|
27. 3. 2007
Německo "se spiklo s Ruskem" kvůli energiím |
|
Krize evropské konstrukce skutečně Moskvě umožnila vrátit se k její tradiční diplomacii, jež upřednostňovala bilaterální vztahy s evropskými zeměmi, zejména s těmi, které se v zahraniční politice vyznačovaly proruským, z různých důvodů pevně zakotveným "tropismem": s Německem, jež dováží z Ruska 40% svého plynu a 30% své nafty, s Francií, která se cítí být spřízněna s Ruskem vzhledem ke svým centralistickým, etatistickým a protiamerickým sklonům, a posléze s Itálií, která se příliš nezajímá o legálnost obchodních praktik na ruský způsob.
V tomto kontextu se Rusku podařilo získat první obrovský úspěch: byl jím 9.září 2005 podepsaný kontrakt mezi Gazpromem a německými společnostmi BASF a E.0N o výstavbě plynovodu pod Baltským mořem, který by zásoboval evropské země a zároveň by se zcela vyhnul Ukrajině, baltským zemím a Polsku. Podle odhadů expertů by výstavba plynovodu po zemi vyšle o třicet procent levněji. Nicméně Gerhard Schröder se nechal přesvědčit argumenty svého přítele Putina. Ruský prezident Vladimír Putin likviduje svobodu projevu a demokracii ve své zemi, omezuje tržní prvky v ruském energetickém sektoru a plánovitě využívá ruských energetických zdrojů k vytvoření nového světového ruského impéria, argumentuje francouzská pravicová sovětoložka Françoise Thom (publikovala např. ve Scrutonově ultrapravicové Salisbury Review). Český překlad její argumentace, který pořídil Josef Mlejnek, je na euroskeptickém serveru euportal.cz ZDE |
