Tomáš Klvaňa a průzkumy veřejného mínění: Manipulace až do konce

Od ostatních průzkumů veřejného mínění se výrazně liší hodnoty udávané firmou STEM (Středisko empirických výzkumů), která v září a pak na konci roku 2007 kladla tuto otázku:

"Když vezmete v úvahu všechny možné argumenty ohledně radaru v Brdech jako součásti americké protiraketové obrany chránící USA i velkou část Evropy, jste spíše pro jeho vybudování, proti němu, nebo nemáte pro své rozhodnutí ještě dostatek věrohodných a přesvědčivých informací?"

Respondenti odpovídali takto (v závorce jsou uvedeny výsledky průzkumu provedeného v listopadu a prosinci 2007):

Z důvodů, jež budou předmětem následující analýzy, vychází firmě STEM procento odpůrců radaru výrazně nižší, než např. CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění), které kladlo takovouto otázku:

"Spojené státy americké nedávno oficiálně požádaly vládu ČR o možnost postavit na území ČR radarovou stanici, která by byla součástí systému americké protiraketové obrany. Souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, aby v ČR byla umístěna tato radarová stanice?"

Dotazovaní občané odpovídali takto:

Podle provládního serveru iDNES má Tomáš Klvaňa pro vysoké procento odpůrců zjištěné CVVM vysvětlení: "Objeví se v případě, že položíte otázku bez vysvětlení toho, k čemu má radar sloužit, a k tomu naznačíte, že jde pouze o obranu Ameriky, což je navíc chybná interpretace."

Čtenáře Britských listů, znalého problematiky a Klvaňových metod, jistě nepřekvapí, že pravdivému tvrzení v otázce CVVM (radarová stanice by byla součástí amerického systému Národní protiraketové obrany) přisoudil vládní koordinátor jemu vyhovující interpretaci ("naznačíte, že jde pouze o obranu Ameriky").

"Je jasné, že pokud neudáte dotazovanému souvislosti, odpor k radaru vzrůstá," tvrdí dále Tomáš Klvaňa. Jak si ukážeme níže, je toto Klvaňovo tvrzení další manipulací, jíž se snaží - prostřednictvím diletantského nebo zmanipulovaného šetření firmy STEM - vzbudit dojem, že odpor obyvatel České republiky není tak velký, jak ukazují seriozní průzkumy veřejného mínění.

Korespondence s ředitelem STEM Janem Hartlem

V úterý 23. října 2007 jsem zaslal ředitelovi firmy STEM Janu Hartlovi mail tohoto znění:

V uvedeném mailu jsem odkazoval na článek s názvem Osobnosti jsou pro referendum. Pomůže to Česku?, který vyšel v den konání zmíněné tiskové konference. V něm byla reprodukována část mého vystoupení na tiskové konferenci, ovšem značně pozměněnými formulacemi. Abych předešel nedorozumění, úmyslně jsem se Jana Hartla otázal, zda jeho vyjádření bylo citováno nebo reprodukováno správně.

Protože jsem se ani po týdnu nedočkal od Jana Hartla odpovědi nebo potvrzení o obdržení mého mailu, napsal jsem mu v pátek 2. listopadu znovu a zdvořile se jej zeptal, zda můj mail z 23. října dostal a zda má v úmyslu mi na mé otázky odpovědět (kopii mailu z 23. října jsem přiložil).

Protože mi ani po odeslání druhého mailu nepřišla žádná odpověď, Janu Hartlovi jsem v pátek 16. listopadu zatelefonoval. Jeho reakce byla vstřícná -- bez toho, že bych se vyptával, mi řekl, že mé otázky jsou zajímavé, že je neignoruje a nevyhýbá se jejich zodpovězení. Protože jsem chtěl předejít možné desinterpretaci, upustil jsem od ústního vysvětlování po telefonu a zeptal se Jana Hartla, zda bych mohl obdržet jeho odpovědi mailem v průběhu následujícího týdne. Na tuto otázku mi Jan Hartl odpověděl kladně; a rozloučili jsme se.

Jak již čtenář jistě tuší, žádný mail Jana Hartla nebo kohokoli jiného z firmy STEM mi dodnes nedošel.

Vymezení diskutovaných výroků

Protože ředitel firmy STEM Jan Hartl neprojevil zájem o rozptýlení pochybností stran diskutovaného průzkumu veřejného mínění, v následující analýze jsem nucen vyjít jen z toho, co je mi dostupné. Především je to třináctistránková Tisková informace STEM pro AMI Communications s názvem "Radar v ČR" z 26. září 2007.

Zdroj: Jan Hartl, Jaroslav Huk: Radar v ČR - tisková informace o průzkumu STEM na objednávku AMI Communications , 26. září 2007 DOC

Z Tiskové informace vyjímám otázku ze strany 3, kterou budu pro snazší orientaci uvádět jako § 1:

"Když vezmete v úvahu všechny možné argumenty ohledně radaru v Brdech jako součásti americké protiraketové obrany chránící USA i velkou část Evropy, jste spíše pro jeho vybudování, proti němu, nebo nemáte pro své rozhodnutí ještě dostatek věrohodných a přesvědčivých informací?"

