14. 3. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 3. 2008

RADAR: Budeme mít v Libavé i americké rakety?

doslovný přepis tiskové konference KSČM 13. března 2008: odborný mluvčí KSČM pro resort obrany, místopředseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Alexandr Černý a předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Koníček

... ... Jaký je rozdíl pro ČR, jestli tady budeme mít jednu vojenskou americkou základnu, na které bude stát radar, nebo dvě – na té druhé budou rakety? A proč by to nemohlo být třeba na Libavé, o té už se také vážně uvažovalo? Takže proč bychom nemohli uložit rakety na Libavé, radar v Brdech a….. Pentagon asi do Prahy? Zřejmě to tak asi v blízké budoucnosti dopadne. Češi za to nic nechtějí, všude jinde by za to Američané museli platit. ... ...

Odborný mluvčí KSČM pro resort obrany, místopředseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Alexandr Černý: Dovolte mi začít nepatrnou oklikou. Březen je poměrně bohatý měsíc na různá výročí. Vzpomenu jen tři, která s problematikou, o které má být dnes řeč, prioritně souvisejí.

Nejprve jsme oslavili – někteří z nás si připomněli – 9 let od vstupu ČR do Severoatlantické aliance. Nechci komentovat tuto událost, ani co se od té doby stalo, jen chci připomenout, že za těch 9 let prošla Armáda ČR poměrně dramatickým vývojem. Už nevím, jestli se mluvilo o reformě, transformaci nebo jakým nejvýstižnějším termínem by se to dalo označit, ale výsledek po těch 9 letech je – vystřídání mnoha ministrů, koncepcí, mnoha malérů – výsledek je ten, že armáda rezignovala na schopnost bránit území a životy občanů ČR. To je nepopiratelný fakt. I v dokumentech se oficiálně uvádí, že prioritou a jednostranným cílem je zajistit požadavky našich přátel za oceánem nebo i evropských v Severoatlantické alianci. Jednoznačně se připravujeme pro mise a obrana vlastního území, to je až druhořadá záležitost. Vzápětí bude patrné, proč to říkám.

Další výročí, které jsme v tuto chvíli připomínali, je 5 let od zahájení americké invaze v Iráku. Američané tu válku vyhráli…. od té doby ztratili už pomalu 4 tisíce lidí a s pomocí Boha je pan G. Bush spokojen. Nevím, jestli jsou spokojeni i ostatní, o tom si dovolím velmi vážně pochybovat a rozhodně si dovolím pochybovat o tom, že tento krok přispěl k bezpečnosti kohokoli kdekoli na zemi.

Další výročí, které se v březnových dnech nabízí, je 4. výročí teroristického útoku v Madridu. Počet mrtvých byl tak obrovský a ztráty celkové byly tak velké, že jsem měl chvíli pocit, že se vzpamatuje nejen španělská vláda, která na to reagovala stažením svých vojsk, ale pochopitelně i voliči, kteří ji za to patřičně ocenili, a už druhé volební období si bude klidně vládnout.

Mám pocit, že všechny ty tři události lze v souvislosti s projednáváním radaru velmi efektivně spojit a zdůraznit právě onen aspekt bezpečnosti, protože o bezpečnost by nám mělo jít v první řadě.

Dovolím si připomenout, co řekl pan šéfvyjednavač české strany, náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, který minulý týden v Bruselu tvrdil, že »schválení radaru je možné, i kdyby rakety v Polsku nakonec nebyly«. To je věc, která si zaslouží samostatnou úvahu. Ale poslední věta je zvláště pikantní: »Samotný radar posílí i bezpečnost České republiky«, tvrdí vrchní vyjednavač za českou stranu.

