Bylo pro ČR předvídavé naplno nevytroubit „4. koronavirovou vlnu“ zrovna 7. září 2021?
18. 9. 2021 / Miloš Dokulil
(Byly tu kritické „signály“?)
Aktualizace: Počet nakažených za poslední týden: pondělí 13.9. 487 nákaz, úterý 14.9. 555 nákaz, středa 15.9. 524 nákaz, čtvrtek 16.9. 551 nákaz, pátek 17.2. 442 nákaz.
Nejpostiženější oblasti: Opava (77,37 nákaz na 100 000 obyvatel), Vsetín (56,06) Karlovy Vary (53,33), Rakovník (48,44) Teplice (45,8), Břeclav (43,78), Kladno (41,96), Písek (40,51). Počet aktuálně hospitalizovaných: 171. Celkový počet mrtvých 30 429. ZDE
Předběžně konstatujme, že třeba ve čtvrtek před týdnem (9. 9.), bylo registrováno 421 nových případů nákazy tím ve světě již málem dva roky ve světě zdomácnělým koronavirem „Covid-19“ (vesměs teď v té zákeřnější podobě varianty „delta“, šířící se agresivněji a vykazující nejednou doprovodné nežádoucí následky), přičemž ještě ve středu předtím (8. 9.) těch nových nákaz bylo hlášeno „jen“ 376, skoro o půl stovky míň. (Nejednou – a nejen v ČR nebo v jejím okolí – ty statistické výkazy byly zlověstnější, ne-li dokonce mnohem povážlivější.)
Právě v tu zrovna zmiňovanou středu (8. září) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch Sněmovně oznámil, že do Česka přichází další vlna koronaviru. I když zároveň toto sdělení nemělo znaky poplachu. Ministr totiž vyjádřil doprovodně hned naději, že snad nebude kriticky zle. (Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jednani-vlady-koronavirus-testovani-vysoke-skoly-ldn.A210910_093921_domaci_kop ) Takže jakápak „vlna“, že? (A raději jsem si nechal ještě týdenní odstup od toho sdělení:)
Hned o týden později (čili 15. a 16. 9.; a opět od středy do čtvrtka) ty údaje o nových nákazách – v jejich časovém sledu – byly 528 a 550 případů, čili – srovnáním s dřívějším stavem – se „zvyšující se křivkou incidence“, máme-li to zmiňovat náročněji (ne-li „učeněji“?). Především pro postižené ta nákaza není zajisté ničím příjemným, ale doprovodně zatím nemusel být žádný zvýšený poplach ani v nemocnicích, ani v krematoriích…
*****
U epidemií ovšem nikdy si nemůžeme být předem jisti, co všechno a jak může odbrzdit stávající průběh sledované nakažlivé choroby. Už jen nedostatečná míra respektu k úředně vyhlášeným protiepidemickým opatřením může výrazně narušit výchozí očekávané předpoklady spojované s šířením virové nákazy; zvláště v kombinaci s „liberálnějším“ režimem uvolňujícím nebo tolerujícím mezilidské vztahy, anebo respektujícím ne zrovna žádoucí stav v „zázemí“ státního aparátu. Jak jsem již náhodou zrovna 5. září psal (a 6. 9. 2021 měl v BL zveřejněno, viz: Bude (dočasně?) koronavirus teď taky sezónní infekční chorobou?), pokud v ČR „celá čtvrtina pracujících ve zdravotnictví a dokonce každý třetí v sociálních službách zůstává mimo očkovací proceduru“, není to zrovna dobré vysvědčení ani pro účinnost práce státního aparátu, ani pro samotný význam a registrovatelnou účinnost očkování.
Zároveň by se mělo rozlišovat, co mohou potenciálně být tzv. „protilátky“ (“antibodies“), a čím jsou „vakcíny“. Rozmanité protilátky, kterými může naše tělo disponovat, automaticky nejsou specifikovány a specializovány na ochranu třeba před tbc (což je bakteriální onemocnění) nebo před virózami. A ta výchozí farmaka, s nimiž tak nečekaně rychle přišly některé instituce, když si svět začal uvědomovat, jakým velkým rizikem je šíření Covidu-19 po zeměkouli, nemohla pochopitelně v konkrétním zadání mít funkční biochemickou strukturu třeba proti těm variantám koronaviru, které se dnes honosí těmi řeckými pojmenováními podle písmen abecedy (takže třeba zrovna ta ošidná „delta“ modifikace, vůči níž ty výchozí vakcíny stěží mohly být „na 90 %“ účinné, když vzhledem k ní ani nebyly a nemohly být kontrolně testovány).
