Někteří Izraelci zpochybňují závislost své země na USA

29. 3. 2024

Premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě ohradil proti rozhodnutí Bidenovy administrativy zdržet se hlasování o rezoluci a skoncovat s americkou tradicí vetování opatření, která se Izraeli nelíbí. V reakci na to izraelský lídr odložil plány na vyslání izraelské delegace do Washingtonu k rozhovorům o plánované pozemní operaci v Rafáhu, jednom z nejjižnějších měst Gazy.

Někteří z premiérových pravicových spojenců zašli ještě dál a zpochybňovali, zda se Izrael příliš nespoléhá na svého amerického spojence a neměl by se vydat nezávislejší cestou.

"Izrael se stal příliš závislým zejména na amerických zbraních," řekla Caroline Glicková, izraelská komentátorka a bývalá Netanjahuova poradkyně. "Povaha našeho vztahu se musí změnit z klientského státu a sponzora na partnerství. Myslím, že je to lepší pro obě strany."

Po celá desetiletí většina Izraelců nikdy nezpochybňovala spojenectví země s Washingtonem. Izrael je závislý na USA na mnoha frontách, od balíků vojenské pomoci v hodnotě miliard dolarů přes koordinaci v boji proti Íránu až po kybernetickou spolupráci. Po útoku Hamásu ze 7. října vyslaly USA do regionu válečné lodě spolu s vojáky a vojenskými prostředky, což je krok, který je všeobecně považován za odstrašení libanonských milicí Hizballáh a jeho spojence Íránu od vstupu do konfliktu a vyvolání širší války.

Izraelský bezpečnostní establishment, stejně jako středové a levicové křídlo politiky, vidí americkou podporu Izraele jako základ budoucnosti země.

"Zvláštní vztah mezi Izraelem a Spojenými státy je kotvou v izraelských bezpečnostních a zahraničních vztazích a přímý dialog s americkou administrativou je základním aktivem, kterého se nesmíme vzdát, ani když existují výzvy a spory," řekl v pondělí člen válečného kabinetu Benny Gantz.

Začaly se ale objevovat trhliny. Většina izraelské levice a středu, 82,5 % a 64,5 %, podporuje koordinaci s Američany. Na pravici však 64 % většina říká, že Izrael by měl jednat pouze v souladu s úsudkem svého vlastního vedení, podle průzkumu provedeného v březnu Izraelským demokratickým institutem.

Glick řekl, že rozhodnutí Rady OSN je "hluboce nepřátelské vůči Izraeli", protože vyslalo Hamásu zprávu, že může mít vše, co chce, aniž by propustil rukojmí. Rezoluce vyzvala k zastavení palby a propuštění rukojmích, místo aby přijala izraelský postoj, že příměří by mělo být podmíněno propuštěním rukojmích.

Krátce poté, co byla rezoluce schválena, napsal ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir na X: "Umm Šmum", což by se dalo nejlépe přeložit jako "OSN – Šm-OSN". Tato fráze, původně připisovaná otci zakladateli Izraele Davidu Ben Gurionovi, vyjadřuje rané přesvědčení, že Izrael se musí starat sám o sebe a nemůže se spoléhat na mezinárodní organizace, jako je OSN.

Člen Netanjahuovy strany Likud, poslanec Boaz Bismuth, nabídl umírněnější kritiku a označil napětí za "neshody v rodině".

"Procházíme nepříjemným obdobím ve vztahu," ale překonáme ho, jako tomu bylo v minulosti s různými vládami, řekl.

Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby novinářům řekl, že zdržení se hlasování nepředstavuje pro prezidenta Bidena "změnu politiky". "Není důvod, aby to bylo vnímáno jako nějaká eskalace," řekl.

Po 7. říjnu Biden nabídl plnou obranu Izraele a odletěl na setkání s Netanjahuem necelé dva týdny po útoku, který zabil 1 200 lidí, většinou izraelských civilistů. V té době ho u dálnice v Tel Avivu vítaly velké billboardy s jeho podobiznou, americkou vlajkou a slovy "Děkuji vám, pane prezidente".

Od té doby však rostoucí Bidenova kritika zvyšujícího se počtu mrtvých Palestinců – nyní podle úřadů řízených Hamásem více než 32 000 – vyvolala napětí a poskytla populističtějším členům izraelské vlády prostor k argumentaci, že Izrael by neměl brát v úvahu mezinárodní mínění nebo být ochromován svým spojenectvím s USA.

Na začátku úterní návštěvy izraelského ministra obrany Yoava Gallanta v Pentagonu jeho americký protějšek řekl, že je morálním a strategickým imperativem chránit palestinské civilisty.

Americký ministr obrany Lloyd Austin v neobvykle asertivních poznámkách označil situaci v Gaze za "humanitární katastrofu". Varoval také, že "v Gaze je dnes počet civilních obětí příliš vysoký a množství humanitární pomoci příliš nízké".

Gallant řekl, že na schůzce zdůraznil, že Izrael nezastaví vojenské operace v Gaze, dokud nebudou vráceni všichni zbývající rukojmí. "Válku ukončí pouze rozhodující vítězství", napsal na X.

Tlak izraelské vlády proti Bidenově administrativě vyděsil centristy, kteří považují pokračující americkou podporu za klíčovou pro porážku Hamásu a zajištění toho, aby se 7. říjen už nikdy neopakoval. Rozhodující okamžik leží před námi, protože Izrael plánuje potenciální ofenzívu v Rafáhu, kde se ukrývá odhadem milion lidí, a to v době, kdy ostatní země vyjadřují rostoucí kritiku Netanjahua a průběhu války od pozemní operace v Gaze.

"Netanjahu si nyní zahrává s jedním z nejkritičtějších prvků izraelské národní bezpečnosti," řekl Chuck Freilich, bývalý náměstek poradce pro národní bezpečnost. "Nezáleží na tom, jak dobří jsou vaši vojáci, pokud nemají zbraně, je konec," řekl s odkazem na roční balíky vojenské pomoci, které se obvykle pohybují mezi 4 a 5 miliardami dolarů.

Netanjahu čelí po útoku ze 7. října rekordně nízkým číslům v průzkumech veřejného mínění, což vede některé analytiky k tvrzení, že izraelský lídr hraje svou konfrontaci s USA, aby získal hlasy pravice. Pouze 15 % Izraelců by ho rádo vidělo jako premiéra po válce, podle lednového průzkumu Izraelského demokratického institutu. Březnový průzkum IDI říká, že pouze 32 % židovských Izraelců schvaluje Netanjahuovo chování od 7. října.

"Nezodpovědnost, kterou Netanjahu projevil, je nepředstavitelná. Urychluje tuto krizi jen proto, aby získal body u své voličské základny," řekl v pondělí šéf opozice Jair Lapid.

"Měli bychom se obávat, že dokud bude premiérem, obětuje vše pro své vlastní politické přežití," řekl Alon Pinkas, bývalý izraelský generální konzul v New Yorku.

Izraelský lídr se také snaží prosadit nepopulární zákon, který osvobozuje ultraortodoxní Izraelce od služby v armádě. O tomto zákonu se mělo hlasovat v úterý, ale bylo odloženo.

USA jen zřídka využily svého vlivu v Radě bezpečnosti, aby vyjádřily nespokojenost s Izraelem. Naposledy to bylo v roce 2016 za Obamovy administrativy, kdy se USA zdržely hlasování o rezoluci, která vyzývala k zastavení výstavby všech izraelských osad na okupovaných územích.

Podrobnosti v angličtině: ZDE