Troufnu si tvrdit, že tak kolosální nesmysl lze v posledních měsících a týdnech jen těžko najít. Nikdo nemůže přece myslet vážně, že umístění takového prvku kdekoli na zeměkouli může zvýšit bezpečnost konkrétní oblasti. To je z hlediska vojenské logiky něco naprosto nepředstavitelného. Koneckonců, že je to totální nesmysl, potvrdil v těchto dnech i sám americký prezident G. Bush při jednáních s polským premiérem Tuskem, kdy zcela jednoznačně prohlásil, že »Spojené státy uznávají nutnost modernizace polské armády, uznávají za opodstatněné obavy Polska o jeho vlastní bezpečnost«.

Velmi mě dojímá, že polský premiér deklaruje obavy o bezpečnost své země při jednání o prakticky téže věci (základna nebo radar), kdežto český premiér deklaruje jen jedno jediné – aby to bylo co nejdříve. Faktor času hraje obrovskou roli. Když byl generál Obering na poslední návštěvě v ČR, několikrát zdůraznil, že je pro Spojené státy klíčové, aby dohoda mezi českou a americkou stranou byla podepsána pokud možno ještě v průběhu prvního pololetí, nejpozději však v létě.

Nevím, jestli byl motivován spíše politickými aspekty tohoto činu, protože G. Bush nutně potřebuje pro deklarování svého prezidentství alespoň tu a tam nějaký dílčí úspěch, protože jinak je to s výsledky jeho práce dost žalostné. Ale z vojenského hlediska je to naprosto nepochopitelné. Proč radar, když by v tu dobu nebyly k dispozici např. rakety v Polsku? Ze začátku jsme jakoby považovali za samozřejmé, že radar a rakety jedno a totéž jsou. Dnes už je zcela evidentní, že tomu tak není. Prostě postoje Česka a Polska vůči radaru a postoje Spojených států vůči Česku a Polsku jsou něco úplně jiného.

Když jde o rakety v Polsku, G. Bush nespěchá. Půl roku budou přemýšlet o tom, jakým způsobem by mohli eventuálně pomoci polské armádě. Že tím pravděpodobně vyčerpá veškerý čas a že už potom nebude asi nic bránit tomu, aby se naplnila druhá polská teze, že počkají na nového amerického prezidenta či prezidentku a oni potom s nimi budou dál jednat, čímž posouvají možnost jednání o smlouvě až někam do roku 2009. To vůbec nevadí. Ve vztahu k ČR je to přesně opačné. Vůbec nejde o to, jaké jsou potíže, jaké jsou překážky, co si myslí občané této země, jestli je podpora parlamentu nebo není. Důležité je, že máme strategický cíl a pokud možno už v dubnu, nejlépe při příležitosti summitu v Bukurešti, to by bylo elegantní.

Když už mluvím o rozdílech mezi polskou a českou stranou, dovolte mi několik málo poznámek. V oficiálních materiálech Ministerstva zahraničí ČR, které dostáváme k dispozici, se hovoří o tom, že česká strana může počítat s tím, že Spojené státy na případnou výstavbu radaru vyčlení 90 milionů dolarů, které si budou moci rozdělit české firmy. A po dokončení stanice budou tak »velkorysí«, že nám každoročně poskytnou zakázky zhruba za 40 milionů.

V posledních informacích o Polsku se mluví o řádově jiných částkách. Jen systém Patriot, jehož dislokace by vyžadovala náklady přibližně půl miliardy, celkově se odhaduje, že by polské firmy za výstavbu základny mohly získat 700 milionů dolarů! Tedy jsme úplně někde jinde. V Polsku nejde o čas, není kam spěchat. Nejde tam ani tak moc o peníze. Česko nepotřebuje skoro nic a Američané chtějí prioritně nejpozději do léta, ale raději už v dubnu, mít smlouvu s Českem.

Nutně se nabízí otázka, co je za tím rozdílem? Jde o – troufnu si trošku spekulovat – bezpečnost Evropy? Mám pocit, že nikoli. Bezpečnost Evropy jen s radarem bez raket, to je přece nesmysl. O co tedy jde? Nejde náhodou o to, co už se tady spekulovalo mnohokrát, že radar je především dobrý k tomu, aby mohl monitorovat oblasti více vzdálené, jinými prostředky nedosažitelné, a aby tak dokreslil plastickou informaci, kterou Američané nutně potřebují např. o tom, jakým způsobem se vyvíjí obdobná technika v Rusku? To je jediná možná alternativa, protože jinak mě nenapadá z vojenského hlediska vůbec nic, co by ospravedlňovalo budování pouze a výlučně radarové základny, a nebo nesoulad, byť časový, ve vývoji těch dvou systémů a jejich realizace.

