Již v polovině loňského roku byl v České republice přijat zákon o elektronických komunikacích. Zákon byl prosazen mimo jiné i za pomoci tvrzení, že předvídá rysy evropské směrnice o tzv. "data retention", která byla nakonec přijata až o půl roku později 14. prosince 2005. Český zákon mimo jiné stanoví, že "právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje a tyto údaje je na požádání povinna poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu." Stanoví také "rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců". V polovině prosince loňského roku byly také přijaty vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), které upravují rozsah a délku povinného uchovávání různých druhů takto získaných dat (3 až 6 měsíců) i ceny, které mají bezpečnostní složky za jednotlivé předané informace komerčním firmám platit.

V otázce finančních kompenzací však zůstává řada nejasností. Telekomunikačním firmám tak Policie ČR ani bezpečnostní složky dosud neproplatily faktury za odposlechy a předávání dat o komunikaci za polovinu loňského roku. Podle údajů TV Nova dlužila policie operátorům 300 miliónů korun a Bezpečnostní informační služba (BIS) pak podle informací listu Právo za stejné období nezaplatila za odposlechy osmnáct miliónů. "Faktury jsme sice dostali, ale platby Policie opravdu neprovedla. Probíhají totiž jednání," sděluje Pavel Hanták z tiskového oddělení Policejního prezidia ČR. O čem se jedná, když už jsou poplatky za jednotlivé služby jednou stanoveny, ani termín ukončení jednání nechce přitom oznámit. "Jednání o vyhlášce dosud probíhají, nelíbí se nám, ani mobilním operátorům," uvedl tiskový mluvčí BIS Jan Šubert. "Nejde jen o platby za jednotlivé služby, ale i o uhrazení nutných investic operátorů." Přesné částky, o nichž se jedná, nechtějí zástupci bezpečnostních složek ani operátorů sdělit. "U investic se bude jednat řádově o milióny v průběhu několika let, u plateb za služby to u BIS nebudou stamilióny ročně a bude to rozložené na splátky," uvedl pouze Jan Šubert. Jednání budou podle Jakuba Hrabovského, tiskového mluvčího společnosti Vodafone zřejmě uzavřena na konci března.

Enormních nákladů spojených s novými opatřeními přijímanými v souvislosti se Směrnicí EU o "data retention" se obávají úřady, poslanci i veřejnost v řadě zemí. Evropská komise přitom 31. ledna odmítla výzvu poslankyně Evropského parlamentu Charlotte Cederschiöldové (PPE-DE), aby zpracovala odhad dopadů, které uplatňování směrnice může přinést. Smysl celého opatření, které zavádí plošné monitorování elektronické komunikace obyvatel států Evropské unie přitom zpochybňují jak různé nevládní organizace (např. PI, EDRI), tak i sdružení telekomunikačních operátorů, Německé průmyslové sdružení (BDI) i členové Evropského parlamentu včetně zpravodaje k návrhu této směrnice Alexandra Alvaro a členů Výboru pro justici a občanské svobody (LIBE).