27. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 2. 2008

Pracovník - největší nepřítel ekonomiky

Po čtyřiceti letech oslavování a využívání pracujícího člověka, došlo k „závratné“ změně. Hlavním subjektem ekonomiky již není producent, ale konzument. Namlouvaným hrdinou není pracovník (otrok), ale příživník. Musíte konzumovat a kvůli tomu musíte shánět peníze k živobytí. Pokud možno, patříte-li do stáda pracovních sil (otroků), smíte tak činit jen poctivým způsobem.

Ten je však tak komplikovaný, omezený, zatížený a zdaněný, že se vám vůbec tzv. poctivě pracovat nevyplatí. Pokud budete shánět peníze tzv. nepoctivým způsobem, režim nad tím blahosklonně přivře oči. Nejste totiž jeho největším nepřítelem. Mimoto, lze vůbec v nepoctivém režimu, poctivě získávat peníze?

Dříve jste sháněli peníze a pak jste mohli konzumovat. K dispozici byla omezená a fádní nabídka zboží a služeb. Dnes je nabídka až příliš pestrá, ale její obsah se často jeví jednotvárný, mnohdy závadný.

Rozličně pestrý obal zakrývá jednolitý obsah. Povrch vítězí nad podstatou. Chameleón mění barvy i povrch kůže, ale zůstává tím stejným chameleónem jako dříve. Nezáleží na barvě hnědé, rudé, modré, zelené, žluté a jiné. Dříve nabídka násilím omezovala poptávku a poptávka násilím vytvářela nabídku.

Dnes je tomu jinak. Nabídka si násilím vynucuje poptávku a poptávka umožňuje vnucovat nabídku. Násilí však není tak zjevné a tak si konzumentský dav příliš nestěžuje. Režim biče a cukru, byl změněn na režim cukru a biče. Rozdíl je pouze v úhlu pohledu. Nemusíte se vůbec bát toho, jak na vás jako na pracovní sílu pohlížejí ekonomové, manažeři trhu a mnozí politikové.

Pracující člověk je nepřítelem ekonomiky a demokracie. Pracující člověk je iniciativní, aktivní, získává sebekontrolu a stává se nezávislým. Konzumuje jen z donucení životní potřebou. Nepracující člověk je závislý na pracujícím občanovi, na rozmařilém konzumu a někdy z donucení i pracuje. Když může, tak se tomuto donucování ihned raději vyhne. Shánět peníze na živobytí poctivou prací, je přece ten nezoufalejší způsob obživy. Kdyby nebyl, byla by o poctivou práci rvačka jako o místa např. v parlamentu, na misterstvích, na hradě a jinde.

Nechci uvádět známý, nepopulární a zneužitý německý slogan. Jedno je však jisté. Pracující člověk je velmi nebezpečný. Zřejmě každému režimu. Zvláště, když mu nejde o peníze a o výkon.

Komunistické propagandě se její oslavování práce, nějak vymknulo z rukou. Mnozí díky práci realizovali určitou soběstačnost, nezávislost, duševní klid i životní rozvahu. Stali se tím velmi nepohodlní pro režim. Místo nadšeného plnění stále zvyšovaného plánu, klidnou a uvědomělou prací mnozí občané zůstávali v duševní i tělesné rovnováze. Je jistě veliký rozdíl mezi občany plnými sil a nadšení před Železnou oponou a těmi vyčerpanými, roztroušenými, unavenými, demoralizovanými, kteří dnes stojící za ní. Před oponou byla více zastoupena fyzická práce. Dnes je převaha duševní. Jak to, že jsou lidé tak unavení? Jako by jim někdo vysál všechnu krev z těla.

Dnes nelze přímo pracovat. Napřed jsou k tomu nutné finanční prostředky. Ony vám, jako otrokovi, stroji či automatu, milostivě dovolí pracovat, hýbat se a žít. Nejsou-li peníze, není práce, pohyb a život. Nadchází letargie, únava, vyčerpání, deprese a černá nálada.

Práce načerno se stala strašákem „naší bouřlivě se rozvíjející“ ekonomiky. Nevadí nám zbohatlíci, příživníci, parazité, povaleči, zloději, vandalové, tuneláři, gambleři, narkomani a jiní. Naopak, zvyšují spotřebu a tím i potřebu a poptávku. Roztáčejí kola kapitalismu, transformovaného ze státního monopolu na nadnárodní. Vadí nám však pracovníci, kteří získávají peníze skutečnou poctivou prací tzv. prací na černo. Myslet dnes ekonomicky znamená myslet naprosto příživnicky.

