Vítejte v Bečuánsku

30. 11. 2009 / Karel Dolejší

Bečuánsko je prý druhá nejkapitalističtější země v Africe. Jak se pozná, že je země opravdu hodně kapitalistická? Inu, když pečlivě prosazuje doporučení mezinárodních finančních institucí z 90. let a aktivně pracuje na tom, aby zdravé tržní vztahy pronikly pokud možno úplně do všech oblastí života. Ideální stav tedy vypadá tak, že Vás zaměstnavatel zvlášť zkasíruje, kdykoliv v práci použijete toaletu, a milenci si po společně stráveném večeru navzájem vystaví faktury. Takové kulturně osvětové šíření kapitalismu je založeno na nejnovějších poznatcích behaviorálních věd, podle nichž se i ty tupé ovce nakonec začnou navzájem požírat, jen když k tomu vytvoříte vhodné podmínky.

Také Bečuánsko je vedeno stranou. V čele vládnoucí konzervativní partaje, která se z jakéhosi nepříliš jasného důvodu nazývá demokratickou, stojí zakladatel a ideový otec, jistý generálporučík; v červeném obleku pozorně bdí nad tím, aby jeho poddaní nepodléhali levičáckým svodům. Pokud se v chodu země vyskytují přece jen nějaké nejasnosti, dokonale je vysvětlí inaugurální adresou zaslanou do parlamentu. Kdo není ideologicky zaslepen, jistě z ní pochopí, že země vzkvétá, a bude s nadšením nadále platit jak mourovatý.

Česká republika má teď čerstvě také konzervativní stranu, a podle zveřejněných průzkumů prý není vyloučeno, že by se brzy mohla významně podílet na vedení země. Strana nemá sice zatím žádný pořádný program, jen několik tezí, ale za to už v jejím čele stojí feudál, čímž se žádná jiná politická formace v Česku chlubit nemůže. Má také exministra financí, který ještě coby ministr obrany proslul nákupem zatraceně dobře padajících padáků a mnoha dalšími pro stát výhodnými obchody, takže je zcela v pořádku, pokud ve své poslední funkci získal významné mezinárodní ocenění za osvětové šíření kapitalistických vztahů. Z několika málo zveřejněných hesel této party zdůrazňujících nepřekonatelný odpor k deficitnímu financování za jakýchkoliv okolností, jakož i k sociálnímu občanství a rovnostářství, lze usuzovat, že je jí ideologicky blízká pozice fiskálního konzervatismu. A aby bylo každému jasné, že rozhodně nejde o nějakou bandu zpátečníků, šéf partaje složené zejména z bývalých křesťanských demokratů (včetně nejméně jedné barové zpěvačky) útočí na "černoprdelníky" a vede lascívní řeči nemohoucího starce.

Program strany sice stále ještě neexistuje, nicméně slíbili nám již, že prý výsledná story bude jako bujón. To jsme ovšem už doma: Zbývá jen zjistit, zda půjde o polévku želví, račí, nebo spíše zabijačkovou. Vlastně nikoliv polévku, ale "poléfku" - protože "'F' je hefčí!"

Ti, kdo tvrdí, že máme před sebou jen nový vykřičený dům se starým personálem, možná ještě nepostřehli, "v čem je ten fór". Na scéně se objevila další stínová strana na jedno použití schopná dočasně přitáhnout hlasy nespokojenců a v klíčovou dobu před volbami jim vsugerovat pocit, že s novým koštětem je - snad - zaděláno na skutečnou společenskou změnu. Tak jako v případě předchozích stran jednorázové spotřeby se však za ní už krátce po volbách vynoří stín staré známé ODS, kvůli jejímuž vládnutí vůbec byla počata...

Vítejte v zemi černých ovcí. Vítejte v Bečuánsku.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 30.11. 2009