9. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 2. 2006

Jsou zde univerzity pro studenty anebo studenti pro univerzity?

V příspěvku Marka Velebného "Najdou absolventi Západočeské univerzity zaměstnání?" je skryta -- možná aniž to autor zamýšlel -- určitá abnormalita velké části českého vysokého školství, které stále není koncipováno jako poskytování služby studujícím. Prioritou takové vysoké školy je pouze ona sama a její další, pokud možno změnami nenarušená existence. Studenti (na některých typech škol by byl případný název "živá síla" z vojenské terminologie) přijímáni ke studiu jsou přístupem školy degradováni na zdroj získávání státních peněz. Dosud jsem se domníval, že toto je jev typický pro vysoké školy technického typu, jak je však vidět, pronikl i na půdu univerzit.

Pokud představitel vysoké školy technického zaměření ve snaze vyjít vstříc potřebám trhu práce prohlásí, že škola zřídí nové studijní obory "ušité na míru" zahraničnímu investorovi (skutečná reakce představitele vysoké školy na připravovanou automobilku Hyundai v Nošovicích), lze se jen pousmát.

Z mnoha dřívějších jednání jsem měl možnost absolventy této vysoké školy poznat. Nevím, jak jsou na tom v technických oborech, avšak jejich jazykové znalosti jsou naprosto žalostné. Nepotkal jsem nikoho, kdo by dovedl vést hovor v němčině či angličtině. Někteří to statečně přiznávají, jiní se (zejména pokud je jednání přítomno více lidí) chvíli snaží vstřícným pokyvováním a úsměvem předstírat, že vědí, o čem je řeč.

Jakpak to asi vypadá se vzděláváním na dnešní technické vysoké škole, jejíž absolventi jsou takto jazykově "vybaveni"? Slova o ušití vysokoškolských studijních oborů na míru zahraničnímu investorovi jsem nechápal. Proto jsem se několika studujících zeptal přímo, a tak se dozvěděl, že se nejpíše může jednat o pracovníky do provozu, určené na montážní linky, tedy v podstatě dělnické kvalifikované profese. Možná se studenti mýlí, přesto slova z úst vedoucího činitele vysoké školy o tom, že škola je ochotna fabrikovat absolventy dle potřeb jednoho investora, vnucují otázku, co všechno může být dnes považováno za vysokou školu.

Vysoká škola by měla vést především k určitému širšímu vzdělání, které by dávalo absolventovi schopnost celostního pohledu a dobré orientace přinejmenším v navazujících oblastech. Pokud z vysokých škol odcházejí absolventi, jejichž jazyková úroveň nedovoluje vést samostatné jednání alespoň v jedné světové řeči (když už ne ve dvou), nelze takové vzdělání pokládat za smysluplné.

Lákání studentů ke studiu "snovými chimérami" v propagačních materiálech vysokých škol nebo zcestné, od života odtržené představy hlásané vysokoškolskými funkcionáři o báječném uplatnění jejich absolventů na trhu práce mohou být důsledkem našeho mnohdy až úporného lpění na zachování bezplatného vysokoškolského vzdělání. *)

Namísto aby peníze na studium dostával od státu přímo mladý člověk a on sám byl tím smyslem vysokého školství, tečou peníze od státu do vysokých škol. Student zde není zákazníkem a škola není poskytovatelem služby. Na státní škole je tím posledním, jak se záhy přesvědčí, když ho seřvou na studijním oddělení, že "tam leze a zase něco chce" nebo při vlastní výuce, kdy někteří vyučující s úrovní a taktem mistrů odborného výcviku učilišť dávají v seminářích nováčkům na srozuměnou, že "za ty peníze po nich toho moc chtít nemohou".

