Konkrétně ke způsobu, jakým posuzoval námitku stěžovatelky ohledně přiměřenosti rozsahu zablokovaného majetku, když konstatoval, že

"exekuční řád v aktuálním znění nezná pojem přiměřenosti exekuce (tak jak jej zná o. s. ř.), pokud tedy má (stěžovatelka) dojem, že je zablokován její majetek ve vyšší hodnotě, než jsou náklady exekuce a náklady oprávněných, není to důvodem pro částečné zastavení exekuce." (str. 3 usnesení).

S takovým názorem se Ústavní soud neztotožňuje, neboť dle čl. 4 Ústavy ČR je ústavní povinností obecných soudů poskytovat ochranu základním právům a svobodám jednotlivců a s ohledem na princip právního státu, z něhož plyne i princip proporcionality, který velí omezovat, je-li to třeba, základní práva jen v nezbytném rozsahu.

Ultima ratio tohoto principu obsahuje ústavní příkaz plynoucí z čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož nelze omezením popřít podstatu a smysl omezovaného základního práva (v daném případě vlastnického práva stěžovatelky). Této své ústavní povinnosti se obecné soudy (Okresní soud v Jablonci nad Nisou nevyjímaje) nemohou zbavit poukazem na mezeru v právním řádu nebo prostým konstatováním neexistence příslušných právních pojmů či norem podústavního práva."