13. 6. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 6. 2002

Vyvolávání duchů: Jak se Beneš podruhé vrátil k volbám

Přeshraniční kontroverze ohledně historie ovlivnila nadcházející volby v České republice

"Stejně jako jejich kolegové při nedávných volbách ve Francii a v Holandsku začali někteří politikové ve střední Evropě ve snaze získat hlasy rozdmychávat nacionalismus. Avšak žhavou otázkou tam není přistěhovalectví. Je jí bolestná historická událost, která politicky spala více než pět desetiletí. Ani nejde o to, že by se někdo hádal o interpretaci historie." - Jiří Pehe nám poslal svůj článek, který včera vyšel anglicky v listě Wall Street Journal Europe. Divíme se však, že Pehe učinil ve svém článku za "Benešovy dekrety" jedině odpovědným československého prezidenta Beneše a kupodivu zcela pominul, jak píše níže František Nepil, že "O vyvlastnění majetku a o odsunu rozhodly vlády vítězných mocností a učinily toto rozhodnutí součástí velkých mezinárodních smluv." Pročpak tato informace v Peheho článku chybí? (JČ)

V letech 1945 a 1946, hned po válce, zbavil československý prezident Edvard Beneš Němce a Maďary občanství a zkonfiskoval jejich majetek. Asi tři miliony "sudetských" Němeců a tisíce Maďarů se staly obětí jednoho z největších aktů etnického očišťování v moderní evropské historii.Dokonce i po pádu komunismu čeští vedoucí představitelé tvrdili, že bylo vyhnání Němců a Maďarů spravedlivou reakcí na nacistická zvěrstva. Sudetoněmecké organizace v Bavorsku a v Rakousku Benešovy dekrety odsoudily, aniž by viditelně vyjádřily politování, že kolaborovaly s Hitlerem.

A tak to šlo dál, až do doby před několika měsíci, kdy se tento duch navrátil nesmírně energicky na scénu, zrovna před volbami v Maďarsku, v České republice a v Německu. Rakouský populista Joerg Haider pohrozil, že zablokuje vstup České republiky do Evropské unie, pokud Praha Benešovy dekrety nezruší. Tématem se zabývali v nedávné předvolební kampani i maďarští kandidáti a dva čelní kandidáti na německého kancléře. Před parlamentními volbami, které se budou konat v České republice tento pátek a sobotu hovoří všechny hlavní strany o tom, že je zapotřebí hájit "národní zájmy", čímž jasně míní Beneše a jeho dekrety. Zejména komunisté posílili v nedávných průzkumech veřejného mínění svou volební podporu o 6-8 procent tím, že získali voliče na svou stranu v důsledku strachu z "německé odplaty".

Málokterým politikům se podařilo se nad tuto vřavu povznést. Český premiér Miloš Zeman využil Haiderových prvních výroků tím, že označil sudetské Němce za "pátou kolonu" a tvrdil, že měli štěstí, že nebyli popraveni jako zrádci. Nediplomatické Zemanovy výroky vyvolaly v Německu a v Rakousku rozhořčení. Zejména Němcům se zdálo, že Zeman porušil společnou deklaraci z roku 1997, v níž se Německo a Česká republika dohodly, že se už nebudou zabývat bolestnými otázkami z minulosti. Po těchto výrocích zrušil německý kanclér Gerhard Schroeder svou návštěvu České republiky.

Propagandistický nástroj

Je nyní jasné, že Zeman učinil svůj výrok pro volební účely. Jiní čeští politikové si rychle uvědomili, že nemohou zůstat pozadu v zemi, kde si stále myslím asi 80 procent voličů, že vyhostit sudetské Němce bylo správné. Bezprecedentní vlna nacionalistických vášní, která zahltila Českou republiku, vyvolala reakci v Německu a v Rakousku, kde se také chystají volby. Německý konzervativec Edmund Stoiber, jehož manželkou je sudetská Němka, naléhal na Čechy, aby dekrety odsoudili a aby nabídli sudetským Němcům alespoň symbolické gesto. Avšak on i ostatní si dávali pozor, aby nezačali spojovat dekrety s českým členstvím v Evropské unii.

Nicméně někteří čeští politikové reagovali tím, že obvinili Německo, Rakousko a Maďarsko, že utvořily "osu zla" a ohrozili české naděje na vstup do EU., Václav Klaus, předseda opoziční Občanské demokratické strany, dokonce požadoval záruku Evropské unie, že nebudou Benešovy dekrety revidovány. Pokud jeho požadavek nebude splněn, jeho strana zamýšlí se postavit proti členství ČR v EU. V dubnu prohlásil český parlament jednoznačně, že jsou Benešovy dekrety nedotknutelné - i když, jak parlament také potvrdil, jsou dekrety z právního hlediska "mrtvé".

