Polsko-běloruská hranice se stává ohniskem napětí

10. 8. 2023

V těchto dnech běloruská armáda zahájila cvičení podél hranic s členskými státy NATO Polskem a Litvou. Kromě toho do Běloruska v červenci údajně zamířilo až 10 000 příslušníků ruské skupiny Wagner a jejich žoldnéři cvičí běloruské speciální jednotky jen několik kilometrů od hranice. Na polské straně se v reakci na to shromažďují vojska a představitelé Varšavy obvinili Bělorusko z hostování Wagnerových sil u východního křídla NATO, aby ho destabilizovaly.

Poláci mezitím obvinili Bělorusy, že jejich vojenské vrtulníky minulý týden narušily polský vzdušný prostor. Bělorusko to popřelo a obvinilo Polsko, že si incident vymyslelo, aby ospravedlnilo budování polských jednotek na hranicích.

Napětí stoupá neúměrně vysoko.

"Naší odpovědí na provokaci je zvýšení počtu polské armády na východní hranici země přesunem vojáků ze západu," řekl minulý čtvrtek polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. "V souladu s platnými zákony mohou vojáci v konkrétní situaci použít zbraně. Nejsou bezbranní."

Polsko nyní zvažuje uzavření hranic s Běloruskem částečně z obavy, že by bojovníci Wagnerovy armády mohli přejít do Polska v přestrojení za imigranty nebo využít uprchlíky k inscenování provokací. Rusko zase varuje před polskými útoky pod záminkou běloruské provokace. Ruský prezident Putin prohlásil, že "zahájení agrese proti Bělorusku by znamenalo zahájení agrese proti Ruské federaci. Na to odpovíme všemi prostředky, které máme k dispozici".

Taková ruská reakce by pravděpodobně mohla vést k uplatnění závazků aliance podle článku 5.

Odborníci si však nemyslí, že by některá ze stran chtěla učinit první konfrontační krok. Profesor vojenské historie na univerzitě v Calgary Alexander Hill uvedl, že na základě omezených dostupných informací se zdá velmi nepravděpodobné, že by se Wagnerovci zapojili do jakéhokoli druhu vpádu na polské území z Běloruska.

Ředitel euroasijského programu v Quincy Institute Anatol Lieven prohlásil, že Polsko pravděpodobně neučiní první krok, protože by byl hluboce nepopulární u většiny ostatních zemí NATO.

Emeritní profesor historie na University College Cork Geoffrey Roberts řekl, že je těžké si představit, že by Polsko udělalo cokoli bez plné podpory a souhlasu USA. Polský krok proti Bělorusku by znamenal válku s Ruskem, a to Varšava chtít nebude.

Vzhledem k tomu, že ani jedna ze stran není ochotna udeřit jako první, existuje možnost, že přesuny vojsk, vojenské cvičení a veřejná prohlášení mají sloužit jako odstrašující prostředek. Můžeme jen doufat, že nedorozumění, nehoda nebo jiná jiskra nevyvolá akci mezi těmito dvěma ozbrojenými kontingenty, které na sebe nyní na hranicích míří zbraněmi.

 

Celý článek v angličtině ZDE