Tato operace, jejímž terčem se stal nejméně jeden permanentní člen Rady bezpečnosti OSN, byla porušením Vídeňské konvence o diplomatických vztazích, která přísně zakazuje špionáž v ústředí OSN v New Yorku.

Překladatelům a analytikům v tajném britském sledovacím středisku GCHQ v britském Cheltenhamu bylo nařízeno, aby spolupracovali s akcemi americké rozvědky proti delegacím v Radě bezpečnosti OSN poté, co GCQH obdrželo koncem ledna 2003 v této věci žádost o pomoc od americké Rady pro národní bezpečnost. Účelem špionážních operací bylo umožnit, aby OSN přijala druhou rezoluci, schvalující útok proti Iráku.

Získané informace měl dostat americký ministr zahraničních věcí Colin Powell před tím, než dne 5. února 2003 přednesl v Radě bezpečnosti OSN svůj referát o iráckých zbraních hromadného ničení.

Výzvědné kruhy nyní potvrdily týdeníku Observer, že britské úřady nařídily britských výzvědným službám, aby v této věci Americe pomohly. Je také známo, že tato operace vyvolala podstatné znepokojení mezi pracovníky výzvědných služeb v USA i v Británii.

Akci musel podle týdeníku Observer schválit generální ředitel GCHQ David Pepper. Avšak záležitost vyvolává vážné otázky i pro Jacka Strawa, britského ministra zahraničních věcí, který nese odpovědnost za práci GCHQ.

Špionážní operace byla nařízena před debatou o druhé rezoluci OSN a zaměřila se na "nerozhodné" státy v Radě bezpečnosti OSN - na Chile, na Bulharsko, na Kamerun, na Angolu, Guineu a na Pákistán - jejichž hlasů bylo pro schválení útoku na Irák zapotřebí.

Vychází také najevo, že se špionážní operace zřejmě zaměřila i na Čínu.

Devětadvacetiletá překladatelka v GCHQ, Katherina Gunová, byla totiž zjevně pro operaci najata jako překladatelka z čínštiny. Gunová čelí trestnímu stíhání za to, že tajnou žádost od Američanů, předloženou GCHQ, zveřejnila - osoby, které znají poměry v GCQH argumentují, že by Gunová nebyla seznámena s takto vysoce utajovaným dokumentem, kdyby se neměla na operaci sama podílet.

Memorandum, datované 31. ledna 2003, konstatuje, že je zapotřebí "získat nejširší informace, které by umožnili tvůrcům americké politiky dostat náskok při získávání výsledků, příznivých americkým cílům anebo zamezit překvapením".

Proces s Gunovou znovu otevře pro britskou vládu velmi sporné otázky týkající se kontroverze ohledně legálnosti útoku na Irák, o nichž se hovořilo v týdnech před válkou. V době, kdy americkou žádost obdrželi v GCHQ, vyjadřovali činitelé na britském ministerstvu obrany, ministerstvu zahraničí a ve výzvědných službách vážné pochybnosti o legálnosti plánované invaze.