26. 4. 2012



Prispejte mobilem

Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 4. 2012

Zavadil s Kalouskem u piva...

V reakci na posezení odborového předáka Jaroslava Zavadila s ministrem financí Miroslavem Kalouskem u piva mezi čtyřma očima jsem od přítele dostal tuto odpověď:

„Že Zavadil zašel s Kalouskem na pivo mi nevadí - jejich spor chápu jako zásadní spor o politiku, o levicové / pravicové vidění světa.“

Myslím, že jde o chápání velmi zjednodušené, které navíc v důsledcích může být velmi nebezpečné.

Zkusme si nejprve odpovědět na otázku, jak ještě by si musela současná garnitura počínat, abychom její počínání přestali považovat za ideologické a naopak je klasifikovali jako ahumánní, asociální či kriminální, a to bez ohledu na ideovou preferenci. Jistě se shodneme, že každý nějakou takovou překlápěcí úroveň mezi praktikováním ideologické preference a ahumánností či asociálností máme. Například Adolfa Hitlera jen těžko bude někdo z nás považovat za politického odpůrce, se kterým by byl ochoten jednat, ale především za nebezpečného asociála, kterého je potřeba neprodleně eliminovat.

Teď se pokusím o vymezení z druhé strany: za politický, například právě pravolevý, spor považuji, jestliže někdo pro dosažení lepší funkčnosti společnosti preferuje určitou míru solidarity a jeho politický oponent o něco menší míru solidarity. A s takovým „protivníkem“, (nikoli skutečným, neboť náš zájem je zde společný = dosažení lepší funkčnosti společnosti; ve skutečnosti tedy jde o partnera) je samozřejmě žádoucí mluvit co nejvíc.

A nyní od obou krajností k současnosti: příkladů dokazujících, že současným mocným nejde dosažení lepší funkčnosti společnosti, nýbrž o dosažení co nejvyšší míry osobního selektivního prospěchu, přičemž ideologie, stejně jako zaklínání demokracií, jim přitom slouží pouze jako zástěrka pro oVčany, nacházím tolik, až mám problém pochopit, jak někdo v případě Zavadilova setkání s Kalouskem může dospět k takové bláhovosti. Tady už dávno přestalo jít o politiku. Tedy v původním významu toho slova. Doktor František Koukolík situaci popsal jako globální nástup deprivantů (symptomatické je, že než pochopili, že mluví o nich, jako člověku mimořádného intelektu mu umožnili poměrně frekventovaný přístup do médií).

A dostávám se k na počátku vyřčenému mementu: dle mého mínění nejde o lidi (bez pozice povýšenosti či pohrdání, naopak - s lítostí), nýbrž o tvory pouze podobné, kteří disponují jen částí toho, co nás dělá lidmi a odlišuje od všeho ostatního života na Zemi. Proto aplikovat na ně naše vlastní měřítka je zásadně chybné. Asi jako bychom benzín pro jeho podobnost vodě coby rovněž tekutinu užili k hašení stohu. Oni totiž nedisponují vlastnostmi, které jsou záležitostí srdce, vyšších emocí, morálně volních vlastností a schopností. Vstupuje-li znalý ošetřovatel do gorilí klece, je si, navzdory podobnosti vnějších rysů, dobře vědom život ohrožujícího rizika a podle toho si počíná. U deprivantů jde o podstatně větší problém, neboť už rozpoznat rozdíl v jejich schématech chování a identifikovat je tím, je mnohem obtížnější. I proto, že hrozba, na rozdíl od onoho lidoopa, většinou není bezprostřední, nýbrž dlouhodobá. Ano - lze namítnout, že přece snad každý člověk udělá něco, čím ublíží, a často zcela vědomě, a přesto o něm nelze prohlásit, že není člověkem. Jenže rozdíl mezi hřešícím člověkem a deprivantem je zásadní:

První ví, že nejednal správně nebo si to uvědomí alespoň dodatečně, mrzí ho to a pokouší se změnit.

Druhý je naopak přesvědčen o správnosti svého počínání. Pokud projeví lítost, pak jedině proto, že ji vyhodnotil jako nejefektivnější reakci, je-li při svém počínání přistižen. O změnu usiluje pouze ve smyslu předejití dopadení v budoucnu. Celkem dobře ten rozdíl vystihl právě Hitler, když ve svém výroku nazval veškerou slušnost projevem slabosti. A tak zatímco politici budou hledat optimální míru nastavení solidarity ve společenském systému a lišit se budou jen v rámci názorově ideologických preferencí, deprivant-pseudopolitik bude jakoukoli solidaritu brát jako bariéru, jež mu brání v dosahování svého, jako kouli u nohy, které je žádoucí se zbavit. Dostane-li se k moci a získá přístup ke státnímu rozpočtu, pak se bude snažit omezovat veškeré toky ven z korýtka, které bere jako vlastní, případně je odklánět svým kumpánům, kterým je zodpovědný, na rozdíl od občanů, jenž jsou mu lhostejní. A bude si takto počínat pod vlajkou jakékoli ideologie.

