Otázka však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Místo výchovy ke štěstí, jsme v rodinách často svědky domácího násilí. Je to paradoxní jev, neboť který normální rodič by si nepřál, aby jeho dítě nebylo šťastné? Avšak metody, které k tomu rodiče často volí, jsou diktátorské, totalitní a často i teroristické, takže znásilňují lidskou intimní přirozenost.

Na druhé straně musíme uznat, že rychlé tempo dnešního života neumožňuje rodičům náležitou rodičovskou péči o své potomky. Rodiče jsou obvykle plně zaměstnaní a nemohou se příliš věnovat svým dětem. Jejich úlohu tedy přebírají média, která se stávají pro děti jejich chůvami, rodiči, ale i prarodiči (neboť dnes je zcela obvyklé, že i důchodci pracují, aby si vyrovnali svůj důchod na životní minimum). Chůvami dnešních dětí se tedy hlavně stala televize, počítače, Internet a v mnohých případech i různí psychologové a jiní devianté.

Uznejme, že některé televizní pořady nebo mediální nabídky jsou pro děti zcela nevhodné, neboť je nemohu náležitě intelektuálně zhodnotit a prakticky využít. Jedná se například o zprávy z burzy nebo z finančního trhu. Je však řada jiných vhodných pořadů, které výchovu dětí, zejména tu pohlavní, vůbec nezanedbávají. Za neutrální pořady sexuologové považují relace o počasí.

Vůči včasné nebo předčasné pohlavní výchově dětí ovšem vystupuje řada nesouhlasných názorů, které však většinou nepocházejí od odborníků, ale z řad odborně nevzdělané veřejnosti, která velmi často trpí staromódními názory a vědecky překonanými předsudky. Obvykle jsou to názory lidí, kteří v dětství žádnou řádnou pohlavní výchovu nezažili, nebo naopak zažili nějaké nepříjemné pohlavní trauma. Pochopitelně tedy, když sami neprožili dostatečně intenzivní pohlavní štěstí, že jej také nepřejí ostatním. Logicky potom chtějí vychovávat a nutit ostatní spoluobčany ke přijetí svého pokřiveného názoru.

Američtí vědci ve státě Ohio, kteří se zabývali intenzitou pohlavního prožitku, zkoumali situace v životě lidském, kdy jsou tyto prožitky nejsilnější. Výsledky jejich zkoumání zcela postavily na hlavu dosavadní ustálené názory laické i odborné veřejnosti. Tyto revoluční poznatky se týkaly hlavně pohlavního vzrušení u mužů. Vědci však zjistili, že ženy, díky své snaze o emancipaci, muže rychle dohánějí.

Hladina mužských pohlavních hormonů podle zmíněných výsledků nebyla překvapivě nejvyšší při běžném pohlavním styku, ale při důležitých fotbalových utkáních, zvláště v situaci zvané "gól". Jednoznačně z toho vyplývá vědecké zdůvodnění, proč většina mužů chodí raději na fotbal, než za ženami a proč klesá populace v některých státech, kde je fotbal ve velké oblibě. Zakázat z tohoto důvodu fotbal ovšem nelze. Bylo by to především nedemokratické a potom by to způsobilo by rozsáhlé trauma celé populaci a fotbalovým manažerům, kteří by přišli o své zisky.

V souvislosti s tím, však vědci doporučují velmi jednoduché řešení. Totiž to, aby rodiče dávali dětem od narození k dispozici míč. Zjistili, že dokonalý kulovitý tvar míče působí na lidskou pohlavní představivost ze všeho nejvíce. Například i proto, že ženské břicho v období těhotenství nabývá kulovitého tvaru. Těhotenství je pro dosud nenarozené dítě jakýmsi šťastným obdobím pobytu v kouli, do které kope zevnitř. Po narození je člověk v obvyklém případě o kopání do ženského břicha ochuzen. Vzniká tím duševní trauma, které muže často pronásleduje až do konce jejich života. Pokud si ovšem nenajdou nějakou náhradu (v našem případě fotbal). Nebo například míč vhodně substituuje i nedokonalé ženské prsy, které, jak známo, mají v normálním případě tvar spíše polokoulí.

Kopání do míče někteří psychologové například vysvětlují, jako marnou snahu, dostat se dovnitř této koule, do břicha matky nebo ženy, kde se nachází ztracený ráj. Podle psychoanalytiků se při kopání do míče a tahu na branku jedná podvědomou pohlavní touhu spermie dostat se do ženského lůna a proniknout do vajíčka. Gól potom v tomto případě znamená úspěšné oplodnění a vznik nového potomka. Nejlepší fotbalista se tedy reprodukuje a na svět pomocí pozitivní selekce přichází nový zdravý potomek. Ovšem jen v tomto případě, nikoliv při běžné sportovní kopané. Zde zdravé pokolení, zejména v duševním ohledu, příliš nevzniká. Přemíra kopané tedy působí v národě zhoubně.

Lidé od narození touží po dokonalosti a štěstí, Neměli bychom jim tedy tato jejich základní lidská práva odpírat. Tvar koule například fascinuje mužskou představivost do té míry, že jsou kvůli míči schopni dokonce i opouštět své rodiny. Někteří tak činí dočasně a někteří navždycky. Vědci, kteří se pokoušeli tento jev vysvětlit, dospěli k názoru, že v prvém případě se jedná o návštěvu fotbalového utkání a zaměstnání, a ve druhém případě o rozvod nebo smrt.