Brexit teprve nyní v plné síle dopadá na britské trhy

19. 2. 2024

čas čtení 8 minut
Nedávno William Keegan, hlavní ekonomický komentátor týdeníku The Observer, vysvětlil škody, které brexit napáchal na britském trhu, a napsal:

"Strávili jsme téměř 45 let otevíráním našich trhů tomu, co je dnes známo jako Evropská unie, a přidali jsme značnou výhodu členství v jednotném trhu – v neposlední řadě díky Margaret Thatcherové a Jacquesu Delorsovi. Od opuštění monetarismu se britská hospodářská politika zaměřovala na přilákání zahraničních investic. Ale jedním tahem – díky zcela zbytečnému referendu, založenému, bohužel, na nevědomosti, předsudcích a lžích – Cameronova vláda otevřela zadní vrátka. Jednotný trh byl z pohledu Spojeného království navržen tak, aby podpořil obchod s EU a investice z EU, ale odchod z EU byl proveden a Británie utrpěla."

Keegan tvrdí, že Brexit stál Británii "jedinou dobrou věc, kterou kdy Margaret Thatcherová udělala", a rozvádí, jak britská Labouristická strana, i když není přehnaně sebevědomá, určuje politický směr strany prostřednictvím řečí o potřebě růstu taženého investicemi a důležitosti investic do veřejného i soukromého sektoru. Přesto Keegan považuje přístup labouristů za postrádající "jistotu budování důvěry v podobě veřejného – ba volebního – závazku znovu se připojit k jednotnému trhu".

A pokračuje: "Jednotný trh byl z pohledu Spojeného království navržen tak, aby podpořil obchod s EU a investice z ní, ale odchod z EU byl otevřen a Británie utrpěla. Nyní zažíváme důsledek špatného vlivu, který měla thatcherovská politická ekonomie na naši politickou společnost, a odmítání toho dobrého." Jak nesmyslné je myslet si, že problémy, které tak hluboce rozdělily Británii v 80. letech, kdy se Thatcherová zaměřila na "odsunování hranic státu", když privatizovala státní instituce po celé zemi, což vedlo k dlouhodobé nezaměstnanosti, je tentýž stát dnes, poznamenává Keegan, "nyní brzdí odmítnutí jejího největšího přínosu pro zemi – jmenovitě členství v jednotném trhu".

Keegan není jediný, kdo kritizuje dopad brexitu na ekonomiku země. Od nedávného zahájení celních kontrol na hranicích EU, přes pobrexitové kontroly potravin a zemědělských dovozů až po imigranty, kteří čelí deportaci, přestože jsou držiteli osvědčení ministerstva vnitra, problémy brexitu teprve začaly.

Keegan poznamenává, že největším deficitem brexitu byl jeho škodlivý dopad na libru, a tím i na inflaci, a domnívá se, že jediným způsobem, jak zmírnit škody způsobené image země prostřednictvím přilákání zahraničních investic, by bylo, aby se Spojené království znovu připojilo k jednotnému trhu. Domnívá se, že bez pevného závazku k opětovnému vstupu na jednotný trh by utrpěl i devizový trh a britská libra.

Přesto není vše pochmurné a zkázonosné, jak tvrdí Matthias Rau-Goehring, ekonom v divizi analýzy mezinárodní politiky Evropské centrální banky, a komentuje:

"Pokud jde o devizové transakce, poslední tříletý průzkum centrálních bank BIS potvrdil dominantní postavení Londýna v obchodování s měnami. Na finanční trhy Spojeného království připadalo v roce 2022 přibližně 42 % celkových transakcí s eurem. To je o 6 procentních bodů méně než v průzkumu z roku 2019, ale blízko úrovně převládající v době referenda o brexitu v roce 2016. To poukazuje na silné stránky londýnské City na devizových trzích, pokud jde o likviditu, právní systém, tržní infrastrukturu a časové pásmo."

