Jak klimatické změny ovlivňují jižní Brazílii

17. 5. 2024

Přehrada se za úsvitu protrhla a způsobila chaos. Voda řeky Gravataí nezastavitelně ničila vše, co jí stálo v cestě, blok po bloku, až zcela zaplavila čtvrť Sarandí v severní části brazilského města Porto Alegre. Když se lidé v sobotu 4. května probudili, mnozí z nich měli vodu až po kotníky. A Cristiane Porto neměla sílu vytáhnout svého manžela a syna z domu úplně sama.

"Stalo se to velmi rychle. Spali jsme, a když jsme se probudili, zjistili jsme, že jsme v tom zmatku," říká devětačtyřicetiletá Porto, jejíž hlas je zlomený plicní arytmií. Její manžel (74) trpí Parkinsonovou chorobou a v posledních letech prodělal dvě mrtvice, po kterých téměř úplně ochrnul. Byl to telefonát od jejího pastora uprostřed noci, který ji upozornil na blížící se neštěstí: Její dům byl zaplaven spolu s celou čtvrtí a oni se odtamtud museli co nejdříve dostat.

Vzhledem k tomu, že úředníci civilní obrany byli zahlceni, byli jejich církví vysláni dva dobrovolníci, aby se pokusili dostat rodinu ven, ale voda rychle stoupala a oni nemohli vstoupit. V obývacím pokoji se vytvořilo malé jezírko bahna, špíny a říční vody. Jejich sousedé se připojili k záchranným pracím, vytáhli je ven a naložili je na korbu pickupu. "Vyšli jsme ven s vodou až po pás," říká Porto.

Toho rána musely být evakuovány tisíce lidí ze čtvrtí hlavního města Rio Grande do Sul, které od začátku měsíce sužují ničivé záplavy. Rodina Portových byla převezena do adventistického kostela v Sarandí, ale brzy museli odejít i odsud, protože voda se rychle blížila. Přehrada se protrhla na třech místech. Hladina vody dosahovala téměř 6 metrů. V celé čtvrti nebylo žádné bezpečné místo.

Brazilský stát Rio Grande do Sul zažil v posledních dvou týdnech nejhorší klimatickou katastrofu poté, co přívalové deště následované bezprecedentními záplavami zanechaly 147 mrtvých, 127 pohřešovaných a 806 zraněných v nejméně 447 obcích. Úřady se však domnívají, že tato čísla by se mohla zvýšit, až voda ustoupí. Více než 500 000 lidí muselo opustit své domovy a mnozí nevědí, zda se budou moci vrátit.

V Porto Alegre, pátém největším brazilském městě a hlavním městě státu, je řeka Guaíba, která obklopuje část obce, stále rozvodněná a mnoho čtvrtí zůstává pod vodou. Poté, co voda trochu ustoupila, se kvůli silným dešťům z minulého víkendu opět zvedla a místní agentura civilní obrany se obává, že řeka opět stoupne a překoná rekord z této krize, který již překonal předchozí maximum z roku 1941.

Zničené silnice, spadlé mosty a zcela zaplavené ulice zablokovaly vjezdy do stovek měst, což ztížilo přepravu humanitární pomoci. Dobrovolníci a agenti civilní obrany provádějí záchranné akce na člunech, improvizovaných vozidlech, vodních skútrech a helikoptérách. Sousedé, neziskové organizace a městské samosprávy mezitím přijaly téměř 80 000 lidí vystěhovaných ze svých domovů.

V tělocvičně v Serviço Social do Comércio (Sesc) v Porto Alegre je nyní kryté fotbalové hřiště plné řad matrací, prostěradel a zavěšených ručníků. Ukrývá se tam 250 lidí, včetně rodiny Portových.

"Povodeň byla velmi špatná," říká smutně Porto. "Dům byl zaplavený až po střechu, přišli jsme o všechno." Bolí ji pomyšlení, že se této tragédii dalo zabránit. Diví se, proč úředníci nevybudovali lepší systémy, které by řeku zadržely. "Nedělají to proto, že by prostě nechtěli, protože na to mají spoustu peněz. Kdyby nás taková instituce nepřijala, co by se s námi stalo?" ptá se.

Národní centrum pro monitorování a varování před přírodními katastrofami (Cemadem) vydalo prohlášení, ve kterém varuje před nadcházejícími dešti a rizikem zaplavení městských oblastí v Rio Grande do Sul týden před událostmi, které zanechaly tisíce lidí bez domova. 6. května, kdy federální vláda vyhlásila stav nouze v nejjižnějším státě země, vydala tato organizace technickou zprávu, v níž uvedla, že již o rok dříve bylo známým faktem, že infrastruktura Porto Alegre je příliš slabá na to, aby čelila katastrofám souvisejícím se změnou klimatu.