V této souvislosti je příznačné, jak se chováme u nás tady, v Česku. Vy všichni znáte program sněmovny a jistě jste si všimli, že počínaje bodem 72 a konče bodem 78, tedy 7x za sebou od července až do února tohoto roku, se neustále opakuje »Informace premiéra« a nikdy tento bod nebyl řádně projednán, nikdy nebylo přijato usnesení.

A bylo naprosto symbolické, jak byla zahájena stávající 28. schůze. Nejprve sněmovna zamítla náš návrh na to, aby nás premiér informoval o tom, co projednal ve Spojených státech. Hned vzápětí jsme velkoryse v době, kdy jsme narazili na body, které mají být předmětem informace o vyjednávání (byť byl premiér ve sněmovně přítomen), museli konstatovat, že není záhodno, aby se sněmovna s nějakou takovou informací seznámila a pro jistotu jsme přerušili včera jednání tak, aby se zase na program nedostalo nic. Příští týden, až budeme v daleko větším časovém stresu, si dovedu představit, jak projednávání Informací ve sněmovně dopadne. Bude se pravděpodobně opakovat totéž, akorát že v dalším programu sněmovny už nebude sedm, ale osm bodů pod názvem »Informace premiéra«.

V této souvislosti musím připomenout ještě to, že všechny informační materiály, které dostáváme k dispozici a které máte i vy, mají tak bídnou vypovídací hodnotu, že v podstatě o tom, v jakém stadiu je dnes příprava smlouvy, snad jen kromě obecných deklarací, že se »intenzívně pracuje a že v dohledné době to už bude«, jsou úplně k ničemu. Jsou to přehledy tisku a de facto se tam nedozvíme vůbec nic.

Dalším »skvostem«, který máme k dispozici, jsou materiály, které vydává ministerstvo (poslanec Černý ukázal novinářům barevný časopis o práci Armády ČR – pozn.) a které by nás měly uvést do obrazu. To je »geniální záležitost«. Když si představíme, kolik už investovali do mise pana Klvani a s jakým efektem, tak ani to příliš nepřekvapuje – ale o tom ještě řeč bude.

To, že se nedozvídáme prakticky nic, to, že je to programový záměr, to, že se blíží termín summitu v Bukurešti, a to, že se blíží i termín, který premiér sám několikrát zdůraznil – že by chtěl, aby v dubnu byla smlouva podepsaná, mě opravňuje k vyslovení následující úvahy a obrovské obavy: Je totiž docela možné, že se pan Topolánek domluvil s panem Bushem, a vzhledem k tomu, že Poláci přece jen trošku »zlobí« a protahují to a dokonce si kladou nějaké podmínky, tak si dovedu představit, že pan Topolánek buď už přímo nabídl (nebo to udělá v Bukurešti), aby byly rakety umístěny klidně u nás. Prosím vás, řekněte mi, z hlediska bezpečnosti, jaký je rozdíl pro ČR, jestli tady budeme mít jednu vojenskou americkou základnu, na které bude stát radar, nebo dvě – na té druhé budou rakety? A proč by to nemohlo být třeba na Libavé, o té už se také vážně uvažovalo? Takže proč bychom nemohli uložit rakety na Libavé, radar v Brdech a….. Pentagon asi do Prahy? Zřejmě to tak asi v blízké budoucnosti dopadne. Češi za to nic nechtějí, všude jinde by za to Američané museli platit. A taky jde o čas. O ten jde možná především.

