Spousta ostrovtipu nyní míří přesně do objemného terče zvaného Alexandr Vondra. Na své nejapné vyhrožování povinnou vojenskou službou, kterým chtěl patrně docílit úplně opačného efektu, dostal předpokládanou odpověď, což je nepochybně dobře. Alexandr Vondra ale možná nebyl dalek dosáhnout svého cíle, tedy ovlivnit svou hrozbou veřejné mínění. Výroky politiků totiž není možné posuzovat izolovaně, ale podle toho, jak na ně zareagují média. A jak je vidět, rozhodně ne všechna vlivná média jsou ochotna vidět to, co se dá jen těžko přehlédnout. Alexandr Vondra sice byl přistižen s kalhotami u kolen, ale někdo dělá, že to nevidí a někdo si zase urputně všímá toho, že má nakřivo kravatu.

Alexandr Vondra může být nyní -- právem - považován za blbce, ale za jeho blbými výroky je chladný kalkul, který počítal s tím, jak bude jeho výrok dále médii přenášen veřejnosti -- stačí se podívat, jak na Vondrův blábol jednotlivá média zpočátku reagovala. Ta nejvlivnější, jako Blesk, Aha! MF Dnes a podobně, se v podstatě v prvním okamžiku zdržela komentáře, a některá jsou loajální doteď. S tím Alexandr Vondra pravděpodobně počítal. Titulky zněly "Povinná vojna se může vrátit" nebo "Když nebude radar, bude vojna" a vesměs velmi krátké články pod titulkem pak pouze uváděly přesnější citace toho, co Alexandr Vondra řekl. Někdy je prostě možné říct naprostý nesmysl a pak počítat s tím, že média nastavená na primitivní úroveň komunikace tento nesmysl zhmotní v obecné bezhodnotové sdělení.

Alexandr Vondra ale svůj tah příliš nedomyslel. Jak je možné si všimnout, transparentní i "vážný" bulvár reagoval na výroky o povinné vojně velmi negativně. Možná se někde objeví smluvený účelový článek vyprodukovaný Občanským institutem nebo jinou "seriozní" organizací o tom, že má Alexandr Vondra pravdu, ale doposud se ani na straně, která je schopná nevidět mnohé přehmaty současné vládní garnitury kvůli spřízněnému ideologickému přesvědčení, nic podobného neurodilo.

Přesto je možné číst mezi řádky bagatelizaci toho, o co se Alexandr Vondra opakovaně pokouší. Lidové noviny považují páně Vondrův výrok za "úlet". Je dobré si všimnout, že autor glosy se nesnaží jít více do hloubky v posuzování toho, co Vondra řekl. Má totiž o věcech jasno -- "chlapci a děvčata", kteří protestují proti snaze vlády prosadit přítomnost cizích vojsk v ČR bez toho, aniž by nechala vyjádřit celou společnost, jsou apriori "aktivističtí".

Zde je mimochodem hezky vidět, jak zdatný český novinář přijímá směšné postoje českého prezidenta odsuzujícího "aktivismus" coby neoprávněné vměšování do věcí veřejných. Jelikož je ale Alexandr Vondra politik, myslí si autor, že by se takto vyjadřovat neměl a že by určitě rád vrátil čas. Je to zkreslený pohled, který bohužel dále zahaluje podstatu Vondrových snah, s nimiž výrok o povinné vojně přímo koreluje, a snaží se dávat mu nálepku přehmatu. Jinak řečeno, budete-li mít dobrého přítele, který se dopustil evidentní chyby, budete jeho počínání také nazývat přehmatem.

Podobným, i když o něco inteligentnějším způsobem se na věc dívají i Hospodářské noviny. "Je zřejmé, že se Vondra pokusil o nadsázku", myslí si autor komentáře v HN a šeredně se mýlí.

V žádném případě nešlo o nadsázku, šlo o hrozbu, šlo o emocionální vydírání směřovaného k "prostým" lidem, o kterých se Alexandr Vondra trvale domnívá, že jsou takřka nesvéprávní. Autor komentáře dále soudí, že výrok Alexandra Vondry může mít "snad" význam v rovině morální, přičemž poukazuje na skutečnost, že děti vysokých politiků jdou málokdy do boje (vzpomněl jsem si na pasáž Moorova filmu Fahrenheit 9/11, kde Moore odchytává jednotlivé americké zákonodárce a ptá se jich, jestli jejich děti také pojedou bojovat do Iráku).

Je to ale opět posun špatným směrem v domýšlení výroku pana Vondry. Alexandr Vondra v žádném případě neuvažuje o tom, že by snad vojenská služba byla skutečně zavedena a jaké "konsekvence" by to mělo pro jeho děti. Alexandr Vondra vůbec nemá žádnou reálnou koncepci, a pokud by si někdo z novinářů dal tu práci, aby zjistil, jak si představuje znovuzavedení povinné vojenské služby, dalo by se to velmi jednoduše prokázat. Jednalo se o pouhý kalkul, který není založen na ničem jiném než na krátkodobém efektu zastrašení.