Největší zločince nyní hledají inspektoři pracovních úřadů. Na takové delikventy si každý dovolí. Mají jít raději krást, pít alkohol a fetovat, než na černo pracovat. Brzdí totiž rozvoj ekonomiky. Jestliže je celá ekonomika černá, nemůže pochopitelně znát černé peníze. Jistě, negativu je pro černou ekonomiku bílá práce naprosto černou. Hostitel si přece nemůže dělat co chce bez parazita.

Poctivá práce je přežitkem komunizmu. Měli bychom se jej tedy všichni rychle zbavit. Vývoj by se tím jistě pohnul skokem dopředu ke kýženému a konečnému cíli ekonomiky. Takto ti, kteří se toho přežitku zbavili první, parazitují na těch druhých, kteří jím ještě trpí a zpomalují všeobecný rozvrat a rozklad.

Nebo, prostě pracujte duševně zadarmo. Nezávisle a bez ohledu na výsledek a na peníze. Jen pro radost z klidu, činnosti a svobody. Možná vás to posílí a nějaké peníze také přijdou. Čiňte tak raději tajně. Nikdo o tom nemusí vědět. Mohli by vás nařknout z terorismu.

                 
Obsah vydání       27. 2. 2008
27. 2. 2008 Čtvrtek dnem boje proti bankovním poplatkům Bohumil  Kartous
27. 2. 2008 Nesouhlas s separátním vyjednáváním Topolánka s Američany o vízech i v Evropském parlamentu
27. 2. 2008 Sloučení škol v Unhošti je pohrdáním názorem občanů
27. 2. 2008 Kreslil Adolf Hitler Sněhurku a trpaslíky?
27. 2. 2008 Ponížená suplika důchodců císaři pánu
26. 2. 2008 EU varuje Topolánka před bezvízovým stykem s USA Štěpán  Kotrba
27. 2. 2008 Oscar Cotillardové: herečce, která se převtělila do Edith Piafové Josef  Brož
27. 2. 2008 Zahřej mé omrzlé ruce Miloš  Balabán
27. 2. 2008 Zoran Vujovič. 21 let. Čest jeho památce. Jaroslav  Foldyna
27. 2. 2008 Kdy přestanou lhát? Boris  Valníček
27. 2. 2008 Pracovník - největší nepřítel ekonomiky Sandra  Wain
27. 2. 2008 Michael  Marčák
26. 2. 2008 Bojujme proti komunismu
26. 2. 2008 Bojujme za socialismus
27. 2. 2008 Mučení Petr  Wagner
27. 2. 2008 Je mučení "pohyb vpřed"?
26. 2. 2008 Mučení jako důkaz, aneb Jiří Křižan byl věštec Jan  Čulík, Boris  Cvek
27. 2. 2008 Obětovat život nebo svobodu jednotlivce v zájmu nesmyslu je nesprávné vždy Tomáš  Stýblo
27. 2. 2008 Mučení: Zrádné je slovíčko "zjevně" Petr  Novotný
27. 2. 2008 Poněkud mimochodní odpověď
27. 2. 2008 Měli bychom být dvojnásobně citliví na to, co se naším jménem chystá František  Řezáč
27. 2. 2008 Byli by Češi ochotni zase skočit na špek levičákům a škodit své zemi cestou občanské neposlušnosti? Tomáš  Pečený
26. 2. 2008 Topopes
27. 2. 2008 Životopis Egona Lánského
27. 2. 2008 Agenti CIA konspirují na pražských WC Wenzel  Lischka
27. 2. 2008 Rozdíly a podobnosti mezi nacismem a komunismem Boris  Cvek
26. 2. 2008 Plomby a propaganda strachu Štěpán  Kotrba
27. 2. 2008 Seminář: Ruská zahraniční politika v 21. století
26. 2. 2008 Alternativa pro radar a antirakety v Británii?
26. 2. 2008 Podle šéfa izraelské armády bude brzy válka
26. 2. 2008 Krajní pravice a její snahy o nadnárodní spolupráci Daniel  Strož
26. 2. 2008 Vážné problémy při udílení grantů Hlavního města Prahy
26. 2. 2008 Bursíkúv mail Kaťušce dešifrován Vladislav  Černík
26. 2. 2008 Je nejvyšší čas ukázat naši společnou vůli Soňa  Hromátková
26. 2. 2008 Je McCain „čestný člověk“, „fanatický militarista“ - nebo obojí? Greg  Evans
26. 2. 2008 Velcí a mocní mají více vlivu než malí a slabí. Ti mají ale svůj hlas a právo svůj názor hlasitě vyslovit Egon T. Lánský
26. 2. 2008 Únor - rozporné dědictví Milan  Valach
26. 2. 2008 Těsná většina a netěsná menšina Milan  Daniel
26. 2. 2008 Přímou demokracii? Jak? Milan  Daniel
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008