Měla by Ukrajina útočit na ruské rafinérie?

24. 4. 2024

čas čtení 7 minut
Údery na ruskou ropnou rafinérskou infrastrukturu se staly strategickým úspěchem Ukrajiny. A tak prohlášení amerických představitelů o nich mohou být pro mnohé matoucí, píše Mychajlo Gončar.

Celeste Wallander, náměstkyně amerického ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti, učinila spekulativní prohlášení o civilní povaze ruské infrastruktury rafinérií ropy. Ropné rafinerie však vyrábějí produkty dvojího užití.

Kromě benzínu a nafty vyrábí širokou škálu specializovaných produktů speciálně pro vojenské aplikace.

Patří mezi ně speciální typy paliv pro nadzvuková letadla a řízené střely, stejně jako jedinečná maziva a přísady pro různé mechanismy vojenské techniky, které pracují při vysokém mechanickém a tepelném zatížení.

Ministerstvo obrany RF má v ropných rafinériích stálou vojenskou přejímací kancelář, která zajišťuje, aby výrobky splňovaly specifické vojenské požadavky.

Ukrajinské údery na ruské rafinerie nejsou novou vojenskou strategií, ale spíše základním principem vedení války. Připravit nepřítele o životně důležité zdroje, jako je munice, palivo a komunikace, je osvědčená válečná strategie.

Například během operace "Pouštní bouře" se Spojené státy zaměřily na irácké ropné rafinérie. Podobně je význam ropných rafinérií zdůrazněn otázkou, zda by bylo možné porazit Německou říši ve 2. světové válce bez zaměření se na její ropné rafinérie.

USA se však nezmínily o tom, co Rusko dělá od začátku totální invaze. Rusko začalo systematicky a důsledně ničit ukrajinskou palivovou infrastrukturu 27. února, pouhé tři dny po zahájení invaze v plném rozsahu. Zničilo ukrajinské ropné sklady, kde se skladovalo palivo.

Rusové se v dubnu 2022 poprvé zaměřili na ukrajinské ropné rafinérie, konkrétně na rafinérii v Kremenčuku, která byla v té době jediná v provozu. V letech 2022 až 2023 pokračovali a sedmkrát na ni úspěšně zaútočili, a to nejen malými drony, ale také řízenými a balistickými střelami.

V té době Ukrajina neměla nic, čím by mohla odpovědět. Postupným zvyšováním schopností a strategickým úsilím se však bumerang začal obracet zpět k Rusům. Ukrajina mohla v roce 2023 začít útočit na ruské ropné sklady a později na ropné rafinérie.

Tvrzení amerických představitelů, že ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie by mohly způsobit růst světových cen ropy, lze interpretovat jako manipulaci.

Začněme tím, že americký a ruský trh s pohonnými hmotami nejsou nijak propojeny. Totéž platí pro jejich trhy s ropou.

Za druhé, Ukrajina se zaměřila spíše na zařízení pro rafinaci ropy než na místa těžby ropy, která jsou zcela odlišná. V důsledku toho zůstal objem ruské ropy na trhu konstantní.

Jaké jsou tedy skutečné příčiny zmatků na světovém trhu s ropou? Jsou složité a nelze je připsat jediné příčině. Probíhající konflikty na Blízkém východě, zejména výzvy, které představují Húsiové, k této situaci významně přispívají.

Jejich útoky na komerční dopravu z Perského zálivu do Rudého moře a Suezu donutily lodní dopravu, včetně ropných tankerů, aby se vydala delší a dražší trasou. V důsledku toho zvýšené náklady na dopravu způsobují zvýšení cen ropy.

Současná dynamika trhu s ropou je navíc ovlivněna napjatými vztahy USA se strategickým partnerem Saúdskou Arábií.

Saúdská Arábie tradičně hrála na trhu s ropou na stejném hřišti jako Spojené státy, ale nyní se v tomto ohledu spojila s Ruskem. Rusko a Saúdská Arábie mají společný zájem na vyšších cenách ropy, což vedlo k jejich spolupráci v rámci OPEC+.