Vědecká komunita se shoduje na tom, že v tomto státě nebylo investováno dost peněz na to, aby se čelilo klimatickým katastrofám. Středopravicový guvernér Eduardo Leite od svého prvního roku v úřadu upravil téměř 480 ekologických předpisů. Stát postihly čtyři povodně v jednom roce.

Joarés Carvalho Alves (73) a jeho manželka Rita (66) byli zachráněni lodí 1. května ve čtvrti Navegantes v Porto Alegre. "Déšť přišel náhle. Neměli jsme čas skoro nic vyndat, ani zvednout nábytek [na vyvýšená místa]. Odešli jsme jen s oblečením a doklady."

Tito důchodci měli malý pozemek a dům za obchodem Joarésova bratra. Nyní si manželé nejsou jisti, co je čeká, ale chtějí se vrátit domů. "Dům byl zaplaven až po střechu. Nemáme nic," říká. Rita nevzhlédne a její slzy pomalu tečou, když její manžel vypráví svůj příběh.

"To se nám ještě nikdy nestalo. Až v době, kdy jsem ještě ani nebyla na světě, v roce 1941, mi maminka řekla, že byla velká povodeň. Ale tohle bylo horší, zaplavilo to všechno, celé město," říká.

Manželé jsou ubytováni ve stejné tělocvičně jako Portovi, zatímco čekají na svého syna, který byl zachráněn v jiné části města a poslán do jiného přístřešku, aby je tento týden navštívil. "Až se vrátíme, uvidíme rozsah škod, co můžeme zachránit a co ne. Teď budeme muset začít znovu od nuly," říká Carvalho Alves.

Katastrofální povětrnostní události pronásledovaly Asnela a Marthe Vertismatovy jako mor. V roce 2010 zabilo silné zemětřesení na jejich rodném Haiti více než 250 000 lidí a zanechalo více než milion lidí bez domova. Bída a nestabilita, která následovala, nakonec národ udusila a manželé ve věku 41 a 37 let se v roce 2016 rozhodli opustit Saint Michel de L'Atalaye a emigrovat do Brazílie, aby našli lepší život.

Dům, který sdíleli se svými osmiletými dětmi Lesly a Obedem, stejně jako s dalšími migranty a několika Brazilci, byl zaplaven. Podařilo se jim zachránit pouze své doklady. "Máme tam firmu, šijeme. Teď je všechno pod vodou," stěžuje si Asnel.

Mauricio Martins, lékař, který každý den chodí do přístřešku, aby se postaral o lidi, kteří se tam ukrývají, říká, že situace, kterou mnozí zažívají, je dramatická. "Přicházejí sem v šoku. Zdá se, že se ostatním ulevilo," říká. "Mnoho lidí trpí záchvaty paniky, psychickým stresem. Byli tam lidé, kteří se báli, protože měli příbuzné, o jejichž místě [pobytu] nevěděli." V přístřešku je ošetřují lékaři a psychologové. A díky darům má každý své základní potřeby zajištěné.

Alejandro a Rosani Ortizovi (27) se také přestěhovali do Brazílie spolu se svými třemi dětmi, aby unikli akutní ekonomické krizi, které čelí jejich země, Venezuela. Jejich příběh, stejně jako příběh mnoha Venezuelanů v zahraničí, je příběhem separace a vysídlení. Do Brazílie přijeli před osmi měsíci po stopách Rosaniho matky, která se zde usadila před šesti lety. Poté, co vstoupili přes pozemní hranici, se znovu setkali v Porto Alegre. Od té doby se pár snaží najít práci a prosperovat. Dokud nepřišla povodeň.

Vzhledem k tomu, že bydlí ve stejné budově, shromáždili všechny své věci v nejvyšším bytě. "Doufali jsme, že se zaplaví jen dole a my zůstaneme nahoře. Ale vzhledem k tomu, že voda stoupá a že musíme odejít, požádali jsme o záchranu." Nyní čekají, až voda opadne, aby se mohli vrátit domů. Mezitím říkají, že jsou vděční za to, že jsou v bezpečí.

"Bolí mě, když vidím, v jaké situaci jsou postižení lidé," říká Anielle (46), která v útulku pracuje jako dobrovolnice spolu se svou třináctiletou dcerou Sofií. "Dnes má každý, kdo je na suchém a bezpečném místě, velké štěstí a to nejmenší, co můžeme udělat, je pomoci."

Zdroj v angličtině: ZDE