Když Michail Gorbačov oznámil stažení SSSR z Afghánistánu, USA pokračovaly v podpoře muslimských fundamentalistů

1. 9. 2022

Jelikož Washington odmítal uvěřit, že Sověti skutečně chtějí z afghánské bažiny ven, podařilo se americkým představitelům Reaganovy éry dostat do rukou mudžáhidů protiletadlové zbraně Stinger, které jim umožnily sestřelovat sovětské vrtulníky. Vzhledem k tomu, že USA posílaly peníze pákistánské zpravodajské službě Inter-Services Intelligence (ISI), a ta upřednostňovala nejtvrdší muslimské fundamentalisty, výzbroj a peníze, které USA poslaly do Afghánistánu, připravily půdu pro převzetí moci Talibanem v 90. letech. Ze sedmi hlavních mudžáhidských skupin bylo několik relativně sekulárně smýšlejících, ale tyto skupiny byly ISI podřízeny.

Stingery byly dodány až v roce 1986, rok poté, co Gorbačov začal dávat najevo, že se hodlá stáhnout. Milt Bearden, staniční šéf CIA v Islámábádu, trval na tom, že stingery byly důvodem, proč Sověti opustili Afghánistán, ale to prostě není pravda. Gorbačov o tom rozhodl už v roce 1985.

Savranská a Blanton shromáždili některé klíčové dokumenty v Národním bezpečnostním archivu Univerzity George Washingtona. Gorbačov na setkání 14. března 1985 v Kremlu se sovětským loutkovým vůdcem v Afghánistánu Babrakem Karmalem řekl:

,,Všichni jsme si mysleli, že se to stane. Hovoříme-li o pozitivních posunech v DRA [Afghánské demokratické republice], musíme zároveň z hlediska marxisticko-leninské analýzy a z hlediska realismu konstatovat, že vaše strana musí ještě vykonat mnoho práce, aby vyřešila svůj hlavní úkol - zajistit skutečně nezvratný charakter revolučního procesu v Afghánistánu. Do značné míry to souvisí s tím, aby byla schopna bránit revoluční výdobytky. Jistě si vzpomínáte na Leninovu myšlenku, že jedním z kritérií přežití každé revoluce je její schopnost se bránit. Vy, soudruhu Karmale, samozřejmě chápete, stejně jako i ostatní členové afghánského vedení, že sovětská vojska nemohou v Afghánistánu zůstat navždy."

Gorbačov jemně naznačil, že Babrakova třídní základna je příliš malá a je třeba ji rozšířit. Touto poznámkou měl na mysli, že revoluční socialistické kádrové organizace Parčam a Chalk jsou nepatrné a že Karmal nemůže doufat, že bude vládnout, pokud nevytvoří vládu národní jednoty. Zdá se, že Gorbačov tlačil Komunistickou stranu Afghánistánu ke strategii podobné strategii První jednotné fronty v Číně ve dvacátých letech minulého století, kdy se jednotliví komunisté spojili s Kuomintangem (Bohužel toto spojenectví nedopadlo pro komunisty dobře).

Na následném zasedání politbyra 17. října 1985 se podle deníku účastníka Anatolije Čerňajeva dozvídáme, že Gorbačov stanovil termín odchodu sovětských vojsk na rok 1986 a že byl frustrován bojem frakcí mezi převážně tádžickým parčamistickým křídlem komunistické strany a převážně paštunským křídlem chalqů.

Gorbačov přečetl některé z velkého množství dopisů, které Kreml dostával od zarmoucených matek více než 13 000 sovětských vojáků padlých v bojích v Afghánistánu. Poté řekl: "S Karmalem nebo bez něj budeme pevně sledovat tuto linii, která musí v minimálně krátké době vést k našemu stažení z Afghánistánu."

Na zasedání politbyra 26. června 1986 Gorbačov konstatoval, že Karmala vystřídal Nadžíbulláh. Nadžíbulláh pocházel z větší paštunské etnické skupiny a byl připraven rozšířit svou podporu tak, jak by to Karmal, tvrdý tádžický komunista, pravděpodobně nedokázal. Gorbačov poznamenal, že dvě sovětské brigády již byly staženy, ale že USA hrají v Afghánistánu roli spoilera a snaží se zabránit spojenectví napříč frakcemi.

Reagan prostě nedokázal uvěřit sovětským ujištěním. Byl nadšen myšlenkou aktivní porážky komunismu a viděl tento boj jako hru s nulovým součtem.

Musíte se ptát, co by se stalo, kdyby Reagan a jeho lidé v roce 1985 vzali Gorbačova za slovo a byli ochotni s ním spolupracovat s cílem dosáhnout spořádaného sovětského odchodu. Místo toho strávili následující tři roky tím, že pokračovali v budování tvrdých fundamentalistických milic a poskytovali jim silné a sofistikované zbraně a výcvik. Ačkoli Bearden trvá na tom, že USA al-Káidu přímo necvičily ani nefinancovaly, arabští dobrovolníci, kteří bojovali po boku mudžahedínů, si osvojili všechny lekce, které školitelé CIA dali afghánským bojovníkům. Šlo o vytváření tajných buněk a plánování bombových útoků na budovy.

Gorbačov stáhl poslední sovětské tanky z Afghánistánu v únoru 1989. O dvanáct let později Al-Káida zaútočila na Dvojčata a USA pokračovaly ve své vlastní dvacetileté bezvýsledné válce v Afghánistánu.