13. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 2. 2009

Nikoliv střet, ale dialog civilizací o lidských právech

Hrubec, M. (ed.): Interkulturní dialog o lidských právech. Západní, islámské a konfuciánské perspektivy. Praha, Filosofia, 2008, edice Filosofie a sociální vědy; 492 stran. ISBN: 978-80-7007-282-0, EAN: 9788070072820

Na konci minulého roku vyšel v nakladatelství Filosofia sborník textů Interkulturní dialog o lidských právech, který se věnuje závažným tématům a otázkám, jejichž řešení mohou přispět k nápravám některých výrazných sociálních a kulturních nespravedlností současnosti. Knihu je možné rozdělit na oblasti, které poskytují lepší orientaci v problematice. První z oblastí je samotný interkulturní dialog o lidských právech, ve kterém jde především o vlastní propojení obecné koncepce dialogu, resp. interkulturního dialogu, a jednotlivých přístupů k lidským právům z kulturně definovaných perspektiv. Druhou oblast je potom možné spatřovat v rámci podrobnějších analýz jednotlivých přístupů k lidským právům, které jsou většinou určitými cestami k jejich zdůvodnění a obhajobě. Za třetí bych rád vyzdvihl přímé souvislosti mezi panujícím globálním řádem a interkulturním dialogem o lidských právech především s ohledem na extrémní projevy existujících sociálních nespravedlností.

Vzhledem k prvnímu bodu je velice inspirativním textem článek Marka Hrubce, který se zabývá širokým úkolem odkrývání předpokladů interkulturního dialogu o lidských právech. Autor z tohoto důvodu věnuje nemalou část textu právě vyjasnění jistých ambivalencí nejen ohledně koncepce dialogu obecně, ale také se snaží poskytnout vyčerpávající přehled vztahů významů mezi pojmy kultura/y a civilizace. Dále v návaznosti na jasné určení hlavního a obecného úkolu dialogu, kterým je předejití konfliktu, a zároveň v návaznosti na vymezení vhodných subjektů interkulturního dialogu, kterými jsou skupiny osob s určitou kulturní identitou, se snaží Hrubec ukázat, že existující systém lidských práv je minimálně z hlediska svého zakládajícího textu – Všeobecné deklarace lidských práv – jakýmsi možným prvotním východiskem pro kosmopolitnější uspořádání. Ač není tento text dokonalý, může sloužit jako základ tzv. transkulturní shody jednotlivých kulturních regionů. Jak ovšem dospět skutečné a hluboké shody na alespoň základních konturách lidských práv? Jako cesta vedoucí k řešení se nabízí Hrubcův model interkulturního dialogu, který je založený na čtyřech stupních kulturního, sociálního a politického uspořádání. Tento model je z praktického hlediska možné zjednodušit na prezentaci vlastních stanovisek a uznání prezentací stanovisek ostatních subjektů a tedy na důsledné naslouchání druhým. Takové naslouchání však nesmí být předstírané a ideologické, ale naopak musí vést ke skutečné ochotě stanovisky „kulturních“ druhých se inspirovat a ke schopnosti opustit vlastní pozice, pokud se ve světle dialogu stanou neudržitelnými anebo nevhodnými.

V kontextu praktického interkulturního dialogu je především přínosné, že recenzovaný sborník přináší do českého jazykového prostoru některá vyjádření nezápadních kulturních okruhů k otázkám, jež jsou spjaté s lidskými právy. Činí tak především z hlediska jejich definice a případné obhajoby, ale některé texty jsou také nezápadní kritikou západních konceptů. Tak se kupř. článek Davida Wonga nebo Josepha Chana vyjadřuje k lidským právům především z pohledu koncepce pospolitosti v konfucianismu. Základním a zjednodušeným východiskem zde je, na rozdíl od západní liberální tradice, představa o obecném dobru, které předbíhá a podmiňuje dobro individuální. Západocentrický obsesivní důraz na individuální práva totiž vylučuje ta pojetí, která by se mohla silně opírat o individuum zakotvené v rámci pospolitosti. Na druhou stranu je jisté sblížení konfuciánské morálky s morálkami orientovanými na práva (jako právě liberalismus) možné, pokud si uvědomíme, že existuje jistá vzájemná závislost práv a pospolitosti (viz Wongův text). Jisté rozpracování teorie uznání Axela Honnetha v této souvislosti nabízí model sociálního uznání v rámci pospolitosti, kde jsou lidská práva vlastně nárokem na vzájemné zaručení standardů důstojnosti. Tento nárok je tak zárukou naplnění podmínek lidského sebeuskutečnění, které je samozřejmě ze své definice individuální, ale jako takové je možné pouze v rámci nějaké pospolitosti. Toto Honnethovo pojetí snad může být přesvědčivé rovněž pro nezápadní kulturní okruhy.

