Šíření superbakterií odolných vůči lékům by mohlo způsobit, že pandemie covidu se nám bude zdát jako absolutní prkotina
14. 5. 2024
čas čtení
6 minut
Daviesová, která je nyní zvláštní vyslankyní Spojeného království pro antimikrobiální rezistenci (AMR), přišla před dvěma lety o svou kmotřenku kvůli infekci, kterou se už nedalo vyléčit.
Vykresluje chmurný obraz toho, co by se mohlo stát, pokud se světu nepodaří tento problém vyřešit během příštího desetiletí, a varuje, že tento problém je „akutnější“ než změna klimatu. Infekce odolné vůči lékům již nyní zabijí nejméně 1,2 milionu lidí ročně.
„Vypadá to na spoustu lidí s neléčitelnými infekcemi a museli bychom přejít k izolaci neléčitelných lidí, aby nenakazili své rodiny a komunity. Takže je to opravdu katastrofální obrázek.,“ řekla Daviesová
Rozšířená rezistence by způsobila, že většina moderní medicíny by se stala příliš riskantní a ovlivnila by léčbu včetně císařských řezů, zákroků proti rakovině a transplantací orgánů.
„Pokud v příštích deseti letech neuděláme pořádný pokrok, pak se opravdu bojím,“ řekla Daviesová.
Minulý týden britská vláda oznámila národní akční plán týkající se AMR se závazky snížit používání antimikrobiálních látek u lidí i zvířat, posílit dohled nad infekcemi odolnými vůči lékům a motivovat průmysl k vývoji nových léků a vakcín.
Daviesová na tento problém upozorňuje více než deset let, ale uvedla, že ji skutečně zasáhl, když její „krásná“ kmotřenka Emily Hoyleová zemřela ve věku 38 let na infekci odolnou vůči lékům.
Hoyleová trpěla cystickou fibrózou a podstoupila dvě transplantace plic, než se nakazila bakterií Mycobacteroides abscessus, která je odolná vůči lékům.
Tým, který ji léčil, „vyzkoušel všechno“, řekl Davies. „Ale řekl bych, že pro mě, když se podívám zpět na rok před její smrtí, bylo pravděpodobné, že ji to zabije.
Smrt Hoyleové posílila její odhodlání zvrátit situaci, řekla Daviesová a popsala ji jako otázku mezigenerační spravedlnosti.
„Moje a starší generace využivala antibiotika [a] my je nedoplňujeme. Nezajišťujeme, aby se naše potraviny vyráběly s co nejmenším použitím antibiotik. A já to dlužím svým dětem a - pokud je budu mít - vnoučatům a dalším generacím, abych se snažila dělat to nejlepší.“
V současnosti existují také otázky spravedlnosti. Každé páté úmrtí způsobené AMR připadá na dítě mladší pěti let, obvykle v subsaharské Africe, kde je podle Daviesové tento problém „obzvláště rozšířený a katastrofální“.
Mnoho z těchto zemí je také těžce zasaženo klimatickou krizí a Daviesová uvedla, že oba problémy jsou vzájemně propojeny.
„Pokud nebudeme AMR kontrolovat a zmírňovat, pak zabije více lidí dříve než klimatické změny,“ řekla.
„Klima se projeví mnoha způsoby, ale myslete na povodňovou vodu, na odpadní vody, na vysídlení, na bouře a na to, co šíří, a na nedostatek čisté vody, pokud máte sucho; infekce opravdu stoupají.“
V celosvětovém měřítku existují snahy o omezení nevhodného používání léků, jako jsou antibiotika v medicíně, ačkoli pandemie covidu etnto pokrok v mnoha těchto iniciativách zastavila. V posledních letech bylo vytvořeno jen málo nových antibiotik a problém je „o to složitější“, že se týká jak odvětví, jako je zemědělství, tak i lidského zdraví.
Daviesová uvedla, že více než dvě třetiny antibiotik se podávají hospodářským zvířatům, obvykle spíše na podporu růstu nebo prevenci infekcí v přeplněných, nehygienických podmínkách než na léčbu konkrétních infekcí.
Některé asijské rybí farmy „dávají antibiotika do krmiva pro ryby“, částečně proto, že je to levnější, ale také kvůli nedostatečnému výzkumu toho, jaké infekce se vyskytují u místních plemen ryb, jako je tilapie, a jaké vakcíny by mohly být potřebné.
„Pokud antibiotika nepoužíváte vhodně a opatrně,“ řekla, „riskujete, že se vám to opravdu vymkne z rukou.“
Zvířata, včetně lidí, vylučují až 80 % přijatých antibiotik, upozorňuje, že „kontaminují životní prostředí“. Továrny vyrábějící antibiotika nemusí kontrolovat své odpadní vody, čímž se do vodních systémů dostává „dramatické množství“ antibiotik.
Navzdory svým varováním Daviesová trvá na tom, že není všechno ještě ztraceno.
Průlomové objevy, jako je genomika a umělá inteligence, „oživují“ vědu o nových antibiotikách. Doufá také, že programy motivující farmaceutické společnosti k vytváření nových antibiotik přinesou své ovoce.
V ideálním případě by takové léky měly být drženy v záloze jako poslední možnost, pokud stávající léky nezaberou, aby si na ně bakerie nevypěstovaly rezistenci. Pro společnosti je však obtížné zaručit návratnost investic do výzkumu a vývoje.
Různé země zkoumají alternativní způsoby financování, například model předplatného, který zavedlo anglické zdravotnictví, kdy se za přístup k antimikrobiálním látkám platí pevný roční poplatek bez ohledu na jejich spotřebovaný objem.
Daviesová je členem skupiny OSN Global Leaders Group on AMR. V září se v OSN uskuteční setkání na vysoké úrovni k této problematice a skupina prosazuje cíle do roku 2030, včetně snížení celosvětového počtu úmrtí lidí na AMR o 10 %, snížení používání antimikrobiálních látek v zemědělství nejméně o 30 % a ukončení používání „lékařsky významných antimikrobiálních látek pro humánní medicínu“ v zemědělství, kde nejsou k léčbě onemocnění potřeba.
Přestože je pro ni „ctí“ být součástí skupiny, uvedla, že je zapotřebí více formálních struktur. „Potřebujeme nějakou formu řízení mezi zeměmi, něco jako COP pro změnu klimatu,“ řekla Daviesová.
Zvláště důležité by bylo zřízení nezávislého vědeckého panelu podobného IPCC. Je nutno zaangažovat i země s nízkými a středními příjmy.
Zdroj v angličtině ZDE
1334
Diskuse