Lukáš Lhoťan: Míra hříchu je stejná u Romů i Arabů

11. 6. 2010 / Pavel Pečínka

Íránští Romové ▶

Reaguje na protimuslimské letáky rozvěšované v brněnských ulicích krajní pravicí, vstupuje do mediálních polemik o islámu, chodí přednášet o Alláhovi. Nenosí však plnovous a z jeho češtiny není cítit žádný arabský přízvuk. Lukáš Lhoťan k islámu konvertoval. S tímto ne zrovna typickým Brňanem jsem hovořili taktéž o trochu výjimečném tématu -- o Romech muslimské víry.

Jak se dostane Čech z Brna k víře v Korán? Není to od vás trochu póza?
Mně osobně k islámu přivedl zájem o teologii Boha a zklamání ze systému současného křesťanstva, který má blíže k modloslužebnictví a farizejství než k Ježíši Kristu či Bohu. Víte, póza by to byla, pokud bych chtěl absolutně zavrhnout svou českou identitu ve prospěch nějaké virtuální identity rádoby muslimské -- tj. nahradit českou kulturu cizí. Věřit upřímně v islám neznamená vzdát se své české identity, ale znamená snažit se žít v souladu s Bohem. Tedy pokud někdo má rád českou kuchyni, kulturu apod., nemusí se jí vzdát, stačí pouze, když nebude porušovat určitá pravidla daná Bohem. Osobně nemám rád ten typ lidí, kteří si myslí, že vyznávat nějakou víru znamená vzdát se absolutně své identity a nahradit ji identitou cizí.

Kolik členů a sympatizantů má vaše organizace? Jsou to spíš Češi nebo cizinci?
Naše občanské sdružení má 10 aktivních členů a několik desítek příznivců a podporovatelů v celé ČR.

Kde všude Romové islámské víry žijí a přibližně v jakých počtech?
Nejvíce jich žije v arabských zemích -- přibližně několik desítek tisíc -- a poté na balkánském poloostrově. Také několik desítek tisíc.

Dá se to rozškálovat jako u ostatních muslimů? Kde jsou víc mezi Romy-muslimy spíš sunnité, šíité, alávité?
Ano, je to přesně tak. Většinou přijali tu verzi islámského náboženství, kterou vyznává společenství, v jehož sousedství žijí.

Mezi mnohými Romy-křesťany je vztah k náboženství volnější, bylo vícekrát popsáno, že se zajímají spíš o ten kolorit, procesí, barvy, atmosféru, obřady. Dala by se tahle jistá odlišnost popsat i u muslimů -- Romů a Neromů?
Ano, u obou kategorii. Ale u Romů-muslimů je silnější stránka víry, zatímco u nemuslimů -- hlavně u některých konvertitek a konvertitů -- se jedná mnohdy spíše o záležitost kultury, komplexu. Ale je to takové paušalizování -- osobně bych radši hodnotil případ od případu.

Existovaly pokusy o založení vyloženě romských křesťanských církví. Odehrávalo se něco podobného i mezi Romy-muslimy?
Pokud mi je známo, tak ne.

Setkal jste se při svých cestách a návštěvách v zahraničí s muslimskými Romy?
Bohužel vysloveně s romskou komunitou muslimů ne, ale mí přátele se s nimi setkali v Bosně a Sýrii.

Pokud ano, kde, jaké byly dojmy?
Kolegové mi Romy-muslimy popisovali jako etnikum sice vyznávající islám, ale mající vlastní kulturu a tradice a většinou žijící odděleně od ostatních etnik.

Mají Romové-muslimové v jednotlivých zemích nějaké svoje vlastní duchovní autority?
Ano. Většinou se jedná o systém podobný arabské kmenové struktuře, kdy nejstarší členové rodin a komunit jsou většinou bráni i za náboženské autority.

Před lety se tu ujala podivná fáma: že by do chudých romských osad na Slovensku i do ghett v Česku mohli přijít radikální muslimští agitátoři a obrátit tady snadno frustrovanou část Romů na bojovný islám. Nevíte, jak tato úvaha vůbec vznikla?
Tak o tom slyším poprvé až od vás. Pokud vím, tak vysloveně na misii vůči českým Romům se nezaměřuje ani jedna muslimská organizace působící v ČR. Pouze Islámská nadace v Brně zvažuje překlad základních materiálů o islámu do romštiny, aby usnadnila romsky hovořícím lidem poznání základních principu islámu.

I když šlo o nesmysl, je fakt, že občas se okrajovým křesťanským církvím či sektám podaří ulovit stoupence mezi Romy. Bylo by nelogické, kdyby to nikdy nenapadlo některé stoupence islámu. Setkal jste se někdy s takovými diskusemi či úvahami mezi zde žijícími stoupenci islámu, kteří samozřejmě chtějí svoje učení šířit tak, jak ho šíří i jiná náboženství?
Ano, okrajově o tom občas někteří muslimové diskutují, ale vždy to zapadne do zapomnění. Mezi současnými muslimskými aktivisty v ČR není nikdo, kdo by tomu chtěl věnovat větší úsilí a svou aktivitu. Mezi muslimy v ČR není přiliš velké povědomí o Romech a jejich komunitě.

