6. 1. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6.1.2010
Filip Sklenář: kontroverzní autor zemřel v jednatřiceti

< Filip Sklenář

Autor knihy, kterou si objednal a kterou dotvořil Radovan Krejčíř, zemřel mezi Vánocemi a Novým rokem 2010 na selhání srdce. Bylo mu 31 let.

Než si Sklenáře jako "ghost writera" najal známý kriminální uprchlík, Sklenář napsal knihu, kterou považoval za své mistrovské dílo, Červené dlaždice. Za tu ho mnozí kritizovali kvůli jejímu protikřesťanskému obsahu. V knize se Sklenář dotkl široce rozšířené homosexuality v katolické církvi.

Přitom však Filip Sklenář nebyl zrovna ateista.

Seznámil jsem se s ním skrze Britské listy. Poté, co jsem napsal článek, v němž jsem zpochybnil hodnotu sňatkových práv pro homosexuály, napsal Sklenář vlastní článek, v němž mě kritizoval a odmítl mé argumenty. To mě vedlo k tomu, že jsem přiznal, že jsem s emýlil a druhý den jsem publikoval text, v němž jsem s ním souhlasil. To bylo ale asi tak všechno, na čem jsme se shodli.

Druhou věc, kterou jsme měli navzájem společnou, byla homosexualita. I když mezi námi nikdy nebylo nic sexuálního ani emocionálního, Filip se mi svěřil, že miluje mladého muže, který trpí schizofrenií, takže to byl složitý vztah.

Filip nesmírně rád vyvolával konflikty, zejména s přáteli. Lehce je z toho možno vyvodit, že potřeboval být brán vážně. To bylo Sklenářovým charakteristickým rysem, usilovně prosazoval své téměř socialistické, velmi levicové názory. Opačné názory však nepotlačoval. Zřejmě však hlavně chtěl vyvolat dobrou debatu, nikoliv nutně vyhrát.

Sklenář ale trpěl něčím, co se vyskytuje často mezi lidmi, kteří jsou silně inteligentní a trápí je to, co vědí: hodně pil. Tolik, že jsem ho musel odvolat z funkce redaktora deníku Metro. Kouřil se mnou pravidelně marihuanu, ale daleko víc měl rád pervitin, vodku a piko. Sklenář rád šokoval a vyvolával kontroverze. Neodpustil by mi to, kdybych ho v nekrologu pochválil, aniž bych se zmínil o jeho destruktivní osobnosti.

Rád vystupoval jako tvrdý homosexuál, dokázal pracovat stejně usilovně rukama jako mozkem, naprosto ho nezajímala klasická homosexuální kultura. Neměl zženštělé chování. Ohledně své sexuality se choval velmi otevřeně, avšak neměl charakteristické rysy obyčejně spojované s homosexuály. Choval se velmi machisticky a dokonce tu a tam zmlátil po hospodách různé chlapy, pokud ho někdo provokoval.

Nicméně Filip zoufale usiloval o respekt. Zejména chtěl být přijat zpět do Britských listů, což se nikdy nestalo. Měl pocit, že Britské listy ho legitimovaly. Jiné servery anebo jeho blog nebyly tak významné a neměly tak vzdělanou čtenářskou obec. Sklenář zastával názor, že Britské listy ho příliš přísně potrestaly za to, že si napsal recenzi na vlastní knihu. Zejména proto, že tu knihu nedopsal. Jak to vysvětlil, Krejčíř byl ještě větší opilec než Sklenář sám, takže na Seychellách, kam byl Sklenář tajně letecky dopraven, aby tam napsal Krejčířův příběh, bylo tolik whisky, že Sklenář knihu nikdy nedopsal a miliardářský uprchlík nikdy nebyl natolik střízlivý, aby mu dopověděl svůj příběh. Asi 20 procent knihy dopsali jiní lidé, spojení s Krejčířem. 80 procent textu, který napsal Sklenář, jiní zredigovali a některé části byly zkráceny. Takže měl Sklenář pocit, že si o tom může sám napsat recenzi...

Avšak nejlepším způsobem jak charakterizovat, kdo to byl Filip Sklenář, je citovat, co je o něm napsáno na Metapedii (cs.metapedia.org). Řekl mi, že je to jeho velmi dobrý, stručný popis:

Filip Sklenář (* 1978 Bystřice pod Hostýnem) je český publicista, homosexuální aktivista a spoluautor knihy o Radovanu Krejčířovi. Publikovat své výtvory začal již v patnácti letech. Těžká drogová závislost, jíž se údajně zbavil až ve dvaadvaceti, ho dvakrát přivedla do konfliktu se zákonem a k několika nervovým zhroucením. V minulosti publikoval na Britských listech, kde ve svých textech mimo jiné urážel Palachovu památku. Podle svých slov má autorský podíl na komerčně úspěšné knize Radovan Krajčíř, o které vzhledem k její opravdu nízké kvalitě musel sám přiznat, že se nejedná o příliš kvalitní práci. Pikantní na celé situaci je, že kniha nejprve vyšla anonymně a Sklenář si na ni sám psal na Britských listech pochvalné recenze, za což byl z Britských listů vyhozen. Sám svůj vyhazov nesl nelibě a vedl v šéfredaktorem Britských listů Janem Čulíkem spor o to, zda tak činil s jeho souhlasem či nikoliv. Jeho texty uveřejňují i levicoví anarchisté na stránkách Československé anarchistické federace.

