Při
pohřbu Karla Kryla dne 11. března 1994 tehdejší kancléř
Pražského hradu Ivan Medek naznačil, že noví muži na Hradě ve
skutečnosti měli nezapomenutelného písničkáře rádi. Asi jej
překvapilo, když se okamžitě ozvaly výkřiky: „Nelžete!“
„Lžete.“ Kontroverze nad rakví jistě nepatří ke vhodným
výměnám názorů. Tehdejší hradní klika si ale rychlý
nesouhlas (a to možná i tak vehementní) vysloužila sama.
Kryl
se po změně politického systému chtěl angažovat ve veřejném
životě; mimo jiné přinášel pohled ze zahraničí. Dočkal se
okamžitého zamítnutí – pravděpodobně naneštěstí, ale možná
naopak naštěstí. A odpálkovali jej ne snad proto, kolik funkcí
bylo do toho okamžiku rozdáno, ale proto, že se opět nehodil.
Přitom se svou mediální praxí mohl například výrazně přispět
k podobě svobodných sdělovacích prostředků; pomoci
zajistit, aby si ty nejlepší nenechaly vůbec nic diktovat a aby se
z druhořadého mediálního čtiva nestala džungle. Jako
potomek knihařů sám v dětství zažil v prvé řadě
nikoli zabavování nemovitých statků a movitého majetku, ale
především osekávání či rovnou úplné ničení kulturních
hodnot. Noví hradní činitelé odhadli, že na prahu padesátky by
si za všech okolností dál střežil nezávislost vlastního
kritického myšlení – a právě tady se vyskytl kámen úrazu.
Hradní
kancléř mohl několik dní přemýšlet, jak se právě o ožehavém
tématu při posledním rozloučení vyjádří. Kdyby řekl, že
vedoucí činitelé mladého státu vnímají Krylovy vzkazy jako
výzvu, podle níž se pokusí konat, možná by na odpor nenarazil.
Nadřízený
Ivana Medka Václav Havel si zaslouží vyvážené hodnocení.
Celkovým zatracováním mu mnozí lidé křivdí a idealizací jej
někteří jiní zkreslují. I Karla Kryla samozřejmě potřebujeme
vnímat jako chybující lidskou bytost – krom jiného s nemalou
mírou vnitřní hořkosti, byť mnohdy pochopitelné a často
kořeněné vtipem. Jeho pohled na přelomovou dobu (a za všechny
stačí zmínit písničku „Demokracie“) však vypovídá víc
než většina tehdejších i dnešních politických projevů.
Mezeru, která po jeho odchodu zůstala, výrazně pociťujeme
dodnes.
V pátek 12. dubna uplyne osmdesát let od narození písničkáře Karla Kryla. Letos je to už druhé krylovské výročí – minulý měsíc, 3. března, uběhlo třicet let od Krylovy smrti. Jsou to jednoduché počty: nejslavnější český písničkář se nedožil ...
Diskuse