Podle Tiskové informace byly odpovědi respondentů takovéto:

Druhou diskutovanou položkou bude výrok Jana Hartla, který byl uveden v již zmíněném článku o tiskové konferenci iniciativy Pro referendum. Šlo údajně o Hartlovu reakci na mé tvrzení, že otázku - označovanou zde jako § 1 - tvořily ve skutečnosti otázky dvě. Tuto reakci Jana Hartla budu dále uvádět jako § 2:

"V rámci průzkumu byly pokládány dvě otázky. Teprve v rámci jeho prezentace byly protříděny do kombinační typologie názorů, aby tomu bylo lépe rozumět."

Diskuse

Po přečtení otázky firmy STEM (§ 1) napadne čtenáře celá řada pochybností a připomínek. Zkusme prozkoumat některé z nich.

Za prvé. Na rozdíl od průzkumu CVVM se průzkum STEM neptá, zda respondent souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo neví (není rozhodnut), ale ptá se jej, zda souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo nemá dost informací pro to, aby se rozhodl.

Právě ve srovnání s průzkumem CVVM vyniká, že průzkum STEM (§ 1) kladl - kromě otázky po souhlasu či nesouhlasu - i další, odlišnou otázku -- zda má respondent dostatek informací. Jinak řečeno: V diskutované otázce (§ 1) skutečně jsou skryty otázky dvě.

Za druhé. Podrobnějším pohledem na otázku kladenou STEM (§ 1) zjistíme, že na první otázku (souhlas s radarem) lze odpovědět kladně nebo záporně, zatímco na druhou otázku (po dostatku informací) lze odpovědět pouze záporně ("Nemám dost informací"). Kladně na tuto otázku odpovědět nelze. Předchozí závěr tedy musíme poopravit: V diskutované otázce (§ 1) je spíše ukryto - řečeno s jistou nadsázkou - jeden a půl otázky.

Za třetí. Otázku, již firma STEM položila (§ 1), a odpovědi na ni, charakterizuje nejednoznačnost.

Srovnejme opět s otázkou kladenou CVVM -- je zřejmé, že ten, kdo neví, zda se vyslovit pro radar nebo proti němu, nemůže v témže okamžiku s radarem souhlasit (nebo nesouhlasit). Respondent, který odpovídá na otázku CVVM, nemůže vyhovět dvěma z nabízených odpovědí zároveň.

V případě výzkumu STEM je tomu ale jinak. Respondent, který nemá dostatek informací, může být zároveň pro radar (nebo proti němu). Může být rozhodnut bez ohledu na to, že nemá dostatek informací. Jinak řečeno: Otázka (§ 1) kladená STEM a nabízené odpovědi umožňují, aby respondent souhlasil se dvěma ze tří nabízených možností odpovědi zároveň.

Je zřejmé, že takovýto výzkum má nulovou vypovídací hodnotu. Budeme-li totiž předpokládat, že respondenti odpovídají podle pravdy, pak v případě CVVM budou volit tu jedinou možnost, jež vystihuje jejich postoj. V případě otázky STEM (§ 1) budou ale mnozí nuceni volit mezi dvěma možnostmi, jež obě budou jejich postoj vystihovat. Takový průzkum ale neříká o skutečnosti téměř nic.

Za čtvrté. Na straně 2 Tiskové informace STEM je uvedena otázka:

"Myslíte si, že informace o tom, proč je třeba radar na našem území vybudovat a co by to znamenalo pro obyvatele České republiky, jsou dostatečné?"

Odpovědi respondentů byly následující:

Třebaže se svou formulací odlišuje od diskutované otázky (§ 1), týká se otázka na straně 2 v podstatě téhož -- dostatku či nedostatku informací. Avšak zatímco otázka (§ 1) dospívá k závěru, že "dostatek věrohodných a přesvědčivých informací" nemá 29% tázaných, odděleně položená otázka ze strany 2 vede k odpovědi, že lidí spíše nebo určitě pociťujících nedostatek informací (kteří si myslí, že "informace o tom, proč je třeba radar na našem území vybudovat a co by to znamenalo pro obyvatele České republiky", jsou nedostatečné) je dohromady 76%.

Tento údaj koresponduje s výrokem Milana Hejla z AMI Communications, který na tiskové konferenci dne 21. září 2007 (tedy 5 dní před vydáním Tiskové informace STEM pro AMI Communications) prohlásil (v čase 7:35): "79 procent lidí nemá dostatek informací o projektu protiraketové obrany a o možném umístění amerického radaru v České republice."

