Postřelení slovenského populistického premiéra Roberta Fica 15. května je již třetí střelbou, která otřásla politikou této země za posledních šest let

17. 5. 2024 / Albín Sybera

Foto: Demonstrace po Kuciakově smrti

Stejně jako když v roce 2018 zavraždil nájemný vrah investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku Martinu Kušnírovou a v roce 2022 zastřelil radikalizovaný mladistvý střelec dva mladé muže před LGBTQ-friendly barem Tepláreň v Bratislavě, i atentát na Fica bude mít velký dopad na směřování slovenské politiky.  

Střelba odráží míru agresivity a radikalizace slovenského politického diskurzu, která je horší než v sousedních zemích regionu, a nic nenasvědčuje tomu, že by se měla v dohledné době zmírnit, a to navzdory vlně projevů sympatií vůči Ficovi napříč politickým spektrem, píše Albín Sybera na Intellinews.

 
Někteří vládní politici již ze střelby obvinili opozici, zatímco opozice obvinila vládu, že svými ostrými útoky na ni a používáním dezinformací způsobila prohlubující se polarizaci ve společnosti. Polarizace v zemi se zjevně prohloubila od doby, kdy byl Fico v roce 2018 po vraždě Kuciaka a Kušnírové donucen odstoupit a poté bojoval o vítězství v loňských říjnových parlamentních volbách radikální rétorikou proti omezením tehdejší středopravicové vlády během pandemie covidu a proti podpoře Ukrajiny.

„V koutku duše doufám, že přes všechna agresivní prohlášení vládních politiků [po atentátu] se to i pro ně stane velkým mementem, že když to budou takhle přehánět že některým lidem s extremistickými sklony mohou prasknout nervy a dopustit se takto brutálních a podlých činů,“ řekl  Ivan Štulajter, bývalý mediální poradce expremiéra Eduarda Hegera.

Bezprostředně po střelbě se levicový poslanec Smeru Luboš Blaha pokusil obvinit opozici z inspirace atentátu.

„To je vaše práce“ a „máte, co jste chtěli“, řekl Blaha v době, kdy bylo známo jen velmi málo podrobností o střelbě, kterou ve skutečnosti spáchal 71letý muž, z něhož se vyklubal prakticky neznámý básník a někdejší člen ochranky.   

Ministr vnitra Matúš Šutaj-Estok nasadil mírnější tón a uvedl, že střelec byl „osamělý vlk“, který se „zradikalizoval nedávno, po [jarních] prezidentských volbách“.

Šéfredaktor varšavského investigativního serveru VSquare Szabolc Panyi na Twitteru upozornil, že zadržený útočník Juraj Cintula „byl spojen s proruskou polovojenskou skupinou Slovenski branci (SB)“, což podnítilo spekulace o útočníkových motivech.

Je zřejmé, že Cintula má na sociálních sítích za sebou kritiku vlády a na hojně sdílených videích z místa činu se zdá, že vykřikuje obvinění na adresu Fica kvůli jeho snaze o větší kontrolu nad veřejnoprávní RTVS.

Ficův kabinet čelí za svůj legislativní návrh zaměřený na restrukturalizaci RTVS kritice napříč slovenskými liberálními médii i ze strany mezinárodních mediálních organizací. Ficova levicově-pravicová vláda a politici jako Bláha byli rovněž kritizováni za šíření prokremelských dezinformací.

Opozice proti těmto mediálním návrhům, stejně jako proti krokům směřujícím k přísnější kontrole soudnictví a plánovanému zákonu o odhalování nevládních organizací financovaných ze zahraničí, organizuje průběžné protesty.

Andrej Danko, lídr krajně pravicové SNS, menší koaliční strany, na jejíž stranické listině byli zvoleni neofašističtí politici jako Tomáš Taraba, vyvolal v novinářské obci již tak silné obavy z vládních plánů týkajících se médií, když prohlásil, že „v této fázi začíná politická válka za SNS“ a že budou následovat změny týkající se médií, a dodal, že vládní politici k nim „nepřičichnou“.

„Klíčovou otázkou, která nyní zaměstnává mysl všech střízlivě uvažujících lidí bez ohledu na jejich postoje ke společenským otázkám, je, zda radikalizace ve (slovenské politice) bude pokračovat a její důsledky budou ještě hrozivější, nebo zda se nějakým způsobem zastaví,“ řekl Štulajter.

Štulajter uvedl, že Taraba ve svých komentářích také spojil střelbu s opozicí „bez ohledu na fakta“, a dodal, že jde o „radikála, který těží z rozdělování a polarizace společnosti“.

„Bude velmi důležité, jaký postoj k této události zaujme Fico“, pokud se uzdraví a vrátí se do politiky, pokračoval Štulajter. Vysvětlil, že pokud bude Fico „nadále podporovat radikalizaci, na kterou je specialistou“, pak se pravděpodobně situace zhorší, ale pokud Fico projde „určitou sebekritikou a pochopí, že je to cesta do záhuby, pak si myslím, že by se radikalizace mohla alespoň na některých úrovních společnosti zmírnit“.

Nevládní organizace a novináři sledující dění na Slovensku již 2-3 roky bijí na poplach kvůli stavu slovenské společnosti, který je různě popisován jako roztříštěný a silně polarizovaný.

„Vidím nejen polarizaci, ale i roztříštěnost naší společnosti,“ varovala loni v červnu liberální prezidentka země Zuzana Čaputová před kampaní před celostátními volbami, která vyvrcholila v září za šíření hluboce falešných videí, na nichž lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka údajně zdaňuje pivo, a hoaxů a konspirací vzývajících různá nebezpečí od „nelegální migrace“ po „bruselskou genderovou ideologii“.

Po vítězství Petera Pellegriniho, kandidáta Ficovy koalice, v březnových a dubnových prezidentských volbách byli Pellegrini a jeho tým kritizováni liberálními médii za to, že ve druhém kole používali stále agresivnější rétoriku a rozdělující strategie, když lživě tvrdili, že konkurenční prozápadní diplomat Ivan Korčok pošle slovenské vojáky bojovat na Ukrajinu.  

Sama Čaputová se loni rozhodla neusilovat o znovuzvolení poté, co její dcery čelily výhrůžkám smrtí, a uprostřed spekulací, že je vyčerpaná Ficovými neutuchajícími útoky, které zesilovali krajně pravicoví politici a internetoví extremisté.