Na závěr jen dvě – už vážnější poznámky: Nezbývá mi, než opět opakovat, že KSČM vyzývá premiéra této země, aby okamžitě přerušil jednání s americkou stranou na téma umístění americké vojenské základny na našem území, aby podal parlamentu vyčerpávající informace o tom, v jakém stadiu vyjednávání jsou a o dalším postupu se poradil s Poslaneckou sněmovnou a Senátem, protože ty jsou jako zástupci a reprezentanti lidu jediní schopní do toho mluvit. A aby vzal při všech těchto jednáních na vědomí fakt, že trvale, už nejméně rok, je většinový názor občanů této země proti umístění cizí americké vojenské základny na našem území.

Poslední poznámka: KSČM bez výhrad, bez jakékoli zášti, žárlivosti, podporuje všechny iniciativy, ať za nimi stojí kdokoli, které povedou k tomu, aby byl záměr české koaliční vlády a americké administrativy zmařen. Proto se přihlašujeme např. i k akci, kterou pořádá iniciativa NE ZÁKLADNÁM, která se uskuteční tuto sobotu 15. března ve 14.00 hod. na Hradčanském náměstí a bude pokračovat dál. Podporujeme všechny akce a vůbec nám nevadí, jestli se jich aktivně zúčastňujeme, jestli jsme na nich nějakým způsobem prezentováni. Jednoznačně upřednostňujeme výsledek a pevně věříme, že spolu všichni ti, kteří stojí jednoznačně na stejné pozici, nedopustí něco takového, aby tu základna byla. Věřím, že nakonec budeme mít důvod k radosti a že se nám to podaří.

Předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Koníček: Dovolte mi, abych vás na úvod seznámil s pohádkou, kterou jsem zažil: Tu »o kohoutkovi a slepičce« znáte a já vám povím podobnou.

Včera jsem se zajímal na ministerstvu obrany, kdy a kde se mohu seznámit s utajovaným dokumentem, který měl obsahovat technická data o radaru. Na našem bezpečnostním odboru v PS mě varovali: »Napřed si tam zavolejte, abyste tam nechodil zbytečně!« Tak jsem tam volal, byl přepojován ze sekretariátu na sekretariát, z jedné spisovny do druhé i do třetí. A když jsem našel konečně tu, kde ten dokument už jednou byl, tak mi sdělili, že už ho odeslali do spisovny jiné. Jaké bylo moje překvapení, když v dané spisovně tvrdili, že k nim spis nedoputoval. Volal jsem nazpátek a pracovník mi pro změnu tvrdil, že to, kam spis odešel jen odhadoval, kde je teď, že vlastně neví a jestli chci opravdu tu informaci, musím si žádost podat písemně. Takže ani poslanec parlamentu není schopen dohledat dokument na ministerstvu obrany! Samozřejmě – mohu sdělit, že jsem písemné podání učinil, požádal jsem paní ministryni, aby spis dohledala.

Když jsem se v minulosti zúčastnil jednání Zahraničního výboru PS, které se týkalo protiraketové obrany, zazněla tam z úst prvního náměstka paní ministryně Bartáka věta: »Radar určitě bude splňovat české normy. Bez toho nebude zprovozněn.« Poznamenal jsem tenkrát, že tomu věřím, protože je jednoduché české normy upravit, aby je radar splňoval. Tehdy se mi členové na Zahraničním výboru smáli.

Teď uvedu situaci, která nastala schválením nového Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. To už tak k smíchu není. Nařízení vlády č. 480/2000, v něm byla v příloze č. 3 »Způsob zjišťování nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot« kapitola 6, která nesla název »Referenční úroveň hustoty elektromagnetické energie«. A tato kapitola se týkala záření s dobou trvání menší než 30 mikrosekund.

V novém nařízení vlády, které vláda v tichosti schválila 12. 12. 2007 a vyšlo pod č. 1/2008, takovou kapitolu prostě nenajdete! Byla vypuštěna. Podle mého názoru proto, že určitě pulsy radaru jsou kratší než 30 mikrosekund a příslušné ustanovení by se na něj vztahovalo.

