Mánie může být kuřácká, ale také intelektuální, například přesvědčení, že se Češi a Moravané měli raději poněmčit, aby si nedělali v Evropě a ve světě komplikace se svým nesrozumitelným jazykem.

Jako dlouholetý čtenář a třeba i komentátor Vašich listů (píši si s několika autory), reaguji na Váš mírně emocionální vstup na téma cigaret a kouření.

Plně se s ním (a to je, prosím, co se týče Vaší osoby a názorů, poprvé) ztotožňuji. Podobenství, které bylo citováno v souvislosti s močením na jednom konci společně sdílené veřejné plovárny je prostě trefné. Jsem bývalý kuřák, závislák.

Dnes nemám problém si jednou za týden dát s návštěvou pod rozkvetlou třešní jednu cigaretu. Ale co nesnáším a značně mne vzdaluje od lidí, když jdu do hospůdky, kde ostatní kouří, na dvě piva s přítelem či kamarádkou, na pokec ... a po návratu domů se musím na zápraží vysvléci donaha, šaty včetně spodků, vrchního ošacení i bundy či kabátu dát do pračky ... a celé tělo, vlasy a vousy pod sprchou vyšamponovat a pořádně omýt. Nehledě k tomu, že se ráno probudím nepříliš osvěžený, sucho v hrdle, jako praštěný ... a sliznice se regenerují dva tři dny. Chudáci číšnice.

V tomto jsme zatím, jak se dříve říkalo, barbaři.