Evropská unie si vyžádala právní analýzu dekretů a Evropský parlament schválil rezoluci, aby Češi zrušili veškerá diskriminační ustanovení.

Jak se Benešovy dekrety staly volební propagandou, veškeré pokusy debatovat o tomto složitém problému rychle degenerovaly v politické projevy síly. Je však pravděpodobně nevyhnutelné, vzhledem k tomu, že se EU připravuje na dalekosáhlé rozšíření, že tyto nevyřešené otázky z minulosti budou dál vyvolávat ostré reakce. Jak tyto středoevropské země vyřeší tento problém bude nejen poučné pro ostatní evropské země. Také z toho uvidíme, zda rozšířená Evropská unie může vůbec fungovat.

Bude zřejmě zapotřebí nakonec více než zrušení některých kontroverzních ustanovení v těchto padesát let starých dekretech. Organizovanému odsunu Němců z Československo do Německa a Rakouska předcházely divoké deportace, během nichž byly usmrceny tisíce Němců. Mezi miliony vyhoštěných Němců byli lidé, kteří sympatizovali s nacismem a kteří za války páchali zločiny. Ale byli mezi nimi i lidé, kteří bojovali proti Hitlerovi. Vyhoštěni byli i někteří židé, kteří se vrátili z koncentračních táborů a při různých československých sčítáních lidu uvedli svou národnost jako německou. Více než šedesát procent všech vyhnanců byly děti mladší 15 let. Češi se nikdy oficiálně neomluvili ani nenabídli odškodnění, ani za tyto hrůzy.

Prezident Václav Havel, bývalý disident, vydal koncem roku 1989 něco, co by se dalo považovat za omluvu. O několik měsíců později, když navštívil v roce 1990 Prahu německý prezident Richard Weizsacker, uvedl Havel: "Šest let nacistické vlády pro nás stačilo, abychom se stali obětí infekce zla. Namísto toho, abychom předali ty, kdo zradili tento stát, řádnému soudu, jsme je vyhnali ze země a potrestali jsme je odplatou, která šla mimo hranice zákona. To nebyl trest. To byla pomsta."

České břemeno

Havlův hlas zůstal v Československu osamocen. Je nyní jasné, že Češi musejí přehodnotit svůj nekompromisní postoj. I jestliže jsou dekrety legálně "mrtvé", nejsou mrtvé politicky a morálně.

Co se dá učinit? Česká republika není v situaci, kdy by mohla vrátit zkonfiskovaný majetek a půdu sudetským Němcům ve velkém měřítku. Takový krok by v zemi vyvolal obrovské hospodářské problémy. Většina majetku sudetských Němců prošla několika rukama a kdyby měl být zkonfiskován nynějším majitelům, o 57 let později, vyvolalo by to jen další nespravedlnost.

_ češi by mohli nabídnout symbolická gesta, mohli by se omluvit za to, že bez rozlišování jednotlivých lidí uplatnili princip kolektivní viny. Česká republika by mohla odškodnit alespoň ty sudetské Němce, kteří aktivně bojovali proti Hitlerovi. Miloš Zeman se nedávno zmínil o tom, že to je možné.

Češi by také riskovali velmi málo, kdyby prohlásili, že jsou dekrety od nynějška neplatné a zdůraznili, že Česká republika nemůže z právních, hospodářských a politických důvodů odsoudit tyto dekrety retroaktivně. Žádný rozumný německý či rakouský politik nevyžaduje takové retroaktivní změny, jaké by mohly zpochybnit celé poválečné uspořádání Evropy.

Dnešní Česká republika, která usiluje o to stát se moderní demokracií a členem Evropské unie, by bezpochyby měla prospěch z toho, kdyby se distancovala oficiálně od stalinských metod, jakých použilo poválečné Československo k "řešení" problému se svou velkou etnickou menšinou. Češi a sudetští Němci budou pravděpodobně za méně než dva roky žít pod společnou evropskou střechou. Symbolická gesta a dialog mezi nimi by pravděpodobně odstranil strach z toho, co se stane, až hranice, které je oddělují, v roce 2004 zmizí.

Břemeno zacházení s minulostí neleží jen na Češích. Německá i rakouská vláda musí ujistit Čechy, že gesta dobré vůle, jako prohlášení, že jsou dekrety právně neplatné od samého počátku, a omluva sudetským Němcům, nevyvolá obrovské restutiční nároky, podporované vládou, v Rakousku a v Německu.

(Jiří Pehe je bývalým šéfem politického kabinetu českého prezidenta Václava Havla a ředitelem New York University v Praze.)