Smutné na těchto komentářích jsou snahy nevidět, proč se vlastně Alexandr Vondra dopouští podivných výroků (vzpomínáte na prokazatelnou manipulaci "Chtěli byste, aby lidé rozhodovali o tom, jestli mají být nulové daně?"). Ještě smutnější ale je, když médium zcela záměrně takovou událost ignoruje a uděluje politikovi za jeho antidemokratické jednání generální pardon. Co s takovým plátkem, který není schopen důrazně upozornit na to, když se nějaký politik snaží manipulovat veřejným míněním tak podlým způsobem, jako se o to už několikrát pokouší místopředseda vlády. Řeč je o MF Dnes, která k celé věci zveřejnila pouze zprávu a pak názor čtenáře (vyšel i v BL). To, že MF Dnes mlčí, hovoří za vše.

Od tisku, který je vůči současné vládní partě v opozici, se dá samozřejmě očekávat větší snaha zamýšlet se nad tím, co je špatně a co je toho příčinou. Podle prvního komentáře v Právu, v němž se objevuje zmínka o Vondrově manipulaci (Vondra z formy, Právo, 28. 5. 2007), se jedná pouze o "špatnou formu" místopředsedy vlády. V podrobnějším komentáři (Demonstrovala na Václaváku lůza?, Právo, 29. 5. 2007) však už jde Právo poněkud více do hloubky a konečně přichází na onen paradox, který Alexandra Vondra zosobňuje -- bývalý disident vyhrožuje jako kdysi normalizační bossové... Ano, je to tak, o tom stejném BL referovaly už před několika měsíci.

Ačkoliv se ztotožňuji s tím, co bylo napsáno v Právu, soudím, že je nutné poukázat na nebezpečí, které této společnosti podle výroků premiéra i jeho zástupce hrozí. Dovolím si pojmout jejich myšlenková východiska sice krátce, ale důkladně. Je nutné si na prvním místě povšimnout paralely totalitního a Vondrova (Topolánkova) myšlení. Totalita je ve své podstatě snahou o vytváření nereálného, ideologizovaného světa, v němž jsou práva jedince i společnosti podřízena právě ideologickým principům. To se samozřejmě děje za neustálého přesvědčování o stavu světa -- o jeho nutnostech, hrozbách, rizicích a o postojích, které MUSÍME zaujímat proto, abychom DANOSTI světa naplnili. Je to v podstatě mýtus, který není možné podle totalitní myšlenkové konstrukce opustit.

Pan Vondra postupuje naprosto stejným způsobem -- snaží se na základě hrozeb a vydírání (svět bude nebezpečný, zavedeme povinnou vojenskou službu, jsme povinni vyhovět spojenci atd.) vytvářet směsici dvou pocitů, zavázanosti a strachu. V této kombinaci, v kombinaci pociťovaného závazku vůči "dobru" a pociťovaného strachu ze "zla", chce působit na zcela jiné úrovni vnímání než tzv. racionální argumenty. Alexandr Vondra totiž žádné racionální argumenty nemá a proto se uchyluje k manipulacím. Otázka, kterou si kladu, zní: Čí zájmy Alexandr Vondra jako místopředseda vlády ČR zastupuje, když je ochoten zajít v prosazování záměru jiného státu tak daleko? Čí zájmy zastupuje premiér této země, když je ochoten odkývat sebevětší lživou manipulaci svého zástupce?

Pánové Vondra a Topolánek z toho ale vyšli velmi lacino. I přes jednoznačné odmítnutí ze strany zprostředkovatelů a tvůrců veřejného mínění není možné tvrdit, že by Alexandr Vondra a jeho šéf skutečně dostali varování v tom smyslu, že takto jednat v demokracii nemohou. Vědí, že když to příště zase zkusí, obejde se to bez adekvátního odsouzení. Bude proto důležité sledovat, do jaké míry bude Vondrova davová sociochemická metoda resistentní a zda nakonec přece jen nezaujme místo většinou společnosti respektovaného postoje. Já doufám pevně, že těch, kterým se bude zdát Vondra nejlépe směšný a naivní, trochu hůře pochybný a zákeřný, každopádně krajně nedůvěryhodný, bude většina. Všem v tomto smyslu doporučuji článek na bulvárním serveru bleskove.cz. Někdy prostě má ryzí bulvár méně zatemněno než někteří "špičkoví" komentátoři.

Poznámka na závěr: Je skutečně nanejvýš absurdní vytvářet souvislosti mezi brannou povinností a umístěním součásti čistě amerického obranného projektu na území ČR, byť jsou oba státy členem NATO. Bohužel jsem nikde nezaznamenal zmínku, že vztahy v rámci NATO nemohou být nijak ohroženy tím, že se ČR nedohodne s USA na umístění jejich privátního radaru, jehož jediným nezpochybnitelným smyslem zůstává podpora amerického zbrojařského průmyslu. Ale ani kdyby se jednalo o projekt v rámci NATO, chtěl by snad Vondra nahrazovat chybějící článek NMD tím, že budoucí brance vybaví divadelními kukátky, aby mohli vyhlížet iránské a severokorejské rakety? Nemluvě o tom, že poté, co česká armáda přijala koncepci profesionální armády, je něco takového naprosto nemyslitelné.