Vidím vaše překvapení, že naše vláda něčeho takového je schopna, ale to ustanovení vypustila, bylo by překážkou ke schválení radaru. A v tichosti! Přečetli jste si od 12. prosince nebo od 7. ledna, kdy to nařízení vyšlo ve Sbírce zákonů, něco takového? Ani v důvodové zprávě pro jednání vlády o nějakém vypuštění kapitoly »Referenční úroveň pro krátké pulsy« prostě není. Takže v tichosti se upraví normy tak, aby mohl radar fungovat.

Je to totiž o tom, co se snažím zdůrazňovat po celou dobu, kdy nám vláda odmítá technické parametry toho radaru sdělit a operuje s nějakými středními hodnotami záření apod. Kdyby zveřejnila např. délku pulsu radaru a opakovací frekvenci, tj. kolik těch pulsů bude v jedné sekundě, tak by bylo jednoduché dopočítat ze středních hodnot maximální hodnoty. Takové údaje nikde v materiálech vlády k americkému radaru nenajdete!

Když se podíváte na stránky Českého hydrometeorologického ústavu, tak takové údaje o meteorologických radarech si tam můžete přečíst. Radar Brdy na vrchu Praha má třeba délku pulsu 0,8 mikrosekundy, opakovací frekvence 584 Hz, tzn. 584x za sekundu vyšle tento puls. Kde je takový údaj v materiálech, když pan Klvaňa tvrdí, že všechno jsme zveřejnili, všechno naši občané ví.

Proč to říkám? Protože pokud operujeme s těmi středními hodnotami, uvedu příklad o průměrných hodnotách a jejich vlivu na naše zdraví: Když budete mít plotýnku vařiče, budete přitopovat po dobu 10 sekund na plotýnce bude teplota 30 stupňů, bude tam konstantní teplota 30 stupňů. Dáte tam ruku a řeknete »ta plotýnka je vlažná«. A představte si takový vařič v pulsním režimu, v režimu, ve kterém pracuje radar – nebude kontinuálně zářit, bude v pulsním režimu. A 9 z těch 10 sekund tam bude teplota okolí 20 stupňů a na sekundu tam pustíte takovou energii, že teplota té plotýnky bude 120 stupňů, když spočítáte 120 + 9x 20, tak to je 300 děleno 10 sekundami, jaká bude průměrná teplota plotýnky po dobu 10 sekund 30 stupňů, nic se neděje. Dali byste na takovou plotýnku ruku, já teda ne.

Dotaz novináře:
Dnes odpoledne budou interpelace, dostane se i na radar? A jaký máte názor na to, že před vládou dostali páni ministři a dámy složenky za Klvaňovu kampaň? Považuji to osobně za dobrý nápad, jaký názor máte vy?

A. ČERNÝ:
Kdyby měla česká vláda nebo jednotliví ministři platit za to, co se jim nepovedlo, tak konkrétně v resortu ministerstva obrany si nedovedu představit, jak dlouho by páni ministři při příjmech, které mají, ty promrhané prostředky uhrazovali. Vezměte si jeden významnější projekt armády vedle druhého a ztráty, které se tam vykazují, se pohybují v desítkách miliard. Ani kdyby všechny prostředky všichni ministři obrany v dějinách ČR dali dohromady, nejsou schopni to zaplatit. Těch 20 milionů, které stál pan Klvaňa, mi připadá z tohoto pohledu poněkud směšných, ale jsem pro, aby se na úhradě podíleli.

Ke druhé otázce: Už dnes dopoledne písemné interpelace dali najevo, jakým způsobem se budou odvíjet interpelace odpolední, tedy ústní. Jak na premiéra, který tu není, je omluven, tak i na většinu ostatních ministrů. Kvůli nim byl skrečován program sněmovny, jak jste si jistě všimli. Sněmovna ukončila své jednání v 11 hodin. Proto jsem mluvil o tom, že všechny body, které se velkoryse odkládají na příští týden, se potom pod časovým tlakem asi zase zruší a přenesou na další schůzi. To je běžná praxe.

