Vážený pane Čulíku, nespletl jste se ve svém příspěvku "Moc bych si Rusko neidealizoval"? Myslel jste opravdu jen Rusko a ne také jinou zemi? To, co vypočítáváte, mi silně připomíná i podstatně menší zemi uprostřed Evropy, píše A. Kubačák.

Vaše poznámka by zrovna tak seděla každodenní praktikám v Asii v celé škále potřeb více nebo méně řadového občana. Protřelý způsob vydělávání na všem je ovšem "méně na očích" ve" vyspělé" Evropě stejně tak jako v Americe. Asijci jsou však pragmatici a berou věci tak jak jsou, vědí, že jim stejně nic jiného nezbývá, pokud chtějí dosáhnout na to co potřebují nebo za čím jdou, píše J. Dvořák ze Saigonu.

Vietnamské přísloví: " Žiješ- li v kruhu, nauč se chodit jen dokola, žiješ li v trubce, zvykni si, že můžeš jenom dopředu a dozadu". A tak přežívají.

Ti, kteří jsou přesvědčeni, nebo doufají, že jinde je kruh většího radiusu či trubka většího průměru, vydají s povzdechem za vízum do České republiky poshromážděných a povypůjčovaných v současnosti prý již 3100 dolarů v důmyslném systému nezávislých zprostředkovatelů pro poznání jiných "kruhů " a jiných "trubek". Nehledají v tom žádná pozadí ani návaznosti, prostě to tak je a "jiný vlak nejede". Pragmatismem to Asijci vyhrávají. Předsudky nemají. Ona se holá skutečnost vždy projeví v dané chvíli.

Vaše poznámka se moc nepovedla.A to proto, že Vaše BL na rozdíl od mainstreamového tisku skutečně jako jediné pomáhají vytvořit si obrázek příčin změny postavení Ruska ve světě. Chvála pánu Bohu, jiní to přece vzdali (server Rusko dnes), mluvil jsem s p.Liptákem. Ale právě tím se Vaši čtenáři liší od ostatních, že nezveličují ty trable, které trápí samotné Rusy a dívají se na ruskou otázku bez zaujatosti. Vám ta poznámka (jde o můj subjektivní pocit a dávám si pozor,abych nesklouzl do rusofilie) vyšla podivně. Jako od M.Komárka (MfD).Já Vás vnímám jako tvrdého kritika, nikoli však zlomyslníka, píše Otakar Podlucký.

Pane Čulíku, ani já si neidealizuji ruské úřady a způsob vládnutí - resp. všudy přítomnou korupci a aroganci. To není nic nového pod sluncem. Kupodivu to nemá ani nic společného s ideologií, která zrovna v Rusku vládne. Bylo totéž za carů - viz Gogolovy povídky - např. jeho úžasný "Revizor" - a nic se nezměnilo za "sovětského" Ruska a je těžko předpokládat, že ze dne na den bude všechno jinak. Ta setrvačnost v myšlení má obrovskou sílu a staletími zažité zvyky a praktiky - těch se národ tak lehce nezbaví.

Ani ten náš národ není bez hany. Myslím že to byl již náš první prezident Osvoboditel, který v jedné ze svých přednášek kritizoval lokajství tak zaryté do duše českého národa. Uváděl myslím praktický příklad - jsou dva statky - na jednom správcuje německý správce a na druhém český. Oba velkostatky patří jednomu pánovi. Ten přijede na návštěvu na ten německý statek a kritizuje psa pana správce - že se mu nelíbí. Po jeho odjezdu se nestane nic. Když se tatáž návštěva uskuteční na velkostatku řízeném českým správcem a majitel se zmíní, že se mu pes pana správce nelíbí - je tento hned na druhý den utracen a nahrazen jiným psem.

Toto je myslím, ten základní problém českého národa, který nakonec vedl i k Mnichovu, Únoru 1948 a k "normalizaci" a dnes i k novému "mnichovanství" naší administrativy.

Takže být Vámi - dříve než bych hledal třísku v oku souseda (v tomto případě Ruska) - díval bych se na ty klády v našich očích.