Článek Leslieho Sklaira lze číst jako snahu o poskytnutí globálního náhledu na lidská práva, činí tak ovšem z perspektivy západní myšlenkové tradice. Tímto se dostávám ke třetí oblasti úvah o interkulturním dialogu o lidských právech. Ve svém textu představuje postosvícenské faktuální zdůvodnění lidských práv, která staví proti panující kapitalistické globalizaci. Ta v sobě podle něj spojuje dvě základní krize – třídní polarizaci a ekologickou neudržitelnost – , které jsou v důsledcích způsobeny ideologií konzumerismu založenou vůdčí kapitalistickou ideou vlastnictví. Odpověď na tyto krize kapitalistického systému globalizace se nabízí právě v podobě ideologie lidských práv, která by měla etiku vlastnictví nahradit etikou odpovědnosti. Sklairův text lze číst jako jednu z forem představování západních tezí, která staví lidská práva do kontrastu s příčinami klíčových nespravedlností současného světa a spatřuje tak v nich možné řešení. V tomto textu se naplno vyjevuje snaha o začlenění globální perspektivy do zkoumaného problému, na druhou stranu však čtenářům nenalhává, že by šlo z hlediska své geneze o univerzální koncepci.

Článek Jeffreyho Flynna rozvíjí úvahy trochu jiným směrem, jelikož zdůrazňuje především otázky materiálních podmínek dialogu. Pokouší se totiž definovat transnacionální solidaritu jako východisko pro kosmopolitní politický projekt. Toto založení chce opřít o diskurs lidských práv. Upozorňuje v této souvislosti především na sociální nerovnosti projevující se nejpalčivěji tzv. globální chudobou, které jsou totiž neopominutelnou překážkou pro rozvinutí interkulturní solidarity a rovného dialogu!

V této krátké recenzi nebylo možné představit všech 14 textů sborníku. Pokusil jsem se pouze naznačit podle mne nejdůležitější myšlenkové trajektorie, které je třeba mít při uvažování o lidských právech jako možném základu „globální“ solidarity na zřeteli ve chvíli, kdy nechceme nadále trpět žádné projevy kulturního imperialismu, ale ani vyostřeného kulturního partikularismu. Lidská práva se ve světle tohoto úkolu sice stále jeví jako problematická, ale zároveň zatím není možné nalézt lepší adepty. Různé varianty a zdůvodnění lidských práv prezentující se v rámci interkulturního dialogu, dle mého názoru, vyznačují několik pojmů, o nichž je nutné vést dialog, má-li se dojít k požadované transkulturní shodě. Mezi všemi takovými pojmy bych rád uvedl především pospolitost. Zdá se totiž, že adekvátní vymezení pospolitosti může výrazně napomoci vzájemnému kulturnímu porozumění a především hledané transkulturní shodě. Z tohoto hlediska je v českém kontextu sborník Interkulturní dialog o lidských právech začátkem par excellence.