Na interpelace ani písemné ani ústní v českém parlamentu v poslední době nelze spoléhat, u radaru to platí na 100 %.

Dotaz novináře:
Nakolik se radar NATO, který je někde u Vyškova, liší od toho, který by měl být v Brdech? Protože proti vyškovskému radaru nebyly žádné protesty, tak jestli je v tom nějaký rozdíl?

V. KONÍČEK:
Z pohledu technických parametrů: radary, které už jsou – jak meteorologické, tak tento u Vyškova, jsou přehledové, tzn. pracují i v trošku jiném režimu než radar, který bude v Brdech. Myslím ale, že důležitější než parametry zdravotní (o těch nevíme, jen se spekuluje – neříkám, že bude nebo nebude zdravotně závadný; to nelze teď říci, protože nejsou údaje. Jakákoliv prohlášení jsou spekulace o zdravotní závadnosti nebo nezávadnosti. Není z čeho vycházet. Všechny údaje vláda utajuje). Je tam rozdíl armádní nebo politický – protože radar u Vyškova je radar NATO, zatímco radar v Brdech by měl být čistě americkou záležitostí. Tolik z mého pohledu.

A. ČERNÝ
Jen dodám, že přehledové radiolokátory jsou naprosto běžná věc, jsou ve všech státech, tyto dva konkrétní, co jsou v Česku, patří do systému NATINAC, tedy pro potřeby protivzdušné obrany a jako naváděcí radiolokátory pro letectvo. Běžně jsou rozmístěny po celém teritoriu Severoatlantické aliance, v každém státě.

Jejich režim, jejich výkonové parametry jsou absolutně odlišné od radaru, o kterém se bavíme v případě protiraketové obrany. Snad jen poznámku, že by nevzrušovaly nikoho. Pochopitelně také vyzařují, ale daleko méně. V jejich těsné blízkosti platí některá bezpečnostní pravidla, to je vlastně pro každý radar stejné. A kolem vyškovského radaru byla velká patálie např. proto, že kazí efekt krajiny slavkovského bojiště. Takže není pravda, že by nebyly výhrady vůči těm radarům, ale ty dva přehledové, které jsou na našem území, jsou naprosto běžné a pro letecký provoz nezbytné. Žádné letadlo dnes – dopravní ani vojenské - se bez řídicího střediska nemůže bezpečně pohybovat. Je to jiná kategorie a tyto radary z hlediska bezpečnosti jsou nutné, je třeba, aby tu byly a pracovaly. Jestli je provozují Američané nebo naši, to je nepodstatné.

Ale ten, o kterém se bavíme, to je evropská verze radaru protiraketové obrany, takový radar je jiná »káva«., Takový radar v Evropě má srovnání snad jen s tím, co je umístěn ve Velké Británii a Grónsku, nikde jinde. Potom existují námořní verze, které mají podobné parametry, ale to je součást nějakého specifického vojenského systému. Úplně jiná kategorie zařízení.

