|
29.9.2008
POZNÁMKA NA OKRAJ:
Finanční krize a stát, neboli O vyvlastnění bank a soukromých osob
Že finanční krize neskončila, ale taky ještě asi nevyvrcholila, to se víceméně ví, nebo alespoň tuší, nezávisle na tom, kolik dolarů se americká vláda snad nakonec - možná - rozhodne investovat do krachujících bank. A člověk se ani nediví, když analytici usuzují, že těch 700 miliard dolarů, o nichž se doposud jednalo, nebude k záchraně finančního systému stačit. |
|
Ani pozorovatel této krize se nediví, když se dozví, že Komisařka Evropské unie pro veřejnou soutěž Neelie Kroes je překvapena, že ji německá vláda předem neinformovala o záruce, kterou poskytla německé realitní bance Hypo Real Estate. Člověk by se měl spíš divit, že si komentáři tak málo stěžují, že vyvlastněni v této krizi budou vlastně soukromníci… Ano, žijeme nejen tady v Německu, ale i ve Spojených státech v kapitalistickém systému, v němž existuje právo na osobní majetek – a to nejen pro firmy, ale i pro individuální soukromé osoby. A kdo by se divil, že ačkoliv to odporuje existujícím hospodářským zásadám v těchto zemích, v době velké krize se vláda může rozhodnout lidem majetek vyvlastnit. To se právě stalo v Americe. Zajímavé je, že nebyly vyvlastněny jen krachující banky a jejich akcionáři, ale i „normální“, vlastně nezúčastnění američtí občané, kteří automaticky přebírají svou část státních dluhů, které vznikají z jednání své vlády. Jak jsem dal najevo, americká i německá vláda budou asi nuceny investovat peníze do záchrany finančního systému, divím se ale, že se tak málokdy dá slyšet nebo číst, že nejen „normální“ lidé, ale i ty banky, které zatím alespoň zdánlivě jsou „zdravé“, by měly být – třeba jen dočasně, a z opatrnosti – vyvlastněny. Dokážete to vysvětlit? |

