"Mnohem vyšší, než jsme očekávali." Ruská zbrojní výroba znepokojuje evropské válečné plánovače
16. 2. 2024
Moskva masivně zvyšuje svůj vojenský průmysl, což jí poskytuje výhody na Ukrajině a vede k přerozdělování bohatství
Zatímco se Ukrajina snaží získat munici, zbraně a vybavení pro svou obranu, Rusko v posledních dvou letech masivně zvýšilo průmyslovou výrobu, která předčila očekávání mnoha západních obranných plánovačů, když Vladimir Putin zahájil svou invazi.
Celkové výdaje na obranu vzrostly na odhadovaných 7,5 % ruského HDP, dodavatelské řetězce byly přepracovány tak, aby zajistily mnoho klíčových vstupů a vyhnuly se sankcím, a továrny vyrábějící munici, vozidla a vybavení pracují nepřetržitě, často na povinné dvanáctihodinové směny s dvojnásobnými přesčasy, aby udržely ruskou válečnou mašinérii v dohledné budoucnosti.
V důsledku této transformace se obrana stala středobodem ruské ekonomiky. Putin tento měsíc prohlásil, že ve vojensko-průmyslovém komplexu, který nyní zaměstnává odhadem 3,5 milionu Rusů, tedy 2,5 % obyvatelstva, bylo vytvořeno 520 000 nových pracovních míst. Podle listopadové analýzy údajů o ruském pracovním trhu, kterou provedl deník Moscow Times, vydělávají strojníci a svářeči v ruských továrnách vyrábějících válečnou techniku více peněz než mnozí manažeři a právníci s bílými límečky.
Putin ve čtvrtek navštívil Uralvagonzavod, největšího výrobce hlavních bojových tanků v zemi, kde se dělníci chlubili, že jako jeden z prvních zavedl nepřetržitou výrobu. Ruský vůdce přislíbil finanční prostředky, které pomohou vyškolit dalších 1 500 kvalifikovaných zaměstnanců pro tento závod.
Vzhledem k tomu, že ruská válka na Ukrajině se táhne již třetím rokem, masivní ruské investice do armády, které mají být letos v poměru k HDP největší od dob Sovětského svazu, znepokojují evropské válečné plánovače, kteří tvrdí, že NATO podcenilo schopnost Ruska udržet dlouhodobou válku.
"Stále jsme nezjistili, kde je bod zlomu Ruska," řekl Mark Riisik, zástupce ředitele odboru plánování politiky estonského ministerstva obrany. "V podstatě třetina jejich státního rozpočtu jde na vojenskou výrobu a na válku na Ukrajině ... Ale nevíme, kdy to bude mít skutečný dopad na společnost. Takže je trochu náročné říci, kdy to skončí."
Jedním z klíčových ukazatelů dělostřelecké války je domácí výroba granátů, kterou odborníci odhadují na 2,5 až 5 milionů kusů ročně. Riisik označil tyto trendy za znepokojivé a poznamenal, že v příštím roce nebo dvou by se výroba mohla dostat nad 4 miliony kusů. Dovoz již více než milionu nábojů ze Severní Koreje a strategické zásoby nábojů v řádech milionů dávají Rusku další polštář.
Tento počet sice nemusí Rusku poskytnout potřebnou kapacitu k dosažení významných územních zisků v roce 2024 nebo 2025, nicméně staví Ukrajinu do značné nevýhody na frontě, kde má Rusko v dělostřelecké palbě převahu nejméně tři ku jedné a často ještě větší.
"Je to opravdu mnohem více, než jsme očekávali," řekl Riisik o číslech ruské produkce.
Ruská vojensko-průmyslový komplex se skládá z téměř 6 000 firem, z nichž mnohé před válkou jen zřídka dosahovaly zisku. Co mu však chybělo na efektivitě, to doháněl volnými kapacitami a flexibilitou, když ruská vláda v roce 2022 náhle zvýšila obrannou výrobu.
Richard Connolly, odborník na ruskou armádu a ekonomiku z thinktanku Royal United Services Institute v Londýně, toto nazval "ekonomikou kalašnikovů", která je podle něj "poměrně nesofistikovaná, ale odolná, stavěná pro rozsáhlé použití a pro použití v konfliktech".
Řekl: "Rusové za to platí už léta. Dotovali obranný průmysl a mnozí by řekli, že plýtvají penězi pro případ, že by ho jednoho dne museli být schopni rozšířit. Takže až do roku 2022 to bylo ekonomicky neefektivní, a pak to najednou vypadá jako velmi prozíravé plánování."
