"Vrátíme se k pragmatičtější a dvojstranické tradici americké zahraniční politiky, která zanikla v ideologii Bushových let," konstatovala. "Obama nebude používat ideologický rámec a nebude vnucovat pro každý problém ideologické řešení.

Je do určité míry pravda, že antipatie řadových občanů vůči Bushově vládě ulehčovaly některým našim evropským partnerům rozhodnutí neučinit kroky, které chceme, aby učinili, a které by měli učinit. Svým způsobem to evropským partnerům umožňovalo do určité míry vyhýbat se odpovědnosti. Barack Obama povede svět z postavení síly a bude požadovat pokrok a bude chtít spolupracovat s Evropou ve velmi silném partnerství.

Znamená to, že my v USA musíme splnit své povinnosti, ale Evropa bude muset převzít svůj podíl povinností. Evropané se nemohou vézt zadarmo, pokud to má být efektivní partnerství."

Obamova kampaň zdůrazňuje, že důležitým příkladem je Afghánistán, a argumentuje, že by tam Evropané měli vyslat více vojáků a zrušit omezení toho, jak mohou být využíváni.

Obama v úterý argumentoval, že musí dojít k podstatné změně v americké politice. Nepřijatelné je podle něho "jednostranné a nekonečné soustředění na Irák", je nutno zaujmout širší přístup vůči světu. Obama přislíbil, že pošle další vojáky do Afghánistánu.

"Mezi jinými otázkami, na které se chceme soustředit, je silný a efektivní přístup k Íránu a širšímu problému šíření jaderných zbraní, energicky chceme bojovat proti klimatickým změnám a soustředíme se na Afghánistán a Pákistán, kde se situace zhoršuje a kde USA i NATO budou muset dělat víc," řekla Ricová.

Obama chce začít stahovat americké jednotky z Iráku rychlostí jedné až dvou brigád měsíčně. "Obama tam bude udržovat minimální vojenskou přítomnost, ale ne trvalé základny."

Jedním z nejobtížnějších Obamových úkolů bude znovu vytvořit slušné vztahy USA se světem, přiznala Ricová. "V Bushových letech, zejména zpočátku, došlo k výraznému ochladnutí evropských postojů vůči Spojeným státům a zejména prezidentu Bushovi. Z průzkumů veřejného mínění celá léta vyplývalo, že frustrace a deziluce byly zaměřené především na prezidenta Bushe. Avšak během času se prezident Bush a Spojené státy v mezinárodním vědomí sloučily. Neslouží to americkým zájmům a bude nutno to napravit."

Podrobnosti v angličtině ZDE