K nepříliš pozitivnímu výsledku indických voleb

17. 5. 2014 / Daniel Veselý

Podle amerického komentátora Juana Colea lze stranu nově zvoleného indického premiéra přirovnat k radikálnímu pravicovému hnutí ve Spojených státech -- Tea Party -- a jeho samotného dokonce k mužskému klonu Sarah Palinové ZDE. Obě politické platformy jsou xenofobní, spojuje je nenávist k muslimům (v Indii žije početná muslimská menšina -- 12 procent indické populace -- která dlouhodobě čelí státnímu útlaku a represím, aniž by to západní média dostatečně zohledňovala) a jsou prodchnuty náboženským fundamentalismem a též skeptickým pohledem na moderní vědu.

Co se stanovisek k zahraniční politice vítěze indických voleb týče, jsou Coleovými slovy přímo "jestřábí"; bude asi znepokojující sledovat vývoj vztahů mezi dvěma jadernými mocnostmi -- Indií a Pákistánem, které nejsou ani v současnosti zdaleka "stabilizované".

Nový indický premiér Modi a jeho partaj představují výhru pro velké korporace, avšak porážku pro státem garantované programy. Jinými slovy tu běží o posílení soukromého sektoru a byznys lobby na úkor státní sféry. I když neoliberální reformy a umenšování role státu, jimž dá nová indická vláda pravděpodobně zelenou, se neosvědčily snad nikde na světě, je možné předpokládat, že se extrémní polarizace indické společnosti ještě více prohloubí.

Nicméně obchodní kruhy ve Spojených státech se nikterak netají tím, že pro vzájemné vztahy mezi americkými a indickými korporacemi představuje volební vítězství indických nacionalistů výhru v loterii. Oficiální stanovisko Bílého domu k vítězství hinduistických národovců bylo rovněž příznivé.

Indický spisovatel a novinář Siddhartha Deb v pořadu Democracy Now! ZDE na adresu nového premiéra své vlasti poznamenal, že jde o politika, jenž v roce 2002 ve funkci hlavního ministra indického státu Gudžarát, kterým v tu dobu otřásaly antimuslimské nepokoje, nesl primární zodpovědnost za násilnou smrt přinejmenším tisícovky lidí. Antimuslimský pogrom doprovázelo uvězňování tisíců lidí v internačních táborech, znásilňování žen, mrzačení dětí a masové vraždy civilistů. Podle Debova mínění nebyl Modi vybrán přímo indickým elektorátem, nýbrž jeho "nominaci" určila masová podpora velkých médií a korporátních elit obecně. Své ostruhy si Modi vysloužil právě coby hlavní premiér Gudžarátu, kde šel na ruku velkému byznysu, míní Deb. Avšak podle Debových slov ani předchozí dlouholetá vláda Strany kongresu (INC), jež se zaštiťuje odkazem Mahátmy Gándhího, se zásadní způsobem neodpoutala od zájmů indických elit, a její takzvané reformy Deb dokonce označil za "šokovou doktrínu".

Indická novinářka a spisovatelka Arundhati Royová, jež je známa svou břitkou kritikou indického establišmentu, nadnárodních korporací a politikou Spojených států, v téže relaci uvedla, že novopečený indický premiér svou aktivistickou kariéru zahájil ve fašistické straně Rashtriya Swayamsevak Sangh (RSS), jejíž členové a stoupenci vzhlíželi k Mussolinimu a Hitlerovi. Jakousi ideologickou "biblí" RSS sepsal hinduistický fundamentalista jménem Golwalkar, který přirovnal indické muslimy k Židům v éře nacistického Německa. Samotná vítězná strana BJP je politickým křídlem paramilitaristické organizace RSS, doplňuje Royovou Deb.

Politický komentátor ze zpravodajského webu Huffington Post Mehdi Hasan k tématu napsal ZDE , že Evropská unie s novou indickou vládou diplomatické vztahy neukončí, přestože političtí předáci z členských států EU vůči straně BJP vyjadřují krajní nevoli. Hasan dokonce uvedl, že takový Jörg Haider je ve srovnání s Nanendrou Modim "müsli pojídajícím liberálem v sandálech".

Již nyní ale můžeme konstatovat, že život 126 milionů indických muslimů, 26 milionů křesťanů a stovek milionů chudých obyvatel této země nebude pod novou vládou hinduistických nacionalistů vůbec růžový.