8. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 9. 2004

Neviditelná minová pole

Šlapeme po štěstí

Zakladatelka jedné  kongregace pravila: Je lepší než pokoušet se chránit materiální zájmy, klidně důvěřovat Bohu, tomu mě naučila hořká zkušenost. Neurvalí se z pouhé chamtivosti chystají strávit svět, ztučnět a nakonec zcepenět. Ohrožují nás kombinace představ jiných nepůvodních tvarů. Pouště a holiny výrazně ukrajují z lůna matky přírody, vytváříme planetu nebytí – nevědomky dáváme hlasy těm, kteří drancování považují za pokrok a vytěsňování jiných druhů pro nutnost mrazivého přežití.

Zvláštní nezvedenci, tyrani duchovna, ochablí glosátoři, politikové bez ducha a další druhy a podruhy škodící chásky, podléhají mylnému úsudku, že jsou zeměpáni. (A známe i ty, co si připadají rekovsky a pošilhávají po božském sídle Valhaly).

Máme sklony k šíření různých pověstí a přitom významem nepřesahujeme octomilku ani banánovou mušku. Inteligenční testy mají výpovědní hodnotu pouze v našem úzkém společenství. Zajímavější je spíše posoudit informaci, zda gótský král Almarich s jeho dokonalým vydrancováním Římu nebyl slabým odvarem dnešních darmošlapů barvících si pro pokročilý věk a sešlost zbytky peří; superlabužníci zla kvetou v umělých podmínkách, nemají a mít nebudou tolik štěstí, aby byli zbaveni sedmi démonů, jako Maria z Magdaly. Konání dobrých skutků se nevyplácí, funguje pouze v literárním tvaru, na filmových plátnech a televizních obrazovkách – spokojenost a blaženost, zármutek a žal, pozitivní a pasivní vědomí, libovolně si můžeme dosazovat další připodobnění našeho slabého uvědomění si stávající situace.

Kolik století nás dělí od středověku? A jak mnoho vody uplynulo v řekách, kdy u Tiberiadského jezera poutník zahlédl Nejvyššího, ubírajícího se pustinou ducha a fyzických sil daleko od lidí, aby se nevrátil – k čemu trhat trn z paty někomu, kdo si trní v libuje?!

Být uctíván a posléze ukamenován, kdo stojí o podobnou poctu, pokud se nenachází v extatickém stavu a vidění růžodolu. Všudypřítomná nelaskavost zasáhne krátkozraké, prosté, střídmé, babraly, nabubřelce, lichotníky, pravdomilné, vznětlivé i kultivované, inteligenty i blby, svezou se s nimi inkvizitoři, disputanti, krvelační, zuřivci, zádumčivci – každý dostane na konci cesty lepanec, aby si uvědomil bláhovost svého počínání a přesvědčení o lidské výjimečnosti.

Šťastní lidé prý nesní. Musím vám to říci, i když vím, že to pro zemřu. Tato slova zazněla od bytosti změnotvorné, konající dobré skutky a nehledící na vlastní slávu a prospěch. Naučili jsme se prospívat hlavně sobě samým, druzí podle nás žijí v jiném světě, vzdáleném naší genialitě a jedinečnosti.

Zkoumání deformací je návratnou investicí, potřebnou k pochopení života. My šlapeme po této zemi, pohybujeme se v minovém poli odpadů a zbylých látek, kapsujeme se na úkor méně schopných, neděláme ciráty a nezdržujeme se žádným vnuknutím zlého a nebezpečného. Žijeme rychle a vydatně planě, vzpomínáme na doby blahé i neblahé a připravujeme pasti pro naše děti.

Mutanti podle jakéhosi strašáku existují, nebude dlouho trvat a můžeme se prý dočkat překvapivých pohledů. Konečně, díky televizním zpravodajstvím jsme mohli vidět na vlastní oči zbytky podivných bytostí po jaderné katastrofě v jisté elektrárně – tvrdili tehdy pesimisté, že houby v lesích svítily a světlušky měly provždy zhasnuto. Odtrhávání obecného mínění, jeho bagatelizace, usměrňování diskusí správným směrem, tedy vládním, potažmo ekonomickým zdrojem neúcty k přírodě, neschopnost přiznání chyby, malověrnost a přehlíživost díky hluboce zakořeněnému hlupství, to všechno vyvolává pocit beznaděje, zmaru a vlažného uvažování o budoucnosti. Konání dobrých skutků se rovná často (a stále častěji) misi určené k záhubě. Popudlivé povahy jsou blízko k amoku. Zmaření touhy, doznání vlastní neschopnosti vzepnout se k odporu, v lepším případě opuštění pohodlí vykládaného jako pokrok a nutnost k žití v této směšné době, vyvolávají úděsnou představu, že nechceme trpět, neumíme to, nejsme ochotni slevit z laciných priorit ukrajujících navíc nenávratně naše životy. Křišťálová studánka, hluboký les, kapradí, vůkol rudý vřes…to je krásná pohádka, vzdálenost mnoha let, tiché varování, že jednou budou podobná přirovnání brána jako jakýsi vetřelec série jedna až sto dvacet. Skořápka naší planety je křehká, vody, lesy a pole ohrožené našimi odpady, přebytky nadbytků. My sami spoluurčujeme chod biologických hodin, jsme prokurátory i soudci a měli bychom si bez obalu přiznat, že nepůjde podruhé už žádný veleduch kolem Tiberiadského jezera. K čemu by nás zdržoval, od čeho odrazoval!?

