Ukrajinské válečné úsilí již ochromilo zablokování americké pomoci ve výši 60 miliard dolarů, říká šéf NATO

16. 2. 2024

čas čtení 4 minuty
 
Jens Stoltenberg věří, že Kongres nakonec pro balíček hlasovat bude, ale mezitím ruské síly postupují u Avdijivky


Generální tajemník NATO varoval na závěr zasedání ministrů obrany, že neschopnost USA odhlasovat nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu již má dopad na bojiště.

Jens Stoltenberg uvedl, že stále věří, že Kongres nakonec schválí zasblokvoaný balík v hodnotě 60 miliard dolarů, ale jeho opatrné výroky zazněly v době, kdy představitelé NATO varovali, že Rusko dosahuje "významných úspěchů" v blízkosti frontového města Avdijivka.

"Skutečnost, že USA dosud nebyly schopny přijmout rozhodnutí, již má své důsledky. Má to dopad na tok podpory," řekl šéf NATO ve čtvrtek novinářům v Bruselu.


"Do jisté míry to lze kompenzovat zvýšenou podporou ze strany ostatních spojenců," řekl Stoltenberg a dodal, že Kanada a evropské země sice dávají NATO více, ale ve skutečnosti jsou USA "zdaleka největším spojencem" a "je nezbytné, aby i nadále poskytovaly podporu" Kyjevu.

Začátkem tohoto týdne Senát schválil balík zahraniční pomoci, který zahrnuje 60 miliard dolarů pro Ukrajinu, 14 miliard pro Izrael a peníze pro další spojence, ale předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který podporuje Trumpa, odmítá nechat o něm hlasovat v dolní komoře bez přidaných opatření k řešení migrace přes americko-mexickou hranici.

Ve Washingtonu ndůrazně varoval  mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby ohledně bojujícího ukrajinského města Avdijivka, které je od roku 2014 na frontové linii.

"Avdijivce hrozí, že se dostane pod ruskou kontrolu," řekl Kirby novinářům. "Z velké části se tak děje proto, že ukrajinským pozemním silám dochází dělostřelecká munice."

Jeden z představitelů NATO na summitu upozornil, že některé ukrajinské pozemní jednotky omezují používání dělostřelecké munice, a varoval, že Rusko dosáhlo v okolí Avdijivky "významných zisků".

Obranné systémy středního a dlouhého dosahu, které se používají k ochraně velkých měst a kritické infrastruktury před útoky, jsou vyčerpávány tempem, které Ukrajince "docela znepokojuje - a Rusové tomu rozumí", uvedl úředník, který s novináři hovořil pod podmínkou anonymity.

Ukrajinští představitelé ve čtvrtek uvedli, že v Avdijivce provádějí některé taktické ústupy, a elitní bojová jednotka, třetí útočná brigáda, uvedla, že byla nasazena do boje na obranu fronty.

V příspěvku na Telegramu brigáda popsala bojiště jako "peklo". V době, kdy byly jednotky nasazeny, byla prý frontová linie "mimořádně kritická" a proti nim bylo rozestavěno sedm ruských brigád. Dvě z těchto brigád však již utrpěly vážné ztráty, uvedla třetí útočná brigáda.

Stoltenberg se však snažil naladit na optimistickou notu a prohlásil, že očekává, že američtí zákonodárci balík vojenské pomoci odhlasují, "protože v Kongresu existuje široká většina pro podporu Ukrajiny", a že "tak či onak" tato většina nakonec bude schopna balík pomoci prosadit.

Čína rovněž sleduje dlouhodobou reakci Západu, uvedl šéf NATO a argumentoval, že "to, co se dnes děje na Ukrajině, se zítra může stát na Tchaj-wanu", čímž se snažil spojit mezistranické obavy USA z vzestupu Pekingu jako vojenské velmoci s útokem Ruska na svého souseda.

Diskuse v USA se točila kolem toho, zda bude možné využít alternativní mechanismy k přehlasování předsedy parlamentu a vynutit si hlasování o balíčku zahraniční pomoci. Jednou z cest je přesvědčit většinu, aby hlasovala pro žádost o absolutorium, což je mechanismus, který by vyžadoval, aby někteří republikáni hlasovali proti svému vedení.

Není však jasné, zda by se to podařilo v roce prezidentských voleb a v době, kdy pravděpodobný republikánský kandidát Donald Trump žádá spojence, aby balíček pomoci zablokovali. Agentura Bloomberg News uvedla, že Trump bude usilovat o mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem a využije vyhlídku na zastavení pomoci jako způsob, jak donutit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasednout k jednacímu stolu.

Stejná publikace rovněž naznačila, že za Trumpa by USA nepodpořily člena NATO, který by v případě napadení vynakládal na obranu méně než 2 % HDP, což je v rozporu s duchem aliance, který vyzývá členy, aby v případě potřeby bránili jakoukoli zemi. Bývalý prezident ve středu večer na shromáždění v Jižní Karolíně znovu  řekl: "Říkal jsem: Podívejte, když nebudou platit, nebudeme je chránit, ano?".

Až dosud byly USA bezpochyby největším dodavatelem vojenské pomoci, když Ukrajině poskytly vybavení v hodnotě 44,9 miliardy dolarů. Počátkem ledna představitelé Pentagonu přiznali, že již nemohou Ukrajině poskytnout zbraně ani munici, protože vyčerpali předchozí rozpočty přidělené Kongresem.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1929

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2024