Vědci jsou vyvedeni z míry dalším prudkým poklesem včelí populace během zimy

31. 3. 2010

KD│ Prudký pokles počtu amerických - a již nejen amerických - včel během přezimování, který byl zaznamenán poprvé v roce 2006, letos pokračoval. Vědci ani včelaři přitom stále nenalezli "tu jednu odstranitelnou" příčinu katastrofálního vymírání známého jako "colony collapse disorder". Podle amerického ministerstva zemědělství počet včelstev v USA během zimy na přelomu let 2006-2007 poklesl o 32%, o rok později o 36% a v roce 2009 o 29%. Na práci včel přitom kvůli potřebě opylení závisí úroda v ceně kolem 15 miliard dolarů. Dosavadní výzkumy naznačují, že vymírání je patrně způsobeno kombinací více faktorů, ale že výraznou roli může hrát zvýšené používání pesticidů v zemědělství - s cílem dosáhnout větší úrody...

Vymírání se projevuje mizením celých včelstev. Vědci se zaměřili na viry, parazity, insekticidy, špatnou výživu a další environmentální faktory, ale nedokázali určit jeden hlavní důvod tak prudkého poklesu populace. Tuhá zima v mnoha částech Spojených států mohla letos problém zhoršit. Údaje za letošní zimu budou oficiálně publikovány v dubnu, avšak předběžné odhady ukazují k hodnotě mezi 30 - 50% ztrátou, řekl David Mendes, předseda Americké federace včelařů (The American Beekeeping Federation) agentuře AFP. Normální zimní ztráty včelstev se kdysi pohybovaly kolem 10%.

Výzkum provedený v 23 amerických státech a Kanadě a zveřejněný v časopise Public Library of Science zjistil v 887 včelstvech celkem celkem 121 pesticidů, které obsahují jak těla včel, tak vosk, pyl a další součásti včelstev. Podle vědců jde o silný přitěžující faktor.

Zemědělství se bez opylovačů neobejde. To nejlepší, co by se dalo pro včely udělat, je zastavit destrukci jejich životního prostředí a snížit celkový stres.

(Alternativní američtí včelaři v této souvislosti poukazují na problematické praktiky komerčního včelařství jako devastace symbiotické bakteriální mikroflóry rutinním podáváním chemických antiparazitárních přípravků, celosezónní stěhování úlů v celokontinentálním měřítku, použití umělých pláství s cílem zvětšit vzrůst dělnic nad běžnou míru, používání neplnohodnotné stravy typu kukuřičného syrupu či cukerného roztoku s odlišným pH než med, což může podporovat výskyt parazitů, stejně jako neplnohodnotný protein průmyslově vyráběných pylových náhražek, a na celkové přešlechtění komerčních poddruhů včely medonosné. Orientují se na odchyt a následné šlechtění přeživších polodivokých rojů, v nichž byl zaznamenán postupný nárůst podílu genetické výbavy včely tmavé (Apis mellifera mellifera) na úkor v USA běžněji chované včely vlašské (Apis mellifera ligustica). Tato včelstva jsou sice "divočejší" a hůře zvladatelná, ale přežijí. V ČR jsou však již po desetiletí monopolizována na tomto území nepůvodní, nicméně "klidná, zvladatelná a výkonná" včelstva kraňská (Apis mellifera carnica), zatímco chov původní odolné včely tmavé byl "z vědeckých důvodů" oficiálně opuštěn - mj. kvůli větší bodavosti a rojivosti. Zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění hospodářských zvířat komplikuje dovoz odolných plemen, národní program ochrany a využití genetických zdrojů chrání kraňku coby "plemeno dlouhodobě adaptované" a legálně tedy jít cestou zkušených amerických včelařů u nás v podstatě nelze - KD.)

Zdá se, že problém vymírání včelstev vyrůstá v prvé řadě z pokračující expanze průmyslového zemědělství usilujícího o nakrmení stále rostoucí lidské populace. Avšak zničení včelstev se projeví i poklesem úrody. Jeff Pettis, hlavní výzkumník Laboratoře pro výzkum včel v marylandském Beltsville, říká, že k vymírání včelstev dochází, "Protože potřebujeme produkovat víc a víc potravy, abychom nakrmili svět, a pěstujeme plodiny na větších polích. Růst vyžaduje vypěstování většího množství potravy a abychom toho dosáhli, potřebujeme opylovače. A skutečnost, že svět pokračuje v růstu, je hnací silou destrukce včelího biotopu."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 31.3. 2010