V Izraeli se kdysi mezi částí duchovních velice diskutovalo o tom, jestli se mohou černošští Falašové, kmen z Etiopie, vůbec považovat za Židy. Nevznikaly někdy podobné debaty mezi islámskými duchovními např. kvůli tomu, že by byly výhrady vůči povrchnímu osvojení islámu některými Romy atd.?
Určitě se najdou lidé a duchovní takto uvažující, ale ne pouze vůči Romům, ale všem -- z jejich pohledu -- malověrným. Ale hlavní proud muslimských teologů a aktivistů obdobné názory odmítá a drží se zásady stanovené Koránem, že každý, kdo vyznává víru v jednoho jediného Boha a uznává Mohameda za proroka, je muslim. A to i kdyby se dopustil nějakého malého hříchu. Podle Koránu člověka islámu zbavuje pouze modloslužba a otevřené vyslovení nevíry v Boha.

Nemůžu vymazat z paměti článek z doby bezprostředně po porážce Saddáma Husajna v Íráku. Psalo se v něm o Romech v Bagdádu, byla popisována averze silně věřících Arabů vůči Romům, proti jejich prý příliš bujarým oslavám, vztahu k alkoholu, údajné prostituci některých Romek, dodávaných prý Saddámovým úředníkům. Romové zase popisovali diskriminaci ze strany Arabů, ti se zas vyhýbali romské čtvrti. I když objektivitu článku nedokážu posoudit, přímo mě šokovalo, že tak daleko, v naprosto odlišných podmínkách a kulturách, navíc tam, kde se ti lidé barvou pleti vůbec neliší, je to soužití popisováno podobně jako u nás.
Bohužel, obdobné problémy se občas objevují, ale jedná se mnohdy o problém soužití osob majících rozdílnou kulturu. A v arabské společnosti založené na kmenových vazbách a příslušnosti k různým skupinám se takovéto problémy občas objevují, ale mnohdy jsou pouze zástěrkami pro skutečné důvody vycházející z ekonomických nebo politických zájmů. Většinou je míra bezbožnosti, pokrytectví a hříchu stejná jak u Romů, tak i Arabů.

Jaké víry jsou Romové v Albánii, Bosně a Kosovu?
V Albánii, Bosně a Kosovu jsou jak muslimové, tak i křesťané. Přesné procentuální rozdělení bohužel neznám. Ale lidé z těchto míst žijící v ČR mi řekli, že převažují spíše muslimové.

O povstání v Albánii kvůli tzv. pyramidovým hrám a válce v Bosně a v Kosovu jste asi podrobně informován. Dalo by se popsat, jakou pozici měli místní Romové (nejen muslimové) v těchto zemích a v těchto konfliktech, jak vycházeli s různými stranami? Četl jsem kdysi, že vyhánění Romů z Kosova albánskými ozbrojenci měla údajně zčásti zapříčinit účast některých romských předáků v úřadech ustavených v Kosovu Srby, a také údajně účast na rabování majetku Albánců. Neznáte bližší podrobnosti k těmto dohadům?
Ano, bohužel je pravda, že v případě Kosova došlo k napětí a střetům mezi Albánci a Romy kvůli vztahům s tehdejším Miloševičovým režimem a kolaboraci s ním. Co jsem ale slyšel, vyzvali přední duchovní představitelé albánských muslimů věřící muslimy, aby se nemstili ani Srbům, ani Romům. Aby jim naopak ukázali milosrdenství a odpuštění a začali tak novou etapu vzájemných vztahů, i když ne všem lidem na obou stranách se to líbí. V záležitosti Kosova se tedy jedná o konflikt etnický, který se jednotliví aktéři mnohdy snaží zakrýt náboženstvím.

Mohl byste srovnat Romy bez víry, Romy pod vlivem křesťanství a Romy věřící v islám? V čem je pro ně třeba islám výhodnější a co jim přináší navíc proti jiným náboženstvím?
Víte, já bych si tohle srovnání nerad dovolil. Jakékoliv paušální srovnání etnik, skupin atd. je zavádějící. Podle mě osobně je jedno, jestli Rom věří v křesťanství nebo islám, podstatné je, aby stejně jako v případě jiných etnik byl dobrým člověkem. V případě islámu si myslím, že doposud v muslimské společnosti nebyli Romové vystaveni takové perzekuci, jako ve společnosti tvrdící o sobě, že je křesťanská.

Vyšlo v Romano hangos 7/2010 ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.6. 2010