYKHe

— Patrick Appel (@AppelPatrick) July 13, 2016

Bývalý švédský premiér Carl Bildt si nad rozhodnutím jmenovat Borise Johnsona ministrem zahraničí zoufal:

I wish it was a joke, but I fear it isn't. Exit upon exit. pic.twitter.com/8qmlSkQNRj

— Carl Bildt (@carlbildt) July 13, 2016

New York Times: V hlasování pro brexit Angličané znovu bojovali v druhé světové válce

14. 7. 2016

Hlasováním pro brexit Angličané s konečnou platností zlikvidovali svůj mezinárodní vliv, své někdejší "Britské impérium", píše v deníku New York Times Ben Judah. To, co angličtí stoupenci brexitu oslavovali s vlajkami v ulicích a se slzami v očích jako "Den nezávislosti", s konečnou platností zlikviduje roli, kterou Anglie hrála od 16. století jako velmoc, a kterou hrálo londýnské City jako finanční hlavní město světa.

Fantazie brexitu ohledně obnovení velikosti Británie - "převezmeme kontrolu!" dosáhne přesného opaku. Rozhodnutí Angličanů odejít z EU učinil nevyhnutelným odchod Skotska z unie s Anglií. Zpochybnil také status Severního Irska, kde lidé také hlasovali pro setrvání v EU.

Poradce prezidenta Putina: Jsme chytřejší, silnější a rozhodnější. Budeme vládnout Eurasii

14. 7. 2016

Der Spiegel publikoval rozhovor s poradcem ruského prezidenta Putina Sergejem Karaganovem. Zde jsou jeho výroky:

"Důvěra mezi velmocemi je skoro na bodu nula. Rusko začalo nově vyzbrojovat svou armádu a od té doby se situace hodně zhoršila. Varovali jsme NATO, aby se nepřibližovalo k hranicím Ukrajiny, protože to by byla situace, kterou nemůžeme akceptovat. Propaganda, která se nyní šíří, připomíná období před novou válkou.

Musíte pochopit, že Rusko je velmi citlivé na obranu. Musíme být připraveni na všechno. To je zdrojem občas masivní propagandy. Ale co dělá Západ? Nic jiného, než že Rusko pomlouvá. Myslí si, že hrozíme útokem.

V dnešní době má být rozptýlen strach z Ruska v zemích, jako je Polsko, Litva a Lotyšsko tím, že tam NATO rozmístí zbraně. Ale to jim nepomůže, my to interpretujeme jako provokaci. V krizi ty zbraně zničíme. Rusko nebude už nikdy bojovat na vlastním území.

Nepřejeme si studenou válku, s Ruskem chceme dialog

14. 7. 2016 / Petr Uhl

Rada NATO – Rusko (tak se tento orgán oficiálně jmenuje) existuje v dnešní podobě již 14 let. Je to styčný konzultativní orgán obou někdejších vojenských bloků, od jara 2014 však nečinný. Středeční bruselské jednání této rady ukázalo, že západní Evropa, do níž patří pro účely diskuse o současné studené válce i Česká republika, a hlavně „politika“ z definice nepolitického NATO, jsou stále v úzkých. Nikdo přitom nečekal radikální obrat k lepšímu, lidé obvykle oceňují už pouhý fakt, že se zmíněná rada, aspoň na úrovni velvyslanců vůbec sešla.

Teplota vzájemných západoevropsko-východoevropských studenoválečných vztahů poklesla za poslední dva roky natolik, že náprava je už i v zájmu Západu, hospodářském a i politickém, a to nejen v Evropě, ale i v USA. Bylo to slyšet z tónu řečí pronášených před týdnem ve Varšavě při setkání představitelů Severoatlantického paktu. Už tam generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, dnes věrně plnící přání Bílého domu a Pentagonu, několikrát opakoval: „Nepřejeme si studenou válku.“

BRITÁNIE:

Theresa Mayová přednesla překvapivě "levicový" inaugurační projev

14. 7. 2016

Řekla v něm mimo jiné:

"Chci bojovat proti děsivé nespravedlnosti, že když se narodíte chudý, v průměru zemřete o devět let dříve než ostatní.

Jestliže jste černoch, soudnictví s vámi zachází tvrději, než když jste běloch.

Pokud jste chlapec dělnického původu, získáte vysokoškolské vzdělání méně pravděpodobněji než kdokoliv jiný v Británii.

Pokud chodíte do státní školy, je méně pravděpodobné, že se dostanete do nejvyšších zaměstnání, než když chodíte do soukromých škol.

Pokud jste žena, budete vydělávat méně než muž.

Mapa zemí, které urazil nový britský ministr zahraničí Boris Johnson

14. 7. 2016

A map of all the countries #BorisJohnson (new British Foreign Sec) has offended.https://t.co/sEHqtI9aye pic.twitter.com/RcXG5afYee

— Sara Firth (@Sara__Firth) July 14, 2016

Katastrofální dopravní situace v Plzni

14. 7. 2016 / František Řezáč

Druhé největší město v Čechách je po dopravní stránce přeťato řekou Mží, která odděluje od ostatních částí dobrou třetinu obyvatel severních předměstí. Jediným významným propojením jsou Klatovská a na ni navazující Karlovarská třída, kde se tvoří v dopravních špičkách ráno a odpoledne dlouhé kolony aut. V severním předměstí jsou umístěna významná zařízení, jako jsou nemocnice a s nimi související Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, sídlo hasičského sboru, zoologická zahrada, přírodní amfiteátr, čtyři paneláková sídliště Vinice, Lochotín, Košutka a Bolevec a vedou tudy výpadovky na Karlovy Vary a Most. Jakékoli opravy či nehody na jediném propojení znamenají další komplikace, nejen pro auta, ale hlavně pro veřejnou městskou dopravu.

Bodláky Václava Duška

Putičkáři, pleticháři, vrazi, pamatujte!

14. 7. 2016 / Václav Dušek

Spravedlnost čeká i pár desítek let, pak udeří, otevře oči zaslepeným bytostem, nakaženým ideologickými viry. Jedna holá pravda, šibenice, kulky, mučírny! V opojení z krve tančí na světovém parketu zrůdy nelidské – v tuto vteřinu kdesi umírá zmučený člověk; světovost spravedlivých odsudků odsouvána do pozadí – k čemu se trápit nespravedlností v tramtárijích?! Evropanské touhy proniknout k výšinám spravedlivého bludu naráží na odpornou minulost, že? I evropští mudrlanti selhali mnohokrát v minulosti (jak je to v přítomnosti?), čest a sláva posvěcována církví svatou vyvazovala zodpovědnost za bestialitu vůči odpůrcům a rasovým odpadům.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2016

17. 7. 2016

V červnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 61 938,25 Kč.   Příjem z reklamy byl 8263  Kč.

Zůstatek byl koncem června 2016 132 482,29 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.