Jinde se o něm praví:

Filip Sklenář (nar.1978) - v patnácti poprvé celostátně publikoval poezii prostřednictvím ČRO 3, Rádio Vltava. V osmnácti zběhl ze střední školy a živil se v severní Africe jako pašerák hašiše. Těžká drogová závislost, jíž se zbavil až ve dvaadvaceti, ho dvakrát přivedla do konfliktu se zákonem a k několika nervovým zhroucením. Pracoval jako číšník, barman, stavební dělník, prodavač. Žil ve Španělsku, Bavorsku a na Ceutě, procestoval větší část západní Evropy. Kromě intenzivního samostudia všeho, nač mu oko padlo, o sobě tvrdí, že během afrického pobytu studoval cosi tajemného u světu jinak neznámého muže, kterého nazývá Ibn Azizem. Své útočné články publikuje v současnosti do internetového magazínu Téma přispívá obecnějšími literárními úvahami a externě se věnuje redakci odborných článků a textů do čtenářsky pohodlnější podoby. Jeho prozaickou prvotinu Červené dlaždice odmítli pro kontroverzní obsah tři nakladatelé, ale v současnosti - jak se zdá - už směřuje k českým čtenářům.

Emailová korespondence Filipa Sklenáře se serverem Kompost je také ilustrativní ohledně Sklenářovy osobnbosti: ukazuje jasně, jak fungovaly jeho mozek a jeho nálady ZDE.

Je také zajímavé zkoumat Filipův styl v tomto textu, který napsal pro mě, když jsem byl šéfredaktorem deníku Metro. Aby text nebyl potlačen, nechal jsem ho vydal pouze v moravském vydání, aby si ho konzervativní generální ředitel druhého dne ráno nepřečetl (čtrnáct let života v České republice mě naučilo používat českých sabotážních metod):

Pět výhod amerických radarů

V záplavě dezinformací, manipulací, polopravd, spekulací i prostých výmyslů, kterými nás zaplavuje česká vláda a jí nakloněná média, působí strohé prohlášení amerického velvyslanectví v Praze jako očistná lázeň v duchu anglosaského fair play. Ani přeložen do lstivé češtiny neztrácí text na strohé čistotě a působivosti.

Zbytečné starosti

První výhodou případného radaru bude to, že za pronájem území USA odmítají zaplatit byť jediný cent, euro či americký dolar. Tato výhoda ušetří zbytečné starosti národní bance a zabrání případné inflaci hodnoty amerického dolaru na českém území.

Blažená nečinnost

Další společenský zisk a druhá výhoda plyne z toho, že Američané umožní českým firmám prohrát tendry na dodávky služeb či materiálu pro základnu.

Pověstně líní a neschopní Češi tak budou moci zůstat v blažené nečinnosti a bez dolarů, se kterými by si beztak nevěděli rady.

Nemusíme do New Yorku

Z tohoto profitu plyne výhoda třetí, a sice ta, že USA v žádném případě (navzdory dezinformacím knížete Schwarzenberka, t. č. ministra zahraničních věcí) nemají v úmyslu otevírat otázku vízové povinnosti pro Čechy. Líní a chudí venkované mohou v klidu zůstat ve svých chýších, nikdo je nepožene do New Yorku, kde by beztak zabloudili neschopní doptat se místních na cestu.

Bez nátlaku

Čtvrtá výhoda je ta, že USA nemají v úmyslu nijak investovat do rozvoje infrastruktury oblasti, ve které hodlají osvobozeni od kempingových poplatků v pokoji tábořit, ani nijak řešit politiku zaměstnanosti v oblasti.

Hned se jednomu uleví! Víme tedy, že USA nemají v úmyslu vyvíjet žádný tlak na české nezaměstnané, vágusy, santusy či asociály a jediným, kdo bude muset plnit americké pokyny, zůstane i nadále naše vláda.

Zmužnění lidu

Pátá výhoda je pak prostě z nebes dar. Jakožto "věrní spojenci" se Češi ocitnou v relativním bezpečí před agresivní a paranoidní politikou Spojených států amerických, na které ani blížící se pád republikánské exekutivy nejspíš mnoho nezmění.

Skutečnost, že se Češi v očích světa stanou spoluviníky amerických vojenských dobrodružství, a odtud plynoucí přímé ohrožení země povedou ke zlepšení bojové morálky národa a celkovému zmužnění lidu, ve kterém je dnes i Leoš Mareš za vysloveně samčí typ.

Odsud poplyne i hlavní ekonomický profit České republiky. Nebude už muset dále hostit finančně náročné návštěvy z Německa, Ruska, Číny a dalších zemí, neboť vztahy s těmito obchodními partnery ochladnou na bod mrazu.