Mimochodem - srovnávat konání států v 19. století s dneškem je poněkud zavádějící. Přece jen doba pokročila a jak prohlásil nejslavnější Čech - tedy Josef Švejk - tahle válka bude trvat 15 let paní Mullerová - a jako proč - no vysvětloval - byla naposled velká válka která trvala 30 let a od té doby jsou lidi dvakrát chytřejší tak takhle bude trvat polovinu té doby.

Nakonec role Ruska v Evropě byla vždycky různá - někdy mělo Rusko určitý vliv na vývoj v Evropě a jindy zase žádný. Jestli si dobře vzpomínám na hodiny dějepisu tak někdy počátkem 19. století to bylo Rusko, které stálo za oslabením síly Francie za Napoleona - z té porážky, kterou utržil v Rusku se již nikdy nevzpamatoval. Že byl Napoleon diktátor a samozvaný císař Francie, o to se asi nebudeme přít.

V první polovině dvacátého století to byla opět síla Ruska, byť mu nevládl nějaký báťuška car, ale diktátor a tyran Stalin - tak tedy v této době mělo největší vliv na porážce hitlerovského Německa.

Soudím, že nebýt obětí, které občané zejména Ruska přinesli, tak se v naší české kotlině hovoří již jen německy a všichni češi původem by uctivě hajlovali a poctivě by udávali své spoluobčany jiného smýšlení. No a dnes počátkem století jedenadvacátého se zdá - jaká to hrůza v očích každého "poctivého" pravičáka - že to může být opět Rusko - poprvé za ta století alespoň formálně demokratické, které bude pomáhat světu, proti snahám amerického imperialismu a světového Židovstva, jež se společně snaží vyvolat třetí světovou válku.

Asi tak, tedy žádné iluze o Rusku - není to žádný hodný strýček - je to jen takový náš soused, který čas od času Evropu zachraňuje. Ne z nějakých idealistických pohnutek, ale ve svém nejvlastnějším zájmu.

Takže z tohoto pohledu bych viděl kreslený vtip pana Marčáka jako velmi případný. Ne idealisticky - ale kriticky zaměřený - jako je vlastně většina jeho kreslených vtipů, píše Pavel Blaheta a dodává:

P.S. Kdyby Vám některé mé obraty připoměly hodiny Marx-leninismu tak je to podobnost čistě náhodná - nikdy jsem nebyl v KSČ ani jsem nikdy neabsolvoval školení VUMLu, ale prostě ona některá tvrzení našich komunistů, která jsme nebrali, neb jsme jim nevěřili, byla pravdivá. Tak jako nemusíme věřit, že existuje určitá gravitační síla, ale skočíme-li ze skály, nabijeme si kvůli ní držku. Takže i ony některé teze o povaze a cílech zejména amerického imperialismu byly bohužel pravdivé. Nemám z toho radost, jsem jen kvůli tomu poznání hodně zklamaný. Asi tak.

Dovolím si nesouhlasit s šéfredaktorem v jeho tvrzení k vtipu pana Marčáka. Na rozdíl od něho nemám žádné zkušenosti s ruskými úřady jako on. Zato pochybuji, že se setkal se vším, o čem píše. Spíše bych řekl, že opakuje všechno, co o Rusku píší naše média a o jejich objektivnosti víme své, míní Josef Vít.

Ale přestřelil, když napsal, že "Nemyslím, že pro Evropu bude Rusko záchranou před čímkoliv, stejně, jako nebylo v devatenáctém století..." . V devatenáctém skutečně těžko. Ale ve dvacátém století bylo Rusko - tehdy Sovětský svaz - záchranou pro celou Evropu. Já vím, že v historii neplatí žádné kdyby. Ale každému musí být jasné, že kdyby Hitler porazil Sovětský svaz, stala by se Třetí říše nepřekonatelnou velmocí. A jaký osud pro nás Hitler připravoval, víme všichni. Pane Čulíku, kdyby Hitler vyhrál válku, tak už by český národ neexistoval - možná by jeho zbytky živořily někde na Sibiři při otrocké práci pro blaho Třetí říše.

Je málo národů, které by měly Rusům děkovat za to, že vůbec existují. Možná ještě Poláci. Ale ti jsou stejní jako my. Vděčnost a slušnost se u nás nenosí. Proto takové poznámky.