                 
Obsah vydání       14. 3. 2008
16. 3. 2008 Není to tak jednoduché Václav  Novotný
15. 3. 2008 Doktrinářské fiasko na Pražském hradě Jan  Čulík
16. 3. 2008 Proti radaru demonstruje jen malá část jeho odpůrců Štěpán  Kotrba
16. 3. 2008 Tak ještě jednou Jan  Čulík
16. 3. 2008 Proč není k dispozici pořádné zpravodajství? Monika  Binke
15. 3. 2008 Zbytečně jsem přijel až z Ostravy
16. 3. 2008 Ne základnám si nedají říct
16. 3. 2008 Organizátoři nezvládli ani propagaci, ani režii
16. 3. 2008 Více pozorovatelů než účastníků Jan  Čulík
16. 3. 2008 Lidé už jsou prostě takoví Jaromír  Habr
16. 3. 2008 Ne všichni budou nutně sdílet jedno subjektivní vidění světa Jan  Čulík
16. 3. 2008 Jan Čulík se asi špatně vyspal
16. 3. 2008 Čtenář Hlávka neporozuměl ničemu Jan  Čulík
16. 3. 2008 Kritikové nejsou ku prospěchu žádné společnosti
16. 3. 2008 Kritikové jsou ku prospěchu každé společnosti František  Řezáč
16. 3. 2008 Demonstrace nebyla doktrinářská, ale diletantská
15. 3. 2008 "Demokracie začíná tam, kde končí signál České televize"
15. 3. 2008 Sobotní protiválečná demonstrace v Londýně
15. 3. 2008 Kecy o varlatech, aneb Je sobecké chování typická mužská vlastnost? Jan  Čulík
15. 3. 2008 "Cizinci se nevyznají v českých specifikách" Marie  Lipoldová
15. 3. 2008 Na debaty s českými machisty už nemám Darina  Martykánová
15. 3. 2008 Mužské sobectví ženám imponuje
14. 3. 2008 Hradní mozek v kalhot(k)ách Jana  Bobošíková
14. 3. 2008 Testiculos habet et bene pendentes - Má varlata, a ta mu správně visí! Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 Americký dolar poklesl na rekordní minimum
14. 3. 2008 Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! Michael  Hauser
14. 3. 2008 RADAR: Budeme mít v Libavé i americké rakety?
14. 3. 2008 ZÍTRA POCHOD PRAHOU: Ne radaru – ne cizím vojskům
14. 3. 2008 Zápisky od sporáku aneb z deníku ženy v domácnosti Ester  Edr
14. 3. 2008 ANALÝZA: Co se stalo Topolánkovi po volbě prezidnta? Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 Stalo se: Před 25 lety unesli povstalci UNITA v Angole 66 československých občanů
14. 3. 2008 Dcera nepřítele státu: Psychologické vlivy na děti obětí 50. let Jana  Švehlová
14. 3. 2008 Dcery padesátých let
14. 3. 2008 Robokamery pro zpravodajskou televizi Z1 stejné jako u goril Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 "Zveřejnili jste o mě nepřesné a nepravdivé informace. Uveďte je na pravou míru." Jiří  Čunek
14. 3. 2008 Čína přiznala, že tibetští mniši protestují
14. 3. 2008 Ida Chickenová Edgar Lee Masters
14. 3. 2008 Česká televize získala ocenění "Dobrá značka 2008"
13. 3. 2008 Studie Pentagonu: Bushova administrativa lhala o vazbách Iráku a Al-Kaidy
14. 3. 2008 Dvě poznámky k ne-diskusi o sudetoněmeckých záležitostech Eva  Hahnová
13. 3. 2008 Sudetoněmecký landsmanšaft v Praze: Diskutovat s vámi nebudeme
14. 3. 2008 Otázky vrchnímu pražskému Sudeťákovi Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 Kubánci nyní smějí vlastnit počítač Fabiano  Golgo
13. 3. 2008 Poetismus Karel  Teige
12. 3. 2008 O americkém vzpomínání Eva  Hahnová
14. 3. 2008 Transafghánský plynovod: pointa nových strategických plánů v Afghánistánu
13. 3. 2008 Cena ropy překonala rekordních 110 USD za barel
14. 3. 2008 Lovelock a „vědecky“ puncovaná beznaděj Karel  Dolejší
14. 3. 2008 Pokleslá forma a nepřesnosti Jan  Rovenský
13. 3. 2008 NATO nespěchá na protiraketovou obranu
14. 3. 2008 Záměna léků je naprosto správná Wenzel  Lischka
14. 3. 2008 Válka, kterou Mašínové nerozpoutali Pavel  Urban
14. 3. 2008 Únava ze Sarkozyho, III. část Josef  Brož
13. 3. 2008 VOV: Tři kandidáti do Rady Českého rozhlasu neměli lustrační osvědčení
13. 3. 2008 Guardian: Jsou skutečně dnešní Spojené státy jako Československo v roce 1975?
13. 3. 2008 Zeitgeist s českými titulky Jan  Zeman
13. 3. 2008 Tamáš odcestoval do USA, setkal se s Chomskym
13. 3. 2008 Barroso varoval Česko před podrazem na Evropskou unii
13. 3. 2008 Lidé, pronásledovaní stalinským režimem, žijí dnes v bídě
13. 3. 2008 Školy nejsou téma pro referendum – ostatně radar také ne, tak čemu se divíme
13. 3. 2008 O soudnictví a cizích loukách Petr  Hajn
13. 3. 2008 Exekutor po česku jako katův pohůnek Aleš  Uhlíř
13. 3. 2008 Operace Iraqi Freedom: Vojenské vítězství, politická prohra Karel  Dolejší
12. 3. 2008 Radar nezachytí rakety včas
12. 3. 2008 Independent: Ohlušující mlčení
12. 3. 2008 Homo economicus jako mýtus František  Koukolík
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2008 Proti radaru demonstruje jen malá část jeho odpůrců Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 RADAR: Budeme mít v Libavé i americké rakety?   
12. 3. 2008 Radar nezachytí rakety včas   
7. 3. 2008 Julínek lže ve zprávě ke zdravotní neškodnosti radaru!   
7. 3. 2008 Američané na své základně v ČR nebudou podléhat českým soudům   
7. 3. 2008 Radar: Odstupující píárista Klvaňa si stěžoval na Britské listy v ČT24 Štěpán  Kotrba
5. 3. 2008 Radar v Brdech: Kterak Bush a Topolánek uplatňují Lisabonskou smlouvu Karel  Košťál
27. 2. 2008 Kdy přestanou lhát? Boris  Valníček
26. 2. 2008 Aktivisté proti americkému radaru v ČR přivítají českého premiéra před Bílým domem   
26. 2. 2008 Protesters Against US Radar in Czech Republic to Greet Czech Prime Minister at the White House   
26. 2. 2008 Mějme sílu a odvahu myslet...   
26. 2. 2008 Je nejvyšší čas ukázat naši společnou vůli Soňa  Hromátková
23. 2. 2008 Radar nebude pod velením a řízením NATO, říká generál Obering Daniel  Solis
22. 2. 2008 Raketová obrana funguje   
20. 2. 2008 Volební program Strany zelených a realita elektromagnetických zbraní Milan  Hlobil

