Atény hoří, ale blázniví turisti do Řecka pořád jezdí

23. 7. 2023

 

Zisky společnosti easyJet jsou tak vysoké, že se její švédský generální ředitel Johan Lundgren mohl minulý týden radovat, že se tento dopravce chystá na další trimestr rekordních zisků. Od července do září uskuteční více než 160 000 letů. Velmi šetrné ke klimatu!

Britové, jak Lundgren poznamenal, si z veder opravdu nic nedělají. Zachovávají klid a pokračují dál. "Jsou na dovolené," řekl, "sedí u bazénu nebo se koupou ve Středozemním moři a mají klimatizované hotely."

Až na to, že letošní léto je jiné. A to nejen proto, že se vymyká logice, že by se některý Evropan ze severu opravdu chtěl škvařit v teplotách, které jsou obvykle spojovány spíše s Irákem.

Až budete v neděli číst tato slova, měli byste se zamyslet nad Thesálií, středořeckým regionem, kde rtuť teploměru pravděpodobně dosáhne 45 °C.

A pak si vzpomeňte na Atény, oblast lesních požárů, které zažívají nejteplejší červencový víkend za posledních 50 let. Termokamery na bezpilotních letounech zaznamenaly na povrchu silnic teplotu 70C, zatímco na Akropoli z pátého století před naším letopočtem podle úředníků pravděpodobně dosáhne 48C, což je o čtyři stupně více než předpovídaných 44C v hlavním městě, protože na skalnatém výběžku mezi chrámy z mramoru a kamene chybí stín. Což je důvod, proč bude největší lidstvu známá památka na evropském kontinentu opět uzavřena - spolu s každým dalším archeologickým nalezištěm v odpoledních hodinách v Řecku.

Dokonce i v nejlepších časech, kdy se rtuť teploměru pohybuje kolem třicítky (jaké by to bylo požehnání!), pohled na bledé návštěvníky pláže, kteří se opalují v paprscích, málokdy přestane udivovat.

V době, kdy Řecko zažívá druhou "bouři z veder" během několika týdnů a třetí je na cestě, kdy hoří lesní požáry a nespočet lidí utíká ze svých domovů, kdy přibývá zpráv o úmrtích a zraněních způsobených vedrem, jde o podívanou, která začíná hraničit s groteskou.

A jak píšu, musím se považovat za šťastného člověka. V posledních dnech jsem se jako téměř všichni ostatní přehřála až příliš (jednou jsem byla nucena odejít s těžkou nevolností po reportáži z turisty plné Akropole), ale neviděla jsem, že by můj majetek skončil v plamenech,  ani jsem neměla hospitalizovaného příbuzného, ani jsem se nemusela potýkat s nechutným nálezem mrtvého domácího psa či kočky.

V národě, který je zocelený realitou zvládání veder a má odpovídající slovník - vědci v Aténách, nejjižnější evropské metropoli, jako první na světě pojmenovali vlny veder - se najednou zdá, že neexistují slova, která by popsala tak rekordní a dlouhotrvající teploty. "Nepřekonatelné a silné", tak to v sobotu vyjádřil jeden meteorolog; "bezprecedentní", řekl jiný, ale stále častěji slýchám jiné slovní spojení. "Z Řecka se stává Dubaj."

Extrémní počasí si žádá extrémní opatření a ta přišla v podobě úředníků veřejného zdravotnictví a ministerstev, kteří nabádají lidi, aby pracovali na dálku a zůstali doma. "Zbytečně nevycházejte ven," řekl jeden z nich na mimořádné schůzi ministerstva zdravotnictví svolané minulý týden. "Vyhýbejte se kávě a alkoholu, dbejte na to, aby starší lidé a děti byli v chladu. Zavřete okenice!"

Atény nyní připomínají město duchů, protože v nich platí nový režim 24hodinového cyklu, který začíná brzy ráno, končí v polovině dopoledne a pokračuje v "chladnějších" večerních hodinách.

Teplotní špičky této velikosti jsou  jako ze science fiction.

Přes den se stále dusíte a v noci se potíte. Oddechnout si nelze, protože betonové budovy, které lemují naše města, nikdy nebyly určeny k pohlcování takového tepla. Dokonce i papoušci, kteří se obvykle pohybují nadzvukovou rychlostí po obloze, začali, jak jsem si všimla, odpočívat na stromech v podivně brzkých hodinách.

Nepříjemná pravda je však stejně jasná jako krvavě rudé slunce, které každou noc zapadá nad attickou oblohou. Od Španělska po Kypr je Středozemní moře v plamenech. Region, který je v příštích desetiletích označován za horké místo globálního oteplování, předbíhá svou dobu a stává se klimatickou nikou, které se ekovaristé obávali.

A bude hůř, říkají nám. Podle Světové meteorologické organizace se sice vlny veder "od 80. let minulého století již šestkrát zvýšily", ale měli bychom se připravit na to, že budou stále častější a intenzivnější.