17. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 1. 2008

V Praze přibývá vážných nehod. Úpravy nebezpečných křižovatek jdou pomalu.

Tisková zpráva sdružení Auto*Mat

Přede dvěma lety tragicky zahynul propagátor městské cyklistiky a tvář iniciativy Auto*Mat Jan Bouchal. Při jízdě na kole z práce domů jej srazilo auto [1] [2]. Ačkoliv křižovatka Nábřeží kapitána Jaroše s ulicí Dukelských hrdinů [3], kde k nehodě došlo, patří mezi nejnebezpečnější v Praze, dodnes není adekvátně upravena. Laxnost úřadů, policie a politiků potvrzují děsivé statistiky [4]. Zatímco v západní Evropě auta zabíjejí a zraňují stále méně chodců a cyklistů, v Praze je tomu naopak [5]. Zbytečnou smrt Jana Bouchala a pomalou práci města ve čtvrtek připomene smuteční cyklojízda [6].

„Občanské sdružení Oživení, které Jan Bouchal řídil, navrhlo úpravu nebezpečné křižovatky na Nábřeží kapitána Jaroše už v roce 2004,“ říká Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat. „Magistrát souhlasil a začal připravovat kompletní přestavbou křižovatky, ale proces se vleče neskutečně dlouho. Do dnešní doby se v pražské byrokracii nepodařilo získat ani územní rozhodnutí. Nevyhovující dopravní řešení tak stále ohrožuje zdraví a životy lidí,“ doplňuje Křivohlávek.

Za dva roky od neštěstí Jana Bouchala se v nábřežní křižovatce změnil režim semaforů, přibyly betonové bloky v dělícím pásu a začala příprava bezpečnostního auditu. Při přecházení ale musí chodec dodnes třikrát čekat na zelenou, protože auta přijíždějí z různých směrů a semafory nejsou dobře seřízené. Překonat třicet čtyři metry širokou silnici může trvat i několik minut.

Podle Tomáše Cacha z Auto*Matu je tento případ vrcholkem ledovce. Srovnatelně nebezpečných míst má Praha desítky. „Magistrát o problému ví a každý rok se na několika křižovatkách objeví technická opatření. Úpravy ale probíhají vzhledem k závažnosti problému pomalu. Přednost dostávají nákladná řešení před rychlými účelnými kroky. Magistrát by mohl na všech kritických místech prakticky okamžitě zúžit jízdní profil a instalovat bezpečnostní značení, které by donutilo řidiče zpomalit. Není k tomu nutné ani stavební povolení, stačí jen vůle,“ vysvětluje Cach.

Příčiny nehod jsou vždy stejné. „Špatná infrastruktura, podporující rychlou jízdu, se kombinuje s mentalitou mnohých českých řidičů. Prioritou města je průjezd co největšího počtu aut městem. Koncepce a vize rozvoje dopravy zcela chybí,“ vypočítává Tomáš Cach. „Nelze se pak divit, že víc než polovinu obětí motorové dopravy v Praze tvoří chodci.“ Mezinárodní statistiky ukazují, že podle množství vážných dopravních nehod patří Česká republika k nejhorším státům EU.

Vzpomínková akce na Jana Bouchala proběhne ve čtvrtek 17. ledna. V 17:45 odstartuje z náměstí Jiřího z Poděbrad cyklojízda, která bude směřovat do Sněmovní 7. Odtud bude v 18:30 pokračovat po trase poslední cesty Jana Bouchala z práce domů. V 19 hodin se cyklisté i pěší shromáždí na místě tragické dopravní nehody – nebezpečné křižovatce na Nábřeží kpt. Jaroše.

[1] Vyšetřování nehody Jana Bouchala Tragická nehoda, při níž byl smrtelně zraněn Jan Bouchal, se stala 6. ledna 2006 kolem půl osmé večer na křižovatce Nábřeží kapitána Jaroše s ulicí Dukelských hrdinů. Policie nikdy nevyšetřila, jak k nehodě došlo. Vyšetřující policisté pracovali hned v prvním protokolu bez jakýchkoli důkazů s verzí, že cyklista nedal přednost jedoucímu automobilu. Do protokolu též uvedli, že Jan Bouchal jel bez ochranné helmy, neosvětlen a se sebevražednými úmysly. Rozpor s dodatečně zjištěným faktem, že cyklista měl helmu i funkční osvětlení, nijak nevysvětlili.

Bez důkazů byla naopak akceptována hypotéza, že řidič Březina nepřekročil při průjezdu křižovatkou povolenou rychlost a že za jízdy netelefonoval. Na místě nehody nebyly zajištěny stopy, proto se nikdy nepodařilo prokázat, jak k nehodě skutečně došlo a kdo ji zavinil. Policie nevyslechla ani hlídku Dopravního podniku, která na místo nehody dorazila bezprostředně po ní.