                 
Obsah vydání       13. 6. 2002
13. 6. 2002 Agresivní lidé mají velký strach
13. 6. 2002 "Volte ODS a vyhrajete zájezd do Thajska!" Milan  Valach
13. 6. 2002 Vyvolávání duchů: Jak se Beneš podruhé vrátil k volbám Jiří  Pehe
15. 4. 2002 Odsun a konfiskace sudetského majetku byly reparacemi za německé škody František  Nepil
13. 6. 2002 Vrazili mi do tašky Klause Milan  Štěpita
13. 6. 2002 Onlinová diskuse BL s historiky ohledně Benešových dekretů
13. 6. 2002 KNIHOVNA: Opožděná svědectví o odsunu ze Sudet Emil  Ovčáček
13. 6. 2002 Je zapotřebí filmové a televizní cenzury? Jan  Čulík
13. 6. 2002 Osobní lékař se etabloval jako tvrdý PR časopis Jan  Paul
13. 6. 2002 Poslední číslo Týdne: mylné informace o Británii - neznalost neomlouvá Jan  Čulík, Chris  Hopkinson
13. 6. 2002 Ad rušení kin v České republice
13. 6. 2002 Český volební systém škodí demokracii Michal  Kubíček
13. 6. 2002 Policajti už nielen opilci - ale aj gangstri Lubomír  Sedláčik
13. 6. 2002 Indiáni z Točníku
13. 6. 2002 Jak rádi vlastně v Čechách lžeme Petr  Homoláč
11. 6. 2002 Ranní výhrůžný telefonát: Zavolal mi Václav Klaus Michal  Kubíček
12. 6. 2002 Příště už volební telefonát politické strany nepřekvapí Pavel  Hamza
12. 6. 2002 Volby v ČR: situace je nejasná, voličstvo je vrtkavé
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
13. 6. 2002 "Volte ODS a vyhrajete zájezd do Thajska!" Milan  Valach
13. 6. 2002 Vyvolávání duchů: Jak se Beneš podruhé vrátil k volbám Jiří  Pehe
13. 6. 2002 Osobní lékař se etabloval jako tvrdý PR časopis Jan  Paul
13. 6. 2002 Vrazili mi do tašky Klause Milan  Štěpita
13. 6. 2002 Je zapotřebí filmové a televizní cenzury? Jan  Čulík
13. 6. 2002 Agresivní lidé mají velký strach   
13. 6. 2002 Poslední číslo Týdne: mylné informace o Británii - neznalost neomlouvá Chris  Hopkinson, Jan Čulík
12. 6. 2002 Méně té vody, chlapče! Méně té vody! Petr  Štěpánek
12. 6. 2002 ČTK píše jako komunistická Obrana lidu před dvaceti lety: "Převaděč vezl emigranty!"   
12. 6. 2002 Volby v ČR: situace je nejasná, voličstvo je vrtkavé   
12. 6. 2002 Příště už volební telefonát politické strany nepřekvapí Pavel  Hamza
12. 6. 2002 Většina mladých muslimů v třetím světě "obdivuje USA a Británii"   
11. 6. 2002 Případ Marvanová? Britský komik chce umlčet deník Daily Mail   
11. 6. 2002 Projevte tvůrčí schopnosti tím, že si založíte vlastní firmu   

Volby 2002 RSS 2.0      Historie >
13. 6. 2002 Vrazili mi do tašky Klause Milan  Štěpita
13. 6. 2002 Vyvolávání duchů: Jak se Beneš podruhé vrátil k volbám Jiří  Pehe
13. 6. 2002 "Volte ODS a vyhrajete zájezd do Thajska!" Milan  Valach
13. 6. 2002 Český volební systém škodí demokracii Michal  Kubíček
13. 6. 2002 Jak rádi vlastně v Čechách lžeme Petr  Homoláč
12. 6. 2002 Příště už volební telefonát politické strany nepřekvapí Pavel  Hamza
12. 6. 2002 Volby v ČR: situace je nejasná, voličstvo je vrtkavé   
12. 6. 2002 Ivan Langer se dovolává neparlamentních stran Josef  Trnka
12. 6. 2002 Je radno věřit politikům? Viliam  Baláž
11. 6. 2002 Přijela k nám pouť... Romana  Sádlíková
11. 6. 2002 Ranní výhrůžný telefonát: Zavolal mi Václav Klaus Michal  Kubíček
10. 6. 2002 Lachnit kuchařem? Michal  Kubíček
10. 6. 2002 Chaotické změny napáchají více škody než užitku Jaroslav  Štemberk
10. 6. 2002 Magie moci a konec malých stran Michal  Rusek
10. 6. 2002 Causa Kasl - O slavnosti a hostech. Lesk a bída části české politické elity Jiří  Svoboda