Trestají USA Turecko za jeho neutrální postoj k válce na Ukrajině?

21. 9. 2023

"Posledních 18 měsíců jsme turecké vládě a soukromému sektoru sdělovali naše obavy a informovali je o významných rizicích podnikání s těmi, na které jsme uvalili sankce a kteří jsou spojeni s ruskou válkou," uvedl podle agentury Reuters vysoký úředník ministerstva financí.

Součást rozsáhlejšího balíčku sankcí zaměřených na širokou škálu ruských subjektů zahrnuje turecké společnosti Margiana Insaat Dis Ticaret a Demirci Bilisim Ticaret Sanayi, obviněné z usnadňování transferu zboží dvojího užití do Ruska.

"Dodávky společností Margiana [subjektům se sídlem v Rusku] SMT-iLogic a Saturn EK zahrnovaly vysoce prioritní zboží, které bylo nalezeno v několika ruských zbraňových systémech použitých proti Ukrajině, včetně řízené střely Kalibr, řízené střely Kh-101 a bezpilotního letounu Orlan-10," uvádí ministerstvo financí v prohlášení.

Ankara se v týdnech po ruské invazi na Ukrajinu ostře rozešla s ostatními členskými státy NATO a odmítla strategii maximálního tlaku Západu na Kreml ve snaze zaujmout pozici možného prostředníka mezi Moskvou a Kyjevem.

Nejenže se Turecko odmítlo podílet na západním sankčním režimu, ale obchodní vztahy Ankary s Moskvou po invazi prudce vzrostly. Agentura Reuters na začátku roku 2023 uvedla, že turecký vývoz do Ruska meziročně vyskočil o 262 %, což odráží výraznou míru, do jaké Ankara profitovala z vakua způsobeného odchodem západních ekonomických subjektů z ruských trhů.

Moskva a Ankara se dokonce dohodly na výstavbě nového plynového uzlu na tureckém území, který by Rusku poskytl alternativní trasy dodávek pro vývoz plynu, i když tento ambiciózní projekt zřejmě brzdí spory o řízení.

Ruská ekonomika se ukázala jako velmi odolná vůči následným vlnám sankcí ze strany USA a EU, a to z velké části proto, že udržuje. ba a dokonce prohlubuje obchodní vazby s velkou částí nezápadního světa, včetně Turecka. Bidenova administrativa se snažila utahovat šrouby vůči Rusku uvalením sekundárních sankcí na Čínu, Spojené arabské emiráty, Turecko a další subjekty obviněné z toho, že pomáhají Moskvě získávat vyspělé technologie a další zboží, které podle amerických představitelů může být použito k podpoře ruského válečného úsilí na Ukrajině.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si vybudoval politickou značku, kterou upevnil dávno před invazí na Ukrajinu v roce 2022 svým rozhodnutím dovážet z Ruska systémy protiraketové obrany S-400, jako hráč na houpačce mezi Ruskem a Západem. Erdogan prokázal, že umí využívat geopolitického vlivu, který mu poskytuje pozice Turecka jako strategicky umístěné euroasijské křižovatky, a manévruje mezi Moskvou a západními hlavními městy, aby prosazoval bezohledně pragmatickou vizi zahraniční politiky, která se vymyká širším cílům NATO a občas jim dokonce odporuje.

Válka na Ukrajině poskytla Erdoganovi nadbytek příležitostí k prosazování této typické státnické politiky. Turecko, které spěchá, aby zaplnilo diplomatickou mezeru po západních státech, které uplatňují strategii maximálního tlaku na Moskvu, si upevnilo svůj status jednoho z nejdůležitějších zprostředkovatelů války svou rolí při pořádání neúspěšných rusko-ukrajinských mírových rozhovorů na jaře 2022 a při realizaci černomořské obilné iniciativy.

Zdá se nepravděpodobné, že by Erdogana od jeho neangažovaného postoje odradilo toto nejnovější kolo sekundárních sankcí, které následuje po podobném souboru označení oznámených v dubnu 2023; nic také nenasvědčuje tomu, že by Bidenova administrativa uvažovala o zvýšení sázky přímými trestnými kroky proti Ankaře.

Turecko je připraveno i nadále těžit z prudce rostoucího obchodu s Ruskem, ale vzhledem k tomu, že Moskva nedávno "vypověděla" dohodu o dodávkách obilí a sám Erdogan po neúspěšném setkání s Vladimirem Putinem na začátku tohoto měsíce připustil, že mezi Ruskem a Ukrajinou nejsou žádné "slibné vyhlídky na mír", je pro Ankaru stále obtížnější zaplnit žádoucí místo prostředníka ve válce, která podle obou stran může trvat roky.

To přichází v napjatém okamžiku americko-tureckých vztahů, kdy Washington usiluje o to, aby Turecko rychle ratifikovalo přihlášku Švédska do NATO, a Ankara doufá, že dokončí prodej stíhaček F-16 Turecku. Erdogan se ohradil proti tomu, co označil za přání prezidenta Joea Bidena podmínit prodej F-16 tím, že Ankara dá zelenou švédské přihlášce do NATO, a že trvá na tom, že rozhodnutí je na tureckém parlamentu, a obviňuje Stockholm, že neudělal více pro vydání bojovníků Strany kurdských pracujících (PKK), které turecká vláda označila za "teroristy".

 

Celý článek v angličtině ZDE