Izrael neplní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora - co bude dál?

8. 2. 2024

Ve dnech po rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora z 26. ledna Izrael zintenzivnil své vojenské operace v Pásmu Gazy. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od útoků Hamásu proti Izraeli 7. října 2023 zabito již více než 27 000 Palestinců a více než 66 000 jich bylo zraněno.

Izrael se od rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora zaměřil také na několik zdravotnických zařízení v Gaze, včetně Násirovy nemocnice. Namísto zastavení činů, které by mohly představovat genocidu podle Úmluvy o genocidě, se izraelské vojenské operace rozšířily směrem k Rafáhu, čímž se již tak neutěšená situace v posledním útočišti vysídlených obyvatel Gazy ještě zhoršila.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) označil Rafáh za "tlakový hrnec zoufalství".

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) zveřejnila 5. února na sociálních sítích obrázek, na němž je vidět její poškozený potravinový konvoj poté, co byl podle ní zasažen izraelskou námořní palbou. Takové jednání by bylo v přímém rozporu s výslovným příkazem Mezinárodního soudního dvora, aby Izrael zajistil, že se k civilistům v Gaze dostanou základní služby a humanitární pomoc.

Izrael v rámci útoku na labyrint tunelů Hamásu pokračuje v čerpání mořské vody do tunelů po celé Gaze, což by podle varování odborníků mohlo způsobit, že by se Gaza stala na sto let neobyvatelnou, protože by došlo ke kontaminaci podzemní sladké vody.

Přesto existuje naděje na možnou úlevu, neboť podle Kataru Hamás obdržel nový návrh na příměří a údajně na něj reaguje kladně.

Co bude dál?

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je právně závazné a nutí Izrael dodržovat nejen konkrétní předběžná opatření, ale také širší mantinely Úmluvy o genocidě a Ženevských úmluv.

ICJ se však spoléhá na Radu bezpečnosti OSN, že zajistí dodržování jeho rozhodnutí, což je proces komplikovaný geopolitickými skutečnostmi, konkrétně dlouhodobou podporou Izraele ze strany Spojených států a jejich možným využitím práva veta v Radě bezpečnosti.

Rozhodnutí ICJ nicméně vysílá mezinárodnímu společenství, zejména státům spojeným s Izraelem, jasný signál, který jim připomíná kolektivní odpovědnost za dodržování a prosazování mezinárodního práva.

Důsledky rozhodnutí jako takového dalece přesahují rámec bezprostředně zúčastněných stran. Vyvolává obavy ohledně kanadského vývozu vojenského materiálu, zejména vojenského vybavení v hodnotě 21 milionů dolarů zaslaného Izraeli v roce 2022.

Právní experti připomínají, že v souladu se zákonem o vývozních a dovozních povoleních by takové transakce měly být zastaveny, pokud existuje podstatné riziko, že by vyvážené zboží mohlo přispět k porušování mezinárodního humanitárního práva nebo lidských práv.

Po týdnech mlčení kanadské vlády Global Affairs Canada uvedla, že od 7. října povolila a nadále povoluje nová povolení k vývozu vojenského materiálu do Izraele.

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora staví Kanadu do obtížné situace. Pokračování vojenského vývozu za těchto okolností by nejen porušovalo kanadské zákony, ale bylo by také v rozporu se závazkem země předcházet genocidě, což by mohlo vést k zapojení kanadských úředníků do těchto činů.

V širším kontextu představuje zapojení Mezinárodního soudního dvora příklad toho, že globální Jih vrací globálnímu Severu úder, jak tvrdí odbornice na mezinárodní právo Heidi Matthews. Historický boj Jihoafrické republiky proti apartheidu způsobil, že palestinská kauza rezonuje mezi Jihoafričany, což dodává jejímu případu proti Izraeli důvěryhodnost a morální váhu.

Nicméně navzdory naději, že globální Jih může začít účinně volat mocné státy k odpovědnosti, byla mezinárodní reakce na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora značně rozporuplná.

Během několika hodin po rozhodnutí ICJ pozastavil Bílý dům financování UNRWA v důsledku izraelských obvinění, že se 12 jejích zaměstnanců podílelo na útocích Hamásu v jižním Izraeli ze 7. října. Kanada brzy následovala jeho příkladu.

Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrel nedávno poznamenal, že celková výše pozastavených prostředků činí více než 440 milionů USD, což je polovina předpokládaných prostředků agentury na rok 2024.

Některé země však nenásledují příklad USA. Španělsko oznámilo poskytnutí balíčku naléhavé pomoci UNRWA ve výši 3,8 milionu dolarů, aby organizace mohla v této zoufalé situaci zachovat svou činnost.

Austrálie rovněž signalizovala, že obnoví financování UNRWA, aby zabránila dalšímu umírání dětí hladem, vzhledem k tomu, že neexistují žádné udržitelné alternativní agentury, které by dodávaly pomoc do Gazy. Belgie rovněž oznámila, že bude nadále poskytovat finanční prostředky UNRWA a zároveň bude sledovat interní vyšetřování OSN.

Kanada mezitím uvedla, že vyčlení dalších 40 milionů dolarů na podporu humanitárního úsilí jiných organizací. Konkrétní částky však nebyly zveřejněny a existuje jen málo dalších organizací, které mají odborné znalosti a infrastrukturu, aby mohly uspokojit potřeby Palestinců v Gaze.

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora vyzývá k naléhavým krokům nejen Izrael, ale i širší mezinárodní společenství - včetně Kanady - k dodržování zásad mezinárodního práva a podpoře humanitárního úsilí.

Global Affairs Canada nedávno na sociálních sítích uvedla, že "Kanada odmítá jakýkoli návrh, který vyzývá k nucenému vysídlení Palestinců z Gazy a k zakládání dalších osad. Takováto podněcující rétorika podkopává vyhlídky na trvalý mír."

Někteří toto prohlášení označili za "prázdná slova" vzhledem k tomu, že Kanada v návaznosti na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora zatím nepřijala žádná jasná opatření, jako je vyhlášení sankcí proti Izraeli nebo zastavení vývozu zbraní.

Obyvatelé Gazy nyní jedí trávu a pijí znečištěnou vodu, aby odvrátili smrt. Tím, že se Kanada rozhodla neobnovit finanční podporu UNRWA v tomto klíčovém období, prohlubuje svou spoluvinu na potenciálních genocidních činech.

Je načase UNRWA posílit, nikoli oslabit. Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval vlády, aby obnovily financování, jinak bude UNRWA nucena do konce února ukončit činnost - nejen v Gaze, ale v celém regionu.

Svět to sleduje a Kanada musí svými kroky nyní ukázat, že je odhodlána prosazovat spravedlnost, lidská práva a právní stát.

 

Celý text v anglickém originále ZDE