                 
Obsah vydání       13. 2. 2009
15. 2. 2009 Mezi kritiky evropské protiraketové základny přibyl významný americký vědec Karel  Dolejší
15. 2. 2009 Hledání alternativ k evropské protiraketové základně: Program NCADE a jeho úskalí Karel  Dolejší
15. 2. 2009 Do ringu bez tréninku Soňa  Hromátková
15. 2. 2009 More Czech resources in English
14. 2. 2009 Obří farmaceutická firma poskytne světovým chudým léky za nízké ceny
15. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Politika hospodářské katastrofy Immanuel  Wallerstein
15. 2. 2009 ČSSD si pozvala na sjezd "přítele z USA", válečného zločince Štěpán  Kotrba
15. 2. 2009 ČSSD: Generál Clark a sjezdová diskuze, která se nekonala Vladislav  Černík
15. 2. 2009 Paroubek v ČT: názor ČSSD na radar ani Clarkovo poselství nezmění Štěpán  Kotrba
13. 2. 2009 Stala se ČR obětí velmocenských kšeftů? Karel  Dolejší
14. 2. 2009 Bendl dostal šanci napravit přehmat svého předchůdce Martin J. Kadrman
13. 2. 2009 Hamas vraždí v Gaze
14. 2. 2009 Plán na vyváznutí ze světové krize Wenzel  Lischka
14. 2. 2009 Ronald Reagan byl odborář a nebyl antikomunista Petr  Nachtmann
14. 2. 2009 K Nachtmannovým selektivním výpiskům z anglické Wikipedie Karel  Dolejší
14. 2. 2009 Reagan byl odborář a nebyl antikomunista? -- Dobrej vtip Jiří  Drašnar
13. 2. 2009 CVVM: dvě třetiny lidí jsou stále proti radaru USA v ČR
13. 2. 2009 Evropa proti americké protiraketové obraně Jana  Glivická
13. 2. 2009 V Afghánistánu je nezvěstná třetina zbraní z amerických dodávek
13. 2. 2009 Klaus se vysmál šéfredaktorům
13. 2. 2009 Když šéfredaktor dezinformuje Štěpán  Kotrba
13. 2. 2009 Čína se bojí o své satelity
13. 2. 2009 To není nejlepší řešení: Zbrzdit zadlužení, anebo snížit daně? Uwe  Ladwig
13. 2. 2009 Spor o brněnské ghetto Pavel  Pečínka
13. 2. 2009 O jedné "obyčejné" smrti: Zabil se schopný člověk Jan  Paul
13. 2. 2009 Reichenberg a lyžníci Ladislav  Žák
13. 2. 2009 Jak ukřičet Davida Ratha
13. 2. 2009 Izrael: Vládu zřejmě utvoří Netanyahu
13. 2. 2009 Josefa Zemana a Ludvíka Vaculíka cesta někam
13. 2. 2009 Salonní vůz
13. 2. 2009 Důchodcův dopis ministryni zdravotnictví Štěpán  Steiger
13. 2. 2009 Zveřejnění odposlechů - soukromí každého jedince ztrácí svou nedotknutelnost Petr  Žantovský
13. 2. 2009 Česká televize démonizuje Hugo Chaveze, který stojí v čele Venezuely již deset let Daniel  Veselý
13. 2. 2009 Uklízečky pozor, Amerika konečně náš vzor ! Karel  Košťál
13. 2. 2009 Nikoliv střet, ale dialog civilizací o lidských právech Ondřej  Lánský
13. 2. 2009 "Politická moc si nechala vyrobit podklady o údajném spiknutí v kauze Savoy" , tvrdí Slonková Štěpán  Kotrba
13. 2. 2009 Kauza Asanace po osmnácti letech skončena. Rozsudkem Ústavního soudu.
12. 2. 2009 O odbornících, poustevnících a babičce paní Haisové Karel  Dolejší
12. 2. 2009 Tak nejprve k tištění peněz a k Výmaru Jan  Hošek
12. 2. 2009 Národ v ohrožení Kostas  Dimelis
12. 2. 2009 Abraham Lincoln -- jen "symbol"? Miloš  Dokulil
12. 2. 2009 Vzpomínat na Darwina s úctou, anebo jej odmítat? Miloš  Dokulil
12. 2. 2009 Ve Vietnamu a Mongolsku nejsou jen "doly na lidi" Milan  Daniel
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009