Zatímco Keegan se domnívá, že závazek k jednotnému trhu "by měl příznivý dopad na libru", Rau-Goehring tvrdí, že Londýn je místem, kde od brexitu došlo k výraznému poklesu aktivity denominované v eurech s obchodováním s OTC (mimoburzovními) úrokovými deriváty (IRD). Poznamenává: "V souladu se svou vedoucí úlohou na globálních devizových trzích je londýnská City stále hlavním obchodním centrem pro IRD denominované v eurech."

Mezitím Británie čelí dalším výzvám před národními volbami, které se očekávají koncem tohoto roku, protože Mezinárodní měnový fond (MMF) před dvěma týdny varoval britskou konzervativní vládu, aby nesnižovala daně kvůli vysoké úrovni veřejného dluhu a rostoucí poptávce po službách. Napomenutí hlavního ekonoma MMF Pierra-Oliviera Gourinchase přišlo krátce poté, co MMF snížil svou prognózu růstu britské ekonomiky v příštím roce v rámci širší aktualizace prognózy.

Očekávalo se, že šéf britského ministerstva financí Jeremy Hunt v nadcházejících měsících sníží daně ve snaze zvýšit podporu své Konzervativní strany, která ve většině průzkumů veřejného mínění výrazně zaostává. Příští všeobecné volby se musí konat do 28. ledna 2025, ale britský premiér Rishi Sunak nedávno naznačil, že by se volby mohly konat již v květnu, kdy ekonomické otázky spojené s brexitem hrají primární roli v politických rozhodnutích voličů.

Je důležité si uvědomit, že největší čistý vývozce finančních služeb na světě sídlí v Londýně, který je také předním centrem pro mezinárodní bankovní půjčky, trhy s deriváty, peněžní trhy, mezinárodní pojištění, obchodování se zlatem, stříbrem a obecnými kovy prostřednictvím londýnského trhu s drahými kovy a Londýnskou burzu kovů a vydávání mezinárodních dluhových cenných papírů. Takže to, co se děje v Londýně, neovlivňuje jen britskou ekonomiku, ale také světové ekonomiky a není vůbec jasné, zda brexit poškodil postavení Londýna.

Kromě poklesu aktivity v Londýně, které dominuje euro, došlo podle Společného stálého výboru pro devizové trhy (FXJSC), který zveřejnil výsledky svého nejnovějšího pololetního průzkumu obratu na britském devizovém trhu, k výraznému nárůstu aktivity na britském devizovém trhu. Průzkum, který byl proveden v říjnu 2023, ukázal pokračující růst na britském devizovém trhu a to, že Londýn je i přes současné dopady brexitu v jiných oblastech stále největším devizovým gigantem.

V Londýně se sice očekává, že inflace do jara klesne, FTSE klesne a společnosti obchodující se zlatem vzkvétají, ale další politické otázky se týkají dohledu nad ekonomickými institucemi a regulace umělé inteligence. Největším problémem všech politických stran od USA po Velkou Británii je však recyklace vládních úředníků, kteří odcházejí z veřejného sektoru jen proto, aby obsadili lukrativní pozice v soukromém sektoru. Příkladem je nedávné jmenování bývalého britského ministra financí, ministra financí, George Osborna, do Coinbase jako poradce. Kromě toho, že je Coinbase největší veřejně obchodovanou kryptoměnovou burzou na světě, byla v lednu zažalována Komisí pro cenné papíry a burzy, která tvrdila, že společnost "opovrhuje pravidly a prodává neregistrované cenné papíry". Od zastávání veřejných funkcí až po vedení některých z nejvlivnějších soukromých ekonomických institucí na světě existuje problém s veřejnými činiteli, kteří střeží své budoucí partikulární zájmy právě v těch soukromých firmách, které mají regulovat.

Bez ohledu na finanční škody, které brexit britskému trhu způsobil či je nahromadil, je třeba prozkoumat až příliš časté otáčivé dveře z veřejného do soukromého finančního sektoru, kde vládní úředníci poskytují výhody soukromým finančním institucím výměnou za budoucí lukrativní pozice. Kromě politických střetů zájmů těchto jmen ve finančním a jiném sektoru existuje ohlušující ticho v tradičních médiích, která nedokážou kritizovat kolaps soukromého a veřejného sektoru, tak jak je řízen světovou elitou.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2155

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2024