Sebezničující procesy konají bezradní a navíc duševně nevyvážení jedinci. Komu není rady, tomu není pomoci. Vyvážíme do chudšího světa lidem pozlátka pokroku, učíme je sobectví a touze po materiálních pahodnotách, vytváříme vražedné mise zabíjející tvořivý a přírodní život. Náš pokrok je založen na neúctě k druhým, jinak uvažujícím, máme utkvělou představu o našich pravdách a potřebnosti řídit kormidlo lodi svět do námi určených klidných, ba dokonce pohodlných vod. Jenom nám jaksi uniká, že neplujeme jen na vlnách vodních, ale stále častěji písečných.

I husa se ozve, když přijde její čas, kejhne a poslouží u stolu. My, geniálové, ani tolik neučiníme. K hrdinství sklony nemáme a ke všemu jsme nejedlí.

                 
Obsah vydání       8. 9. 2004
8. 9. 2004 Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu
8. 9. 2004 Rusko nabízí 10 milionů dolarů
8. 9. 2004 Rusové demonstrovali proti terorismu
8. 9. 2004 Na George Bushe útočí jen snobové
8. 9. 2004 Bush versus Kerry: příliš malé rozdíly Oskar  Krejčí
8. 9. 2004 USA: Jaká levicová média? Greg  Evans
8. 9. 2004 Jak využít Tomáše Garrigue Masaryka v postmoderní společnosti Štefan  Švec
8. 9. 2004 Stále stejní bardi Martin  Groman
8. 9. 2004 Neviditelná minová pole Václav  Dušek
7. 9. 2004 Nechte maličkých přijíti ke mně Václav  Dušek
8. 9. 2004 Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo Oskar  Krejčí
8. 9. 2004 Kde udělali soudruzi chybu?
8. 9. 2004 SPD udělala z Lafontaina obětního beránka
7. 9. 2004 Čečenští únosci: "Rusové zabíjejí naše děti, tak my zabijeme vaše"
7. 9. 2004 "Je možné zabít 42 000 dětí podle práva?"
6. 9. 2004 Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou?
7. 9. 2004 Mír v jeskyních a válka světa Martin  Škabraha
7. 9. 2004 Byly jednou dva... ...billboardy… Ladislav  Žák
7. 9. 2004 Světová obchodní organizace: český překlad rozhodnutí generální rady Oldřich  Průša
8. 9. 2004 Jaké tabu rozdupali liberální sovětčíci Sergej  Chelemendik
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 9. 2004 Stále stejní bardi Martin  Groman
8. 9. 2004 Jak využít Tomáše Garrigue Masaryka v postmoderní společnosti Štefan  Švec
8. 9. 2004 USA: Jaká levicová média? Greg  Evans
8. 9. 2004 Neviditelná minová pole Václav  Dušek
7. 9. 2004 Jaderná energetika a trvale udržitelný rozvoj František  Sviták
7. 9. 2004 Mír v jeskyních a válka světa Martin  Škabraha
7. 9. 2004 Nechte maličkých přijíti ke mně Václav  Dušek
7. 9. 2004 Světová obchodní organizace: český překlad rozhodnutí generální rady Oldřich  Průša
7. 9. 2004 Byly jednou dva... ...billboardy… Ladislav  Žák
6. 9. 2004 Karel Hoffmann a prezidentské milosti Zdeněk  Jemelík
6. 9. 2004 Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou?   
6. 9. 2004 Jak se nestát Amerikou Lubor  Kysučan
6. 9. 2004 Obhajoba stopu Hynek  Hanke
4. 9. 2004 Beslan nám nic neříkal - teď je synonymem zla   
4. 9. 2004 Děti, které přežily, budou trpět celá desetiletí