V souvislosti s událostmi, které se odehrály po 11. září 2001, je však Amnesty International znepokojena tím, že lidská práva jsou odsouvána na vedlejší kolej. Boj proti globální a zároveň špatně uchopitelné hrozbě terorismu postupně vytvořil podmínky pro to, aby se v centru zájmu politiků namísto lidských práv ocitla problematika zajištění bezpečnosti. Jakkoliv je tento posun pochopitelný, nelze přehlížet, že ve jménu boje proti terorismu dochází i ke mnoha negativním jevům.

Rozhodnutí porazit terorismus především silou armád a bezpečnostních služeb, stejně jako zahrnutí řady represivních režimů do mezinárodní protiteroristické koalice, vede v řadě případů k nárůstu porušování lidských práv. Práva občanů demokratických zemí jsou nyní často omezována, aniž by bylo zřejmé, kdy a za jakých podmínek budou tato omezení zrušena. Mezinárodní kritika represivních režimů participujících na válce proti terorismu utichá a namísto ní je nabízena vojenská pomoc, která vede k posilování těchto režimů. V současnosti dochází k dodávkám zbraní a poskytování vojenského výcviku vládám Ázerbajdžánu, Egypta, Filipín, Jemenu, Kolumbie, Nigérie, Pákistánu, Saúdské Arábie, Tádžikistánu, Uzbekistánu a dalších problematických zemí. Bezpečnostní síly těchto států se přitom často dopouštějí závažného porušování lidských práv v podobě mučení, poprav zadržených nebo mimosoudních poprav. Pomoc, která je poskytována vládami demokratických zemí těmto státům přitom není doprovázena požadavky na zlepšení lidskoprávní situace. Amnesty International je přesvědčena, že taková podpora režimů, jejichž silové složky ve velkém rozsahu porušují lidská práva, znamená velmi problematický příspěvek ke zlepšení bezpečnostní situace na celém světě.

V řadě dalších případů jsou pak zbraně na komerčním základě prodávány zemím, které se na válce proti terorismu nijak nepodílejí, v nichž však hrozí zneužití výzbroje k vnitřní represi, ohrožování regionální bezpečnosti nebo intenzifikaci probíhajících občanských válek. Rostoucí výdaje na zbrojení také podvazují ekonomické možnosti řady cílových zemí.

Na této znepokojivé praxi nezodpovědného obchodování se zbraněmi se bohužel v nemalé míře podílí i Česká republika. Mezi lety 1992 -- 2003 prodávala zbraně, jejich součásti nebo munici mimo jiné do Alžírska, Angoly, Etiopie, Jemenu, Kamerunu, Kolumbie, Nigérie, Pobřeží Slonoviny, na Srí Lanku nebo do Zimbabwe. Ve všech zmíněných zemích dochází k rozsáhlému porušování lidských práv, ať už v rámci probíhajících ozbrojených konfliktů, při pronásledování politické opozice, nebo při rutinní činnosti bezpečnostních složek.

Amnesty International vyzývá vládu České republiky, aby se vážně zabývala doporučením Evropské komise a v rámci licenčního řízení pro obchod se zbraněmi zlepšila aplikaci Kodexu EU.

Pro více informací kontaktujte:

Karel Dolejší

Koordinátor kampaně Zbraně pod kontrolu!

tel.: 606 175 602 email: patreides@centrum.cz

Jan Pavelka

tiskový mluvčí

Amnesty International Česká republika

tel.: +420 224 946 993

email: press@amnesty.cz