Britské biotechnologické firmy závodí s americkými miliardáři o tajemství věčného mládí
6. 11. 2023
Zhruba před deseti lety se 125 amatérských cyklistů z celé Velké Británie sjelo do laboratoří na King's College v Londýně. Bylo jim mezi 55 a 79 lety a zúčastnili se dlouhodobé studie, která zkoumala, jak pravidelná fyzická aktivita ovlivňuje proces stárnutí.
Janet Lordová, profesorka biologie imunitních buněk na Birminghamské univerzitě, která studii vedla ve spolupráci s profesorem King's Stevem Harridgem, uvedla, že tým byl překvapen některými zjištěními, když po několik let zkoumal těla cyklistů a odebíral jim vzorky krve.
Její účastníci, kteří byli popsáni jako "velmi nadšení cyklisté", byli poměrně zdatní a najezdili až 100 km týdně.
"Zjistili jsme věci, jako je zvýšený obsah tuku v těle, o kterých vám spousta lidí řekne 'aha, s tím se nedá nic dělat, to je součást stárnutí' - prostě nebyly pravdivé. V této skupině se to nestalo. Srovnávali jsme je se zdravými staršími lidmi, kteří pravidelně necvičili. Naše skupina neztratila svaly ... a neztratila ani mnoho kostní hmoty," uvedla Lordová, která je ředitelkou univerzitního Institutu pro záněty a stárnutí a zvláštní poradkyní pro vyšetřování stárnutí ve Sněmovně lordů, jež zveřejnilo svou zprávu v roce 2021.
Největší překvapení se týkalo brzlíku, který se nachází na vrcholu srdce a vytváří bílé krvinky zvané T-buňky. U starších lidí se obvykle zmenšuje - ne však u cyklistů. Jeho úbytek ovlivňuje imunitní systém lidí. "A to je důvod, proč špatně reagujete na nové infekce, jako je covid," vysvětluj Lordová
Ona a její tým stále cyklisty sledují, aby zjistili, kolik cvičení je potřeba a jak intenzivní musí být, aby se projevily zdravotní výhody.
Tato studie je jedním z mnoha projektů, které byly v posledních letech realizovány na britských univerzitách. Spojené království si v celosvětovém měřítku vydobylo vedoucí postavení ve výzkumu stárnutí. Přestože je vědecký sektor dlouhověkosti stále ještě v plenkách, podle společnosti Insight Analytics se z něj stane odvětví s mnohamiliardovým obratem, který by měl do roku 2030 vzrůst na 2 miliardy dolarů.
Vznikla řada biotechnologických startupů zabývajících se dlouhověkostí, například Senisca v Exeteru, Genflow Biosciences v Londýně a Shift Bioscience a clock.bio v Cambridge. V USA vedou kalifornské firmy, jako je Altos Labs, která má výzkumný ústav také v Cambridge, Calico, za níž stojí vlastník Googlu Alphabet, Unity Biotechnology a Retro Biosciences.
"Kvalitou a kvantitou našich vědeckých výstupů v oblasti stárnutí vysoce převyšujeme svou váhu," řekla Lorna Harriesová, profesorka molekulární genetiky na Exeterské univerzitě, která v roce 2020 založila spinout Senisca. "Ale přestože jsme vědeckou velmocí, musíme rozvíjet naši schopnost proměnit naše poznatky ve věci, které jsou hmatatelnými výsledky v reálném světě."
To, na čem mnohé z těchto firem pracují, je recept, který nám pomůže žít déle tím, že zajistí, aby naše buňky zůstaly zdravé. V současné době se očekává, že dívky narozené ve Velké Británii v roce 2020 se dožijí přibližně 90 let, zatímco chlapci se podle prognóz dožijí přibližně 87 let.
"Potenciálně byste se mohli dožít 120 let, pokud byste dělali všechny správné věci a měli štěstí na správné geny," uvedla profesorka Lynne Coxová z Oxfordské univerzity, která se specializuje na senescenci buněk - způsob, jakým se poškozené nebo stresované buňky mění do stavu, který může poškodit okolní tkáně.
Stárnutí je obecně považováno za hromadění poškození buněk, neboli opotřebení, které v průběhu času může vést ke ztrátě funkcí a běžným onemocněním, jako je cukrovka, srdeční choroby, demence a rakovina.
Před více než 60 lety americký anatom Leonard Hayflick zjistil, že lidské buňky mají omezenou schopnost dělení, po které se stávají senescentními.
V roce 1993 provedla Cynthia Kenyonová z Kalifornské univerzity v San Francisku průkopnickou studii, která prokázala, že mutace jednoho genu u jednoho druhu červů může zdvojnásobit jejich životnost. U lidí se to však nepodařilo zopakovat. Dnes existují různé pokusy o přeprogramování buněk nebo jiné úpravy, které by zastavily nebo zvrátily stárnutí.