Naším jediným spojencem a partnerem zůstanou Spojené státy a jejich zástupce hostit během jednání nemusíme. Své pokyny pošlou ve stručné angličtině, tzv. simplified-English, jaká se užívá na dotazníky pro cizince z rozvojových zemí, předsedovi české vlády na stůl faxem.

FILIP SKLENÁŘ

Deník Metro (Morava), 8.2.2007

Odpočívej v pokoji, Filipe. Nevěřím v Boha ani v posmrtný život, ale ty jsi v ně věřil. Takže se teď můžeš hádat s Bohem.

Jednou mi řekl, že jestliže Ježíš skutečně měl ty dlouhé zlaté vlasty a modré oči, jak je často v moderní době malován, Filip by se s ním pokusil vyspat.

Myslím, že to charakterizuje Filipa lépe než cokoliv jiného...

Obsah vydání       6. 1. 2010
6. 1. 2010 Vedení Fakultní nemocnice v Ostravě znemožňovalo synům přístup k umírající matce Petr  Kopec
6. 1. 2010 Zemřel Ivan Medek
6. 1. 2010 Kupředu pravá Přemysl  Janýr
6. 1. 2010 Nejen T-Mobile ... aneb UNIkarta Komerční banky a Česká zemědělská univerzita
6. 1. 2010 V Afghánistánu se znovu rozcházejí s mezinárodním právem Mojmír  Babáček
6. 1. 2010 Přežila holocaust, drží hladovku a účastní se masového protestu proti izraelské blokádě Gazy Daniel  Veselý
6. 1. 2010 Michael  Marčák
6. 1. 2010 A přijde milostivé léto Klára Alžběta Samková
5. 1. 2010 Slušnost společnosti se pozná podle toho, jak se chová ke svým invalidům
5. 1. 2010 Skutečnosti budou prošetřeny
6. 1. 2010 "Že by důchodce zvítězil? Ale ve Svazu důchodců ani pes neštěkl"
6. 1. 2010 K zneužívání trestního zákona o křivém svědectví by docházet nemělo Jan  Potměšil
6. 1. 2010 Nový trestní paragraf o "křivém obvinění" je hrůzný Jan  Čulík
6. 1. 2010 Nový trestní zákoník účinně brání novinářským grázlům v pochybné činnosti Štěpán  Kotrba
5. 1. 2010 Nový trestní zákoník zůstává nástrojem proti svobodě slova
6. 1. 2010 ČT nereaguje Ivo  Bubeník
6. 1. 2010 Kniha Mary Heimannové: Nahodilé přeskupení starých stereotypů Pavel  Kelly-Tychtl
6. 1. 2010 Zemřel Filip Sklenář
6. 1. 2010 Filip Sklenář: kontroverzní autor zemřel v jednatřiceti Fabiano  Golgo
6. 1. 2010 Filip Sklenář: Nadaný autor bez kázně Jan  Čulík
6. 1. 2010 Češi by bývali rádi, kdyby rozbili Rakousko, ale realita byla jiná Michal  Musil
6. 1. 2010 Naši prezidenti, z felčarova hlediska Petr  Wagner
6. 1. 2010 Jaderná energetika, zdroje energie a význam energie pro společnost. Vladimír  Wagner
6. 1. 2010 Evropské vlády plánují miliardové investice do obnovitelné energetiky
5. 1. 2010 Rozpočtové pyramidy Radovan  Baroš
5. 1. 2010 Mobilita pracovní síly: mýtus a skutečnost Martin  Janíčko
5. 1. 2010 Svoboda? Co s tím? Jan  Kadubec
5. 1. 2010 Politické panstvo a územní plán potřetí Petr  Kužvart
5. 1. 2010 Lidství lidstva je bohužel pouze naše zbožné přání Petr  Fleischmann
5. 1. 2010 Nové letištní "rentgeny" porušují zákony proti dětské pornografii
5. 1. 2010 Naděje, beznaděj a důvěra
4. 1. 2010 Domov důchodců Dobrá voda - smrt vysvobozuje
5. 1. 2010 Albert Camus: Prostě rebel
4. 1. 2010 Af-Pak, Irák, Jemen, aneb Mnoho válek, interventova smrt Karel  Dolejší
4. 1. 2010 Budoucnost jaderné energetiky: Renesance nebo útlum? Jindřich  Kalous
5. 1. 2010 O jádru informujte poctivě! Leopold  Kyslinger
4. 1. 2010 Změňte způsob jak kontrolujete cestující na letištích Miloš  Kaláb
4. 1. 2010 Saúdská novinářka požaduje, aby měly ženy právo mít čtyři manžele
4. 1. 2010 Anarchismus: Argumenty pro a proti I. Albert  Meltzer
5. 1. 2010 Anarchismus: Argumenty pro a proti II. Albert  Meltzer
4. 1. 2010 Přijímáme cenzuru? Miloš  Kaláb
4. 1. 2010 Pokračování české malosti jejím údajným překonáním Martin  Škabraha
4. 12. 2009 Hospodaření OSBL za listopad 2009