Vzhledem ke složitosti těchto faktorů a neschopnosti těch, kteří jsou u moci, se s nimi vypořádat, existuje tendence připisovat vinu vhodným zdrojům, přičemž Ukrajina a její údery v tomto kontextu slouží jako vhodný cíl.

Probíhající volby ve Spojených státech přitáhly pozornost k cenám pohonných hmot jako kritickému faktoru ve volebním klání. USA jsou největším světovým producentem ropy s potenciálem dokonce zvýšit svou produkci.

Současná administrativa však získala podporu klimatických aktivistů a bude se na jejich podporu opět spoléhat. Zvýšení produkce ropy by mohlo tuto podpůrnou základnu odcizit, protože prosazují snížení produkce, což by téměř jistě vedlo ke zvýšení cen.

Další faktor nemusí být na první pohled zřejmý. Z rostoucích cen ropy těží nejen represivní režimy, jako je Rusko nebo Írán, ale také velké americké ropné společnosti, které působí v Kazachstánu i jinde.

Společnosti jako Chevron a ExxonMobil těží ropu v Kazachstánu a spoléhají se na ruské přepravní trasy ("Tengiz-Novorossijsk"), které může Rusko blokovat, což snižuje jejich zisky a schopnost vyplácet dividendy akcionářům.

V důsledku toho tyto společnosti zohledňují ruské zájmy a využívají své výkonné komunikační sítě k tomu, aby vyzvaly Ukrajinu, aby ukončila údery na ruské ropné rafinérie.

Již v srpnu 2023 ukrajinské síly použily dron k útoku na ruský tanker "Sig" ve východním Černém moři. Tento tanker převážel motorovou naftu na okupovaný Krym pro zásobování okupační skupiny.

I když jsou takové tankery legitimními vojenskými cíli, útoky od té doby ustaly. Tato pauza přišla poté, co kazašské, evropské a americké společnosti požádaly evropské a americké úřady, aby zasáhly a odradily Ukrajinu od útoků na tankery.

A byla to chyba, zejména vzhledem k tomu, jak neúčinné jsou sankce proti ruskému energetickému sektoru. Ruská ekonomika se do značné míry nezhroutila proto, že příjmy z ruského ropného průmyslu nadále podněcují agresi proti Ukrajině.

Tento faktor v kombinaci se slabou pozicí USA umožňuje Rusku provádět drzejší a nebezpečnější útoky.

Jak vidíme, výkyvy na globálním trhu s ropou nesouvisejí s ukrajinskými údery na ruské rafinérie, ale prohlášení amerických představitelů, ovlivněná domácími politickými úvahami, favorizovala Rusko.

Ukrajina musí pokračovat v úderech proti ruskému ropnému rafinérskému průmyslu bez dlouhých přestávek. Drony spíše poškodí než zničí vybavení.

Poškozená zařízení lze opravit, přičemž délka doby obnovy je dána rozsahem poškození. Rusko již prokázalo schopnost opravit a znovu otevřít některé poškozené rafinérie.

Navzdory oficiálním prohlášením, která naznačují opak, mnozí v USA chápou nepříznivé důsledky oficiálních prohlášení amerického vedení. Respektované osobnosti v americké armádě a expertní komunitě kritizovaly nelogičnost tohoto přístupu a zdůrazňovaly jeho nevýhody jak z vojenského, tak z tržního hlediska.

Dále je důležité poznamenat, že Ukrajina tyto údery provádí vlastními zbraněmi, nikoli americkými.

A konečně, nejnovější rezoluce PACE ze 17. dubna 2024 uznává, že ruské ropné rafinerie lze podle mezinárodního humanitárního práva považovat za legitimní cíle vojenských útoků.

V současné době Ukrajina sleduje cíle jiné povahy a uznává, že její schopnosti nejsou neomezené. Úsilí o zničení ruského ropného rafinérského průmyslu by však mělo pokračovat.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1116

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2024