Společnost Genflow Biosciences, kótovaná na burze v Londýně, která se loni v prosinci stala první společností zabývající se dlouhověkostí, která vstoupila na burzu v Evropě, využívá variantu genu nalezenou u stoletých lidí a snaží se vyvinout terapii, která by dokázala opravit poškození DNA a prodloužit dobu, po kterou se budeme těšit dobrému zdraví, o 25 %. Do 18 měsíců hodlá experimentální terapii otestovat na lidech s věkem podmíněným onemocněním jater zvaným NASH.
"Náš základní objev se datuje téměř 15 let zpátky," řekl Harries. "Každý gen může vydávat několik různých zpráv, které obsahují instrukce v závislosti na tom, s čím se buňka setká ve svém prostředí. Zjistili jsme, že s přibývajícím věkem naše buňky tuto schopnost ztrácejí, což znamená, že nemohou reagovat na náročné signály z prostředí a stárnou."
Dodala: "Zjistili jsme, že pokud obnovíme aktivitu těchto genů, můžeme obnovit schopnost buňky vytvářet to, co potřebuje, což umožní buňkám omládnout." Společnost Senisca si klade za cíl vyvinout terapie, které by mohly být prospěšné starším lidem během příštích 10 let.
Společnost Shift Bioscience, kterou spoluzaložil bývalý biolog z Cambridgeské univerzity Daniel Ives, využívá ke zkoumání buněčného přeprogramování strojové učení.
Německo-americký genetik Steve Horvath byl průkopníkem prvních přesných "hodin" pro určení lidského stárnutí na základě zkoumání chemických změn DNA v různých tkáních. Podobně společnost Shift vyvinula hodiny stárnutí jedné buňky a využije je k nalezení bezpečných kombinací genů pro buněčné přeprogramování. Očekává se, že to bude trvat dva roky, následovat bude testování na lidských buňkách v laboratoři, na myších a nakonec na lidech.
Ivesův otec Steve, který je finančním ředitelem společnosti Shift, uvedl: "Jde o to, aby se do buněk zavedly geny, které spustí procesy, díky nimž tyto buňky biologicky omládnou. Toto nové zaměření na přeprogramování skutečně představuje nové paradigma zaměřené na základní příčiny stárnutí."
Spoluzakladatel společnosti clock.bio Mark Kotter a její výkonný ředitel Markus Gstöttner plánují do roku 2030 zahájit klinickou studii, jejímž cílem je omlazení buněk.
Odvětví boje proti stárnutí v USA přitáhlo vlnu zájmu ze strany houfu technologických podnikatelů posedlých zdravím, z nichž někteří jsou pro svou nově nabytou kondici známí jako "buff miliardáři". Mezi ně patří i zakladatel Amazonu Jeff Bezos, který podporuje společnost Altos Labs.
Bezos a zakladatel společnosti PayPal Peter Thiel jsou investory společnosti Unity Biotechnology se sídlem v San Francisku, která se zaměřuje na eliminaci nebo modulaci senescentních buněk za účelem obnovy poškozených tkání, zpočátku při neurologických onemocněních a očních chorobách. Podnikatel v oblasti umělé inteligence Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, investoval do společnosti Retro Biosciences, která sází na buněčné přeprogramování, stejně jako společnost NewLimit, kterou podporuje kryptoměnový miliardář Brian Armstrong, šéf společnosti Coinbase.
Skupina na Oxfordské univerzitě zkoumá způsoby, jak zlepšit imunitní systém starších lidí tím, že buňky budou schopny lépe odstraňovat své odpadky v procesu zvaném autofagie.
Století lidé mají tendenci předávat geny dlouhověkosti, ale klíčové je také mít správné střevní bakterie, tvrdí vědci. Japonští vědci zjistili, že střevní bakterie stoletých lidí se liší od bakterií ostatních starších lidí; jedna bakterie dokonce působí jako antibiotikum a ničí škodlivé bakterie ve střevech.
Do hry vstupují také sociální a ekonomické faktory. "Lidé žijící v socioekonomické nouzi mají vyšší úroveň stárnutí buněk; mají více zánětů," říká Cox. "Jsou vystaveni takovým věcem, jako je znečištění nebo špatná strava. A můžete u nich pozorovat molekulární podpis, že stárnou rychleji."
Vědci hovoří o změně paradigmatu - přechodu na léčbu společných příčin nemocí spojených se stárnutím, nikoli jejich následků, což uleví tlaku na NHS a další zdravotnické systémy.
Diskuse