Raději to znovu ještě jednou připomeňme: S tzv. „protilátkami“ by se určitě nemělo v mediální prostoru jen neodpovědně čarovat. Ne proti všemu má automaticky lidské tělo adresně dosažitelné ochranné látky. Měli bychom být rádi, že zatím též původní (a zatím jediné dostupné) vakcíny zřejmě zabraňují přinejmenším zhoubnému průběhu nákazy delta „covidem“, pokud by stávající očkování šíření té nové varianty nákazy přece jen nezabránilo.
A je „načase“ znovu zde upozornit (sám jsem to prostřednictvím BL učinil 6. 9.), že v loňské sezóně (od podzimu 2020) ta běžná a hodně již „tradiční chřipka“ (mající svou neblahou navštívenku jako „ŠPANĚLSKÁ“, nejdřív z let 1918-1920) se prakticky moc neobjevovala; vždyť tu mezi námi byla nesrovnatelně agresivnější („nakažlivější“ a možnými následky rizikovější) ta koronavirová infekce! Ještě je brzy na to, aby někdo hned v září 2021 se pokoušel zaručit za doprovodně „chřipkový“ či přímo „koronavirový“ průběh letošního podzimu a zimy. I když… v tomto ohledu by se asi mohlo (?) a mělo (?) zdát být oprávněné očekávat, že právě teď – na podzim 2021 – by se zřejmě mohl a měl zopakovat loňský scénář: tj. bez injekcemi ochočených tradičních chřipek, zato s možnými novými variantami koronaviru (jen zatím stále s neúplnou ochranou, když výchozími vakcínami farmaceutické firmy nemohly sebeméně tušit, že a jaké další varianty po covidu-19 se objeví!)… Aniž zatím vládní orgány s těmi rozmanitě očekávatelnými překvapeními na poli viróz preventivně moc vzrušeně počítají, majíce pravděpodobněji již na zřeteli hlavně a preferenčně parlamentní volby… A čím právě těm volbám vyjít vstříc… (nikoli nutně a konkrétně, a také prakticky a eticky, jak ještě případně zvýšit tu stávající „proočkovanost“, aby bylo možné přijatelně aspoň trochu předejít náhle zas a další katastroficky hrozící pandemické „vlně“ koronaviru, třeba v nové její zatím ještě neprojevené mutaci).
Smutným faktem zůstává, že bez ohledu na mnohaleté odborně prověřované zkušenosti s nakažlivými chorobami stále jako kdyby tu měly mít svou váhu (v USA překvapivě dokonce větší než v ČR) nemálo zaslepená (a dogmaticky zatvrzelá) víra v pseudoinformace „z druhé ruky“ (nejde o fakta!), že injekční procedura je nějak pro jejího příjemce zhoubná. Kolik jen lidí zbytečně a zcela předčasně během posledního zhruba půl druhého roku muselo se rozloučit s tímto životem, když žili v poměrech, kde odpovědné autority ve státě se o koronaviru vyslovovaly nezodpovědně a k žádoucím opatřením se začaly uchylovat teprve tehdy, až bylo zle. Ve světě již bylo covidem-19 nakažených minimálně na 230 milionů lidí (s nemálo povážlivým stavem třeba v Brazílii nebo v USA; a také v nejedné zemi Afriky nebo Asie).
((I když ovšem existují také jiné problémy. Třeba Škoda Auto nemůže nyní kompletovat svou výrobu pro nedostatek čipů. Nebo ve Španělsku hrozí rozpad státu. A Afghánistán se zřejmě svým způsobem života vrátil do středověku /či spíše antiky; hned tím zahanbujícím postavením ženy v tamní společnosti/. A ani stále naléhavěji negativně působící klimatická krize na stav zeměkoule by neměla nechat lidstvo klidně spát.))
Diskuse