Auto*Mat považuje průběh, závěry vyšetřování i přezkumné řízení nehody Jana Bouchala za nevěrohodné. Vyšetřování bylo vedeno s vědomím, že Jan Bouchal nemůže vypovídat a že výpovědi svědků jsou málo konkrétní. Na rozdíl od zemí, které podporují používání jízdních kol ve městech, se v České republice klade zavinění dopravních nehod za vinu téměř automaticky právě cyklistům či chodcům, přestože jde o slabší a zranitelnější účastníky provozu.

Stránka o Janu Bouchalovi ZDE

Tisková zpráva Auto*Matu k prvnímu výročí smrti Jana Bouchala ZDE

[2] Pomník Janu Bouchačovi Po tragické nehodě ze zimy 2006 se přátelé Jana Bouchala rozhodli, že mu na místě, kde jej srazilo auto, vytvoří památník. Ten neměl být jen připomínkou výjimečného člověka, ale také varováním pro ostatní chodce, cyklisty i řidiče, před nepřiměřeným chováním v dopravě a přílišnou lehkovážností ať už za volantem nebo na přechodu.

Ve výtvarné soutěži, která byla vyhlášena, vybrala porota návrh sochaře Davida Černého. Pomník tvoří kovová silueta cyklisty sraženého z kola, zasazená do asfaltu vozovky v místě neštěstí a doplněná nápisem. Ačkoliv je vše připraveno, pomník se dosud nepodařilo umístit. Protestuje proti němu magistrátní odbor dopravy, Technická správa komunikací i dopravní policie. Kovový povrch reliéfu by údajně mohl řidiče vylekat, v zimě by navíc mohl namrzat a způsobit smyk.

Letos iniciátoři pomníku přistoupili k alternativnímu řešení a navrhují siluetu vytvořit jen pomocí protiskluzové barvy, používané na povrch vozovek. Památník by tak zároveň plnil bezpečnostní funkci před přechodem pro chodce. Zda se podaří toto řešení prosadit, zatím není jisté.

Návrhy na památník Jana Bouchala ZDE

[3] Křižovatka na Nábřeží kapitána Jaroše je ukázkovým příkladem bariéry pro pěší. Ačkoli je klíčovou spojnicí mezi dvěmi sousedními částmi města, svým odpudivým charakterem odrazuje od potenciálně velmi atraktivní procházky po nábřeží Vltavy. Cesta ze Strossmayerova náměstí na Náměstí Republiky trvá pěšky kolem patnácti minut. Křižovatku na nábřeží však chodec přechází natřikrát a pokaždé čeká znovu na zelenou. Přejití může trvat i déle než tři minuty. Po celou dobu stojí chodec na úzkém ostrůvku mezi pěti automobilovými pruhy a tramvajovým pásem.

Křižovatka mohla být již několik měsíců po nehodě Jana Bouchala mnohem bezpečnější, kdyby magistrát nechal instalovat nové dopravní značení včetně přejezdu pro cyklisty, fyzicky zúžil jízdní pruhy a provizorně doplnil světelnou signalizaci. V takové podobě pak mohla křižovatka několik let poměrně bezpečně fungovat až do své kompletní stavební rekonstrukce, která se plánuje. Zavržení jednoduchých opatření a čekání na povolení celkové přestavby vystavuje zbytečnému nebezpečí další chodce a cyklisty.

[4] V celé západní Evropě počet smrtelně a těžce zraněných chodců dlouhodobě klesá. Mezinárodní statistiky ukazují, že Česká republika patří již mnoho let, pokud jde o dopravní nehodovost, k nejhorším státům v EU. To se týká i zraněných a usmrcených dětí do 15 let. Výmluvné údaje poskytuje Mezinárodní databáze dopravních nehod Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (IRTAD OECD). Počet usmrcených dětí do 15 let v důsledku dopravních nehod na 100 tisíc dětí dané věkové kategorie činí například ve Velké Británii 1,5; ve Švédsku 1,9; v SRN 1,8; v Polsku 2,4 a v ČR 3,2. To znamená, že v České republice je v důsledku dopravních nehod usmrceno ročně téměř dvakrát více dětí než v ostatních evropských státech.

Zdroj statistiky: Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, sekropk@mvcr.cz, 9. 8. 2006

[5] Následky dopravních nehod v Praze (2004-2007) Počet smrtelně a těžce zraněných cyklistů za poslední čtyři roky každoročně klesá o přibližně 20%. Je to způsobeno především rozšířeným používáním cyklistických přileb, které zabraňují vážným úrazům hlavy.

Od roku 2004 do roku 2006 postupně klesal počet smrtelně a těžce zraněných dětských chodců z dvaceti na třináct. V roce 2007 došlo podle předběžných výsledků statistického sčítání opět k alarmujícímu nárůstu těchto vážných nehod dětí, a to dokonce o 62%, tedy ze třinácti smrtelně a těžce zraněných dětí na odhadovaných 21 (potvrzený údaj bez započtení prosince je 19).