Za páté. Na straně 6 Tiskové informace STEM je uvedeno následující:

"Kombinací obou otázek (celkový názor na umístění radaru u nás -- konkrétně bylo uvedeno, že v Brdech, a možnost změny názoru, budou-li přineseny nové argumenty) získal STEM rozložení názorů o pevnosti postojů české populace:"

Následuje výsečový graf s názvem "Občané ČR a jejich názory na výstavbu radaru v Brdech" a s těmito odpověďmi:

Sečteme li po dvojicích uvedené údaje, dospějeme k těmto číslům: 22% pro radar, 49% proti radaru a 29% lidí s nedostatkem informací. Graf uvedený na straně 6 se tedy číselně shoduje s grafem na straně 3 (s otázkou označovanou zde jako § 1).

Zřejmě právě tohoto grafu (na straně 6) se týká výrok Jana Hartla (§ 2) o pokládání dvou otázek a o "kombinační typologii názorů". Není tedy zřejmé, zda Jan Hartl - když reagoval pro denik.cz na mou kritiku - věděl, že mé výhrady se týkaly otázky (grafu) na straně 3 Tiskové informace STEM. V mailu, který jsem mu 23. října 2007 adresoval a na který Jan Hartl nereagoval, však mnou kritizovaná otázka (§ 1) byla jasně uvedena.

Graf na straně 6 v podstatě rozvádí graf ze strany 3 a říká, že mezi tázanými byli lidé, kteří jsou připraveni změnit svůj názor, "budou-li přineseny nové argumenty". A jsou ovšem tací, kteří svůj názor nezmění, i když budou "přineseny nové argumenty".

Klíčová otázka v těchto souvislostech zní: Budou-li "přineseny nové argumenty", jaký názor změní (nebo nezmění) ti, kdo "nemají dost informací"?

Dalo by se říci, že (ne)změní svůj názor, že nemají dost informací. Že např. budou tvrdit, že nemají dost informací, i když jim budou "přineseny nové argumenty".

Takováto interpretace grafu na straně 6 je ale zjevně za vlasy notně přitažená. Vysvětlení je mnohem méně krkolomné: Ve skupině těch, kdo nemají dost informací, se totiž skrývají i ti, kdo na vybudování radaru mají svůj názor -- jsou buď pro nebo proti (a tento svůj názor jsou nebo nejsou ochotni změnit). Jinak řečeno: 22% a 49% respondentů nezahrnuje všechny příznivce a odpůrce radaru. Tisková informace STEM tak grafem na straně 6 usvědčuje sebe samu ze lži.

Závěr

Vláda České republiky prosazuje umístění amerického radaru v České republice, i když žádná z vládních (žádná z kandidujících) stran problematiku radaru (americké vojenské základny) neučinila předmětem předvolební kampaně. Česká vláda tedy nemá politický mandát, který by ji k vyjednávání, prosazování nebo umístění amerického radaru v České republice opravňoval.

Vláda České republiky prosazuje umístění amerického radaru v České republice proti vůli 70% obyvatel. Aby se ministři vyhnuli konfrontaci s nesouhlasící většinou obyvatelstva, zřekli se toho, co označují jako "politickou zodpovědnost", a zřídili funkci "vládního koordinátora programu protiraketové obrany". Smysl této funkce výstižně dokumentuje gaffe, při němž na dopis předsedy nejsilnější opoziční strany, adresovaný premiérovi a tážící se na radar, odpovídá právě zmíněný vládní koordinátor.

Této ostudné funkce placené z daní nesouhlasícího obyvatelstva se ujal Tomáš Klvaňa. Kampaň, kterou - nutno říci, že neúspěšně - vedl, označoval jako "informační", třebaže při ní ignoroval a překrucoval fakta a zneužíval své inteligence k tomu, aby české občany zmanipuloval a přiměl k souhlasu s doposud odmítaným záměrem americké a české vlády. Uchyloval se přitom k celé řadě nevybíravých a neférových metod, které snesou srovnání s propagandistickou realitou Husákovy normalizace.

Jedním z prvků Klvaňovy propagace radaru byl i průzkum veřejného mínění, který si nechal vypracovat u firmy STEM. Z analýzy, jež byla předmětem tohoto článku, plyne, že špatně položená otázka (viz § 1) vedla k odpovědím (proti radaru je 49% obyvatel), jež nereflektují skutečnost. Dokladem jsou ostatní průzkumy veřejného mínění, které opakovaně potvrzují odpor vůči radaru u 60 až 70 procent obyvatel, i když je v kladené otázce americká vojenská základna označena neutrálně jako "radarová stanice".

Skutečnost, že průzkum STEM byl jedním z prvků Klvaňovy přesvědčovací kampaně, dokazuje jeho výrok z 26. září 2007: "Taková ta psychologická hranice padesát procent odpůrců byla prolomena." Firma STEM tak přispěla k vládní kampani za umístění amerického radaru v ČR. Není ovšem jasné, zda šlo ze strany STEM o úmysl nebo jen o bezděčné pochybení. Ani jedna z těchto možností však pro firmu STEM nevyznívá příznivě: Buď totiž pracovala na politickou objednávku nebo odvedla diletantskou práci.

Žádný seriozní průzkum veřejného mínění, který by dokazoval, že odpůrců amerického radaru je v České republice méně než 50%, neexistuje.