To se výrazně liší od západních, zejména evropských výrobců zbraní, kteří obvykle provozují štíhlé operace, jejichž cílem je maximalizovat zisk pro akcionáře.
Rusko bude mít potíže se získáváním komponentů pro složitější zbraně, jako jsou rakety, zejména pokud budou přísněji prosazovány sankce. Prozatím se mu však daří pokračovat v dodávkách balistických raket Iskander a také řízených střel Kh-101.
Mnoho z přijatých zaměstnanců muselo být nalákáno ze sousedních regionů, což je důkazem velkého nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v celém Rusku. Hlavní konkurencí pro dělníky v továrnách může být armáda, která těm, kteří se přihlásí do války, slibuje plat přes 200 000 rublů (51 434 Kč) měsíčně.
V regionech napříč Ruskem mohou mít tyto peníze transformační význam. "Válka vedla k bezprecedentnímu přerozdělení bohatství, kdy chudší vrstvy profitují z vládních výdajů na vojensko-průmyslový komplex," řekl Denis Volkov, ředitel Levada Center, moskevské společnosti zabývající se průzkumy veřejného mínění a sociologickými výzkumy. "Zaměstnanci vojenských továren a rodiny vojáků bojujících na Ukrajině mají najednou mnohem více peněz na utrácení. Jejich příjmy se dramaticky zvýšily."
Průzkum Levady ukázal, že 5-6 % těch, kteří "dříve neměli dost peněz na nákup spotřebního zboží, jako je lednička, se nyní posunulo směrem nahoru ke střední třídě".
Rusko za to zaplatí zvýšením výdajů na obranu na téměř 11 bilionů rublů (2845,27 mld. Kč) v příštím roce, což představuje 70% nárůst, který by poprvé od dob Sovětského svazu překonal sociální výdaje. Putin se snaží financovat válku, udržet sociální výdaje a zabránit prudké inflaci najednou, což Alexandra Prokopenko, vědecká pracovnice Carnegie Endowment, nazývá "nemožným trilematem".
Vysoké ceny ropy zatím pomáhají zmírnit dopady. Válka však promění ruskou ekonomiku zevnitř.
Nová analýza Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) odhaduje, že Rusko za poslední rok ztratilo 3 000 bojových obrněných vozidel a téměř 8 800 od začátku války.
Rusko, které není schopno vyrobit ani zdaleka takový počet vozidel, obnovuje především stárnoucí techniku, kterou by podle Connollyho mnohé jiné státy dávno vyřadily.
Ruské továrny tvrdí, že letos dodaly 1 500 hlavních bojových tanků, z nichž 1 180 až 1 280 bylo podle IISS reaktivováno ze skladů. Tyto počty spolu s reaktivovanými obrněnými transportéry a bojovými vozidly pěchoty znamenají, že Rusko "bude schopno udržet svůj útok na Ukrajinu při současném tempu úbytku po další dva až tři roky a možná i déle", uvedla skupina.
Ruské továrny na místě postavily nové výrobní linky a začaly najímat nové zaměstnance, přičemž někdy sáhly po nucené pracovní síle, aby zvýšily výrobu.
Kurganmašzavod, který vyrábí bojová vozidla pěchoty BMP-2 a BMP-3, přibral studenty a trestance, aby továrně pomohl dodržet termíny. Dmitrij Medveděv, bývalý ruský prezident a nyní místopředseda bezpečnostní rady, si továrnu prohlédl v roce 2022 a v tankové továrně varoval před možným trestním stíháním za nesplněné státní zakázky.
Dělníci místním médiím sdělili, že byli kvůli takzvané speciální operaci Ruska na Ukrajině převedeni na šestidenní pracovní týden a dvanáctihodinové směny.
Jeden z odborových předáků uvedl, že nové směny jsou vynucovány na základě zvláštního příkazu vydaného Putinem v srpnu loňského roku, podle kterého musejí dělníci dělat přesčasy povinně, pokud nepřekročí další čtyři hodiny denně.
"Dnes v Rusku prakticky všechny vojensko-průmyslové podniky s dodatečnou státní zakázkou pracují podle tohoto rozvrhu," řekl listu Novyje Izvestija Andrej Čekmenov, šéf Ruského svazu průmyslových dělníků Andrej Čekmenov. "Odmítat dodatečné směny je zakázáno. Buď souhlasíte, [nebo] jste propuštěni, a třetí možnost neexistuje."
Diskuse