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2008 Proti radaru demonstruje jen malá část jeho odpůrců Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 RADAR: Budeme mít v Libavé i americké rakety?   
7. 3. 2008 Julínek lže ve zprávě ke zdravotní neškodnosti radaru!   
7. 3. 2008 Radar: Odstupující píárista Klvaňa si stěžoval na Britské listy v ČT24 Štěpán  Kotrba
5. 3. 2008 Radar v Brdech: Kterak Bush a Topolánek uplatňují Lisabonskou smlouvu Karel  Košťál
23. 2. 2008 Radar nebude pod velením a řízením NATO, říká generál Obering Daniel  Solis
5. 2. 2008 Dopouštějí se členové vlády a další osoby závažné trestné činnosti? Václav  Drbohlav
4. 2. 2008 Radar s digitálním tvarováním vysílaného svazku: klíč k ruským obavám   
4. 2. 2008 Írán provedl test odpalovací rampy a otevřel vesmírné kontrolní středisko Štěpán  Kotrba
1. 2. 2008 Podílela se firma STEM na manipulaci veřejného mínění ve věci amerického radaru? Jakub  Rolčík
31. 1. 2008 Už i časopis Popular Mechanic tvrdí to, co Vondra s Klvaňou stále popírají   
28. 1. 2008 Bývalý analytik CIA Steven E. Meyer : Radar je najmä o politike. Je to akoby Rusi postavili radar v Mexiku.   
23. 1. 2008 Klvaňovi došly argumenty - má přehlcenou linku Štěpán  Kotrba
21. 1. 2008 Iránská hrozba Karla Schwarzenberga Přemysl  Janýr
18. 1. 2008 Coyle připustil, že americké rakety v Polsku jsou schopné nést i jaderné střely Štěpán  Kotrba