Ze statistiky vyplývá, že také trend snižování počtu smrtelně a těžce zraněných dospělých chodců z let 2004 až 2006 se zastavil. V roce 2007 klesl počet smrtelně a těžce zraněných chodců ve srovnání s rokem 2006 o pouhá 2% (ze 177 klesl počet vážně zraněných podle předběžných údajů na 173 lidí).

Přehled o počtu zraněných cyklistů a chodců v Praze za roky 2004 – 2007

Zdroj statistiky: Tiskové oddělení pražské policie, 15. 1. 2008

Tisková zpráva Auto*Matu o dopravních nehodách v Praze (září 2007) ZDE

[6]

Podrobnosti o vzpomínkové akci na Jana Bouchala ZDE
Vše o pražských cyklojízdách ZDE
                 
Obsah vydání       17. 1. 2008
17. 1. 2008 Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti označilo Evropu za potenciálního nepřítele ve "válce proti terorismu"
17. 1. 2008 Milan Kohout se dostal v Americe před soud
17. 1. 2008 Coyle: „Systém je v reálných operačních podmínkách neúčinný. Českou republiku neochrání, ale učiní ji naopak zranitelnější.“
17. 1. 2008 Obering: Stavba americké radarové základny v ČR může začít koncem roku 2008 Štěpán  Kotrba
17. 1. 2008 Neonacisté Plzní neprojdou
17. 1. 2008 Coyle přednášel Zeleným o radaru - přišla jen exministryně Kuchtová Štěpán  Kotrba
17. 1. 2008 Pane premiére, podruhé… Jan  Neoral
17. 1. 2008 Založen Přípravný výbor Společnosti přátel Památníku národního písemnictví
17. 1. 2008 Janeček: nevidím důvod, aby Burian nemohl naplnit své záměry Jiří  Janeček
17. 1. 2008 Karel Burian má odstoupit z funkce brněnského studia ČT Štěpán  Kotrba
17. 1. 2008 Jako lékař MUSÍM pacienta ošetřit Petr  Wagner
17. 1. 2008 Feminismus a možnosti systémové změny katolické církve Mirek  Vodrážka
17. 1. 2008 V Praze přibývá vážných nehod. Úpravy nebezpečných křižovatek jdou pomalu.
17. 1. 2008 Cui bono aneb o nepřijatelnosti Čunkových starých receptů Pavel  Novotný
17. 1. 2008 Barbora Tachecí: 4000 lidí nepokládám za mnoho
17. 1. 2008 MRSA - nový AIDS? Fabiano  Golgo
17. 1. 2008 Hejna supů nad českými luhy a háji Radovan  Baroš
17. 1. 2008 Ochuzená hlava ochuzeného státu, ale hrubý domácí produkt roste…:) Bohumil  Kartous
17. 1. 2008 Je v prezidentských primárkách USA přítomen Bůh? Miloš  Dokulil
17. 1. 2008 Kdo je proti radaru, je vlastizrádce? Zdeněk  Štefek
17. 1. 2008 Ale Vladimír  Holan
17. 1. 2008 Muslimové: Nevěříme ve válku civilizací Lukáš  Lhoťan
17. 1. 2008 Evergreen: Benešovy dekrety Věra  Flasarová
17. 1. 2008 Dilema Beno  Trávníček
17. 1. 2008 Prezident jako (ne)morální autorita Adam  Votruba
17. 1. 2008 Poplatky u lékaře platit nebudu
17. 1. 2008 Jak to vypadá v Íránu?
17. 1. 2008 Hájíte-li americkou politiku v Iráku, předložte argumenty Petr  Wagner
17. 1. 2008 Je dobře, že nutíte pana Novotného přemýšlet
17. 1. 2008 Ano, Britské listy to mají v záhlaví
17. 1. 2008 Stop nacistům Miroslav  Anton
16. 1. 2008 Cizinci nemají právo na život
16. 1. 2008 Třeba se Britové poučili v Česku Milan  Daniel
16. 1. 2008 Domovci Petr  Pospíchal
16. 1. 2008 Radiožurnál, aneb sex v ponožkách Stanislav  Křeček
16. 1. 2008 Možná přijde i Mauglí Milan  Daniel
17. 1. 2008 V některých vlacích měl bych strach ukázat, že mám s sebou laptop
17. 1. 2008 Vlaky a wifi Lukáš  Zádrapa
17. 1. 2008 První významná internetová iniciativa?
16. 1. 2008 Americká a britská rozvědka se zřejmě svářejí o to, jaký přístup používat v Afghánistánu
16. 1. 2008 Rozeženou v Plzni neonacisty, Židy nebo technaře? Dalibor "Exx" Záhora
16. 1. 2008 George Novotný: Britské listy jsou ideologicky zaujaté
16. 1. 2008 Skuhrání nad sexuální úchylností Sandra  Wain
16. 1. 2008 Czech Cinema since 1989: A Lecture
30. 11. 2007 Jací jsme
9. 1. 2008
4. 1. 2008 Jan Čulík, Knihy za ohradou
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007