Závěr: velmi naléhavě varuji před bláhovým očekáváním, že „jednou, až najdeme slova, jimiž jim lépe a výstižněji popíšeme a konečně úspěšně vysvětlíme svá stanoviska, se s deprivanty dohodneme“. Oni veškeré pokusy o dohodu berou jen jako prostor, jenž jim umožňuje nadále, byť dočasně, setrvávat na svých pozicích a čerpat z nich výhody. A vyjednavače, potažmo všechny oběti svého počínání, jako neschopné hlupáky, kteří nic nepochopili a proto si svůj osud zaslouží, kdežto sebe vidí jako schopné, neboť oni dokázali příležitosti využít. Svoboda pak podle nich spočívá v tom, že tuto příležitost měli všichni. Nelze je změnit, o to naléhavěji je nutno odstavit je od moci a učinit vše, aby jim bylo zabráněno v návratu k ní.

Dojde-li na situaci, kterou oni vyhodnotí jako reálně ohrožující jejich pozice, poznáme to zcela spolehlivě - nebudou váhat nasadit jakékoli prostředky, aby si svoji pozici udrželi, a to až do chvíle, kdy jim vyjde takticky výhodnější ústup a přechod na taktiku kolaborace s nově nastupující mocí a infiltrace do ní. Pokud se mýlím, poprvé v životě z toho budu mít radost.

Nakolik se můj popis hodí na kteréhokoli z obou aktérů, nechť laskavý čtenáři posoudíš sám. Dovolím si jen doufat, že přání vidět věci růžověji, než jsou, Ti přitom nebude otcem myšlenky.

Obsah vydání       26. 4. 2012
26. 4. 2012 Může vláda padnout? Marek  Řezanka
26. 4. 2012 Kalouskův smích, čili Vzdejte se, nebo se vám nic nestane Karel  Dolejší
26. 4. 2012 Guardian: Česká vláda po protestech proti škrtům čelí hlasování o důvěře
26. 4. 2012 Jde možná do tuhého, Mladá fronta totiž už píše o ztroskotancích a samozvancích...
26. 4. 2012 Žádost o prošetření jednání zaměstnanců Exekutorského úřadu
26. 4. 2012 Exekuce v případu p. Groverové byla provedena korektně
26. 4. 2012 K problémům s exekutory
26. 4. 2012 Nečas zapřahá vůz před koně aneb dějiny přeběhlictví Martin  Kunštek
26. 4. 2012 Co dál? Jan  Polívka
26. 4. 2012 Rada ČT: Děláme vám milost, když vůbec něco zveřejníme Štěpán  Kotrba
25. 4. 2012 „Skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy“ Štěpán  Kotrba
26. 4. 2012 Pro Karolínu Peake opravdu není omluva Josef  Mrázek
26. 4. 2012 Zavadil s Kalouskem u piva... Jaromír  Habr
26. 4. 2012 Co všechno se musí dít, aby pasivní konzument se svou rolí konečně spokojen byl Michal  Kesudis
26. 4. 2012 Nic se neděje, ale bude se dít Luděk  Prokop
26. 4. 2012 Co se to děje, že se nic neděje? 2
26. 4. 2012 Páteční demonstrace je nutná, nikdo ji ale neorganizuje Luděk  Prokop
26. 4. 2012 Design, nebo život Michal  Vimmer
25. 4. 2012 ■ ■ ■ Petr  Štengl
17. 4. 2012 Zprávy, které nemají názor
2. 4. 2012 Hodně klesající tendence
24. 4. 2012 Michael  Marčák
24. 4. 2012 Proč stát nešetří? ČEZ staví novou elektrárnu o 9 miliard Kč dráž! Arnošt  Krejčí
25. 4. 2012 Ministr Drábek dostal vynadáno od vlastních úředníků
24. 4. 2012 Co bylo rozkradeno, musí být ušetřeno Boris  Cvek
24. 4. 2012 Ti, kdo nemohou jinak Marek  Řezanka
24. 4. 2012 Francouzští socialisté pomohou Evropě Petr  Uhl
25. 4. 2012 Psi doštěkali, co karavana? Milan  Daniel
25. 4. 2012 Skutečnost: Stále nevíme, kdo spáchal břeclavský útok Karel  Dolejší
25. 4. 2012 Je Karolína Peake (jenom) ošklivé káčátko? Štěpán  Steiger
25. 4. 2012 Co pro vás znamená Den Romů? Pavel  Pečínka
25. 4. 2012 Přednáška Milana Petráka Skupinová iracionalita versus ochrana životního prostředí
25. 4. 2012 Britská ekonomika je znovu v recesi
25. 4. 2012 Mražených? Sekaných? Mletých? Štefan  Švec
25. 4. 2012 Co se to děje, že se nic neděje?
25. 4. 2012 Rada pro výzkum, vývoj a inovace ignoruje otázky mladých vědců týkající se její budoucnosti
25. 4. 2012 S něčím si můžeme být naprosto jisti Luděk  Prokop
25. 4. 2012 Národ stále podporuje ODS
24. 4. 2012 Britský ministr kultury předával informace Murdochovi
25. 4. 2012 Proč národ podporuje ODS Boris  Cvek
29. 3. 2012 Hospodaření OSBL za únor 2012

Copyright © 1996-2012 Občanské sdružení Britské listy | Kopírování obsahu možné pouze po předchozím písemném souhlasu redakce