Po misi ve Rwandě Mbarushimana pracoval pro OSN i v jiných zemích - v Angole (1996) a v Kosovu (2000-2001). V roce 2003 získal azyl jako uprchlík ve Francii. A právě Francie rozhodla o předání jeho spisu "oprávněnému soudnímu úřadu".

Callixte Mbarushimana pracoval v projektu OSN "Program Spojených národů pro rozvoj" ve Rwandě v letech 1992-1994. Podle svědků zůstal i přes evakuaci v kanceláři a předával hutuiským milicím jména lidí, kteří měli být zavražděni, mezi nimi bylo i byly jména i jeho kolegů z OSN. Navíc sám zastřelil dva lidi, je viněn i z účasti na vraždách dalších třiceti lidí, dokonce i jeho spolupracovnice a kolegyně z OSN Florence Ngirumpaste.Podle některých zdrojů se však první stíny podezření snesly na Mbarushimana již v roce 1995, ale to nezabránilo podle listu Le Nouvel Observateur, aby získal další významné posty i v dalších zemích, konkrétně v Angole a Kosovu.

Poprvé Rwanda požádala o vydání podezřelého už v roce 2001, tedy v době kdy ještě pracoval v Kosovu. Jeho extradici tehdy zabránila skutečnost, že Kigali neposkytlo dostatečné záruky, že nebude odsouzen k smrti a popraven. Přesto získal o dva roky později azyl ve Francii. Mbarushimana by měl stanout před soudem za genocidu a zločiny proti lidskosti. OSN se v nedávné době postavila bud' za soud ve Francii nebo vydání Mbarushimana do Kigali, hlavního města Rwandy.

Tato skutečnost vyvolává stále více otázek: Francie podporovala do července 1994 vládu Hutuů, kteří stáli za genocidou. Není to poprvé, co se vynořily dotazy ohledně podílu Paříže na dění v "zemi tisíce kopců". Podle deníku Le Monde se Francie obává dalších obvinění za "spoluúčast" proti "uprchlíkům" z Rwandy žijících ve Francii. Mbarushimana není jediný Rwanďan viněný z zločinů, podle některých zdrojů žije ve této evropské zemi okolo sto lidí, kteří mají podíl na genocidě.

Le Nouvel Observateur: ZDE