Není nic špatného na tom, otvírá-li univerzita obor "blízkovýchodní studia". Od vysokých škol se již z jejich principu očekává co nejširší nabídka. Jestliže však děkan filosofické fakulty prezentuje tento počin jako reakci na poptávku trhu práce, pak nejspíše neví, o čem hovoří. Musí žít v uzavřeném světě, kde peníze jsou peněžní poukázky, přidělované podle rozpočtu státem.

Trh práce je bohužel něco jiného, jak se absolventi rychle sami přesvědčí. Pokud by to byli oni sami, kdo by disponoval penězi a vzdělání (včetně vlivu na jeho úroveň) si "kupoval", chovaly by se i vysoké školy slušně. Jestliže by si pak někdo z vnitřního přesvědčení a zájmu zvolil nějaký úzký obor jako již zmíněná blízkovýchodní studia (nebo sanskrt aj.), nebyl by realitou života překvapen. Od počátku by totiž věděl, že všude a zde o to víc platí staré "mnoho povolaných, ale málo vyvolených".

*) Poznámka JČ: Na základě britské zkušenosti vážně varuji před zaváděním školného na českých vysokých školách. Vzhledem k tomu, kolik lidé v ČR vydělávají, nebude případné vysokoškolské školné nikdy postačovat na kompletní financování školného a bude jen pro studenty a jejich rodiny břemenem. Česká republika nemá na to, aby vypracovala tak složitý systém úhrady školného, jaké má Británie (školné se platí až po absolutoriu a až poté, kdy student dosáhne určitého -- relativně vysokého -- příjmu -- stejně je to tam velkým a kontroverzním břemenem). Dále varuji: případné zavedené školného nepovede k tomu, že by se čeští univerzitní učitelé a univerzitní úředníci chovali vůči studentům vstřícněji a slušněji.

PS. Na Západě je často běžné, že je jedno, jaký obor student studuje - vysoká škola má rozvinout jeho schopnosti analytického myšlení a úsudku a přispět k jeho zralosti. Neexistuje nutně přímá vazba mezi předmětem studia - které je nástrojem pro rozvoj mysli, nikoliv cílem a budoucím povoláním, které se stejně - pravděpodobně - bude během života v rychle se měnící ekonomice mnohokrát měnit.

                 
Obsah vydání       9. 2. 2006
9. 2. 2006 Čest práci !
Semelová chce nechat potrestat senátora Balína
Štěpán  Kotrba
9. 2. 2006 Švédsko plánuje stát se první ekonomikou bez závislosti na ropě
9. 2. 2006 Izrael možná bude litovat svržení Saddáma Husajna Karel  Dolejší
9. 2. 2006 Literatura v ohrožení
9. 2. 2006 Česká kotlina bez Čechů Václav  Dušek
9. 2. 2006 1,2 milionů lidí dosáhne do roku 2074 věku 100 let, konstatuje studie
9. 2. 2006 Co máme od jiných národů odlišného Josef Svatopluk Machar
9. 2. 2006 Absolventi britských univerzit jsou k ničemu, varují čelné firmy
9. 2. 2006 Jsou zde univerzity pro studenty anebo studenti pro univerzity? Aleš  Uhlíř
9. 2. 2006 Nebýt dnešní, aneb nemá tady někdo dvojníka Patrik  Hronek
9. 2. 2006 Dánský list chce publikovat karikatury holocaustu
9. 2. 2006 Francie: karikatury zveřejněny znovu Simone  Radačičová
9. 2. 2006 Debilové? Petr  Wagner
9. 2. 2006 Ke kopání jámy poněkud konkrétněji František  Schilla
8. 2. 2006 Kapitalismus a vlastnictví Milan  Valach
8. 2. 2006 Najdou absolventi Západočeské univerzity zaměstnání? Marek  Velebný
8. 2. 2006 Michael  Marčák
8. 2. 2006 Výhrady politického svědomí Oskar  Krejčí
7. 2. 2006 Kde skončily peníze pro odškodnění romských obětí?
7. 2. 2006 Konflikty karikatur
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce