Jak zabránit tomu, aby Írán vyhrál válku v Gaze

27. 10. 2023

čas čtení 8 minut
Vědomí, že Írán, nikoliv Izrael, podněcuje eskalaci a nestabilitu na Blízkém východě, by mohlo přivést další regionální státy zpět k USA, píše John Ciorciari.

Zatímco se Izrael připravuje na pozemní invazi do Gazy a počet mrtvých palestinských a izraelských civilistů stále narůstá, na Blízkém východě pokračuje širší boj o vliv mezi Spojenými státy a Íránem.

USA už dlouho hrají na Blízkém východě důležitou vůdčí roli. Americký vliv závisel na udržování úzkých vztahů s různými spojenci, včetně Izraele, Egypta, Jordánska, Turecka, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

A od íránské revoluce v roce 1979 se íránští lídři snaží posílit svůj regionální vliv a zajistit si domácí mocenské postavení podkopáváním amerických vztahů na Blízkém východě.

Írán vybudoval vlastní regionální síť, složenou převážně ze šíitských muslimských subjektů, včetně režimu Bašára Asada v Sýrii a libanonské militantní skupiny Hizballáh.

Írán také dlouhodobě podporuje Hamás, sunnitské islamistické hnutí a Spojenými státy označenou teroristickou skupinu, která ovládá Gazu. Stejně jako Írán je i Hamás odhodlán zničit Izrael.

Jako odborníka na mezinárodní politiku mě zajímá, jak se tato rivalita mezi USA a Íránem vyvíjela a jak ji tato válka může ovlivnit.

Dlouhotrvající izraelsko-palestinský spor je ústředním bodem íránské regionální strategie, jejímž cílem je vrazit klín mezi Izrael a jeho sousedy a zkomplikovat vztahy USA v celém arabském světě. Zatím se zdá, že válka mezi Izraelem a Hamásem má přesně tyto účinky.

Role Íránu ve válce v Gaze

Írán popřel přímé zapojení do zvěrstev Hamásu ze 7. října 2023 v Izraeli, při nichž bojovníci Hamásu zabili asi 1 400 lidí a více než 200 unesli.

Američtí představitelé a další uvedli, že je příliš brzy na to, aby bylo možné určit přesnou roli Íránu v násilnostech.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí útokům tleskal.

Následný izraelský útok na Gazu označil za "genocidu", protože palestinské oběti vyvolávají rozsáhlé protesty proti izraelské ofenzívě po celém Blízkém východě.

Izraelské útoky na Gazu od 7. října zabily podle OSN (která přebírá údaje Hamásu - KD) více než 3 780 lidí.

Írán také pohrozil "preventivní" akcí proti Izraeli, pokud bude pokračovat ve své ofenzivě.

Izrael a Hizballáh si nyní denně vyměňují dělostřeleckou a raketovou palbu. Izrael vytyčil nárazníkovou zónu poblíž hranic s Libanonem a začal tam evakuovat své občany.

Izrael také bombardoval klíčová letiště v Sýrii, která má také silné vazby na Hizballáh. Tyto akce přivádějí Izrael, jednoho z nejbližších spojenců Ameriky, nebezpečně blízko k širší válce s koalicí podporovanou Íránem.

Íránská snaha o regionální vliv

V posledních několika desetiletích se Írán snažil zvýšit svůj regionální vliv a zároveň využít rozdílů mezi USA a Izraelem.

V Libanonu Írán pomáhal budovat Hizballáh na počátku 80. let, když v roce 1983 podpořil smrtící útoky na americkou ambasádu a kasárna námořní pěchoty v Bejrútu.

V Iráku si Teherán vybudoval vliv tím, že se po svržení Saddáma Husajna, který byl jedním z hlavních rivalů Íránu, v roce 2003 spojil se spřátelenými šíitskými skupinami.

V Sýrii Írán a Hizballáh pomohly Asadovu režimu získat převahu v probíhající občanské válce v zemi tím, že poskytly vládě zbraně, zpravodajské informace a vojáky.

A v Jemenu Írán podporuje šíitské povstalecké skupiny, které bojují proti vládě, která je na oplátku podporována Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty.

Na palestinských územích Írán podporuje militantní skupiny od 80. let. Počátkem 90. let íránské síly a Hizballáh cvičily bojovníky Hamásu v Libanonu.

Írán zvýšil pomoc Hamásu během druhé intifády, násilného palestinského povstání v letech 2000 až 2005, a znovu po volebním vítězství v roce 2006, kdy se Hamás dostal v Gaze k moci. Írán také dodával zbraně a peníze Hamásu během jeho ozbrojených konfliktů s Izraelem v letech 2008-09 a 2014.

Opakující se boje v Gaze pomohly udržet izraelsko-palestinský konflikt v blízkovýchodní politice na výsluní. Tyto boje a napětí podpořily íránské cíle podkopat americké a izraelské vztahy s arabskými rivaly Íránu, jako je Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie.

Spojené státy proto zaznamenaly významné diplomatické vítězství, když v roce 2020 zprostředkovaly Abrahámovské dohody, v nichž se Bahrajn a Spojené arabské emiráty dohodly na diplomatických vztazích s Izraelem.

Aby Írán nezůstal pozadu, oznámil, že v březnu 2023, sedm let poté, co přerušil vztahy, uzavřel dohodu o obnovení diplomatických vztahů se Saúdskou Arábií.

Po tomto oznámení se američtí představitelé pokusili uzavřít dohodu o formalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií – dohodu, kterou válka v Gaze uložila k ledu. Někteří analytici spekulují, že Írán mohl povzbudit Hamás k útoku na Izrael právě z tohoto důvodu.

Válka mezi Izraelem a Hamásem představuje pro USA vážné diplomatické výzvy.

Izraelské bombardování, hrozba pozemní invaze a omezení pomoci do Gazy dodaly energii jeho nepřátelům a vytvořily další napětí s jeho partnery.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil izraelský útok za "masakr". Katar obvinil z násilí Izrael, zatímco egyptský prezident Abdal Fattah as-Sisi řekl, že izraelská kampaň se rovná "kolektivnímu trestu" lidí v Gaze.

Jak zabránit širší válce

Napjaté diplomatické vztahy mezi některými partnery se staly ještě zřejmějšími poté, co Hamás obvinil Izrael z výbuchu před nemocnicí v Gaze 17. října. Ačkoliv Izrael a USA trvají na tom, že explozi způsobili Palestinci, možná omylem, protiizraelské demonstrace se rychle rozšířily po celém Blízkém východě.

Krátce předtím, než prezident Joe Biden 18. října dorazil do Izraele na regionální návštěvu, zrušilo Jordánsko plánovaný summit s as-Sísím, jordánským králem Abdalláhem II. a vůdcem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.

Bidenova administrativa se snažila vyvážit silnou podporu Izraele poselstvím zdrženlivosti.

Během své návštěvy Izraele Biden hájil právo Izraele reagovat na ochranu svých hranic a lidu a snažil se odradit Írán a další země od rozšiřování války. Zároveň naléhal na Izrael, aby dodržoval válečné právo, a zajistil izraelský souhlas s povolením určité pomoci do Gazy přes Egypt.

Hraniční přechod mezi Egyptem a Gazou byl otevřen 21. října, aby byl do Gazy vpuštěn válečný a zdravotnický materiál.

Navzdory napětí a hněvu v celém regionu je snaha Bidenovy administrativy odstrašit Írán a zabránit širší válce v souladu s prioritami většiny arabských vlád, které se obávají, že Teherán a jeho spojenci jsou hluboce nepoctiví ohledně domácí a regionální stability.

Pocit, že Teherán způsobuje eskalaci a regionální nestabilitu, by mohl zatlačit další státy zpět k Washingtonu. Tlak na izraelskou zdrženlivost může být klíčem jak ke zmírnění humanitární krize, tak k zabránění Íránu, aby z války v Gaze vyšel jako vítěz.

Zdroj v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
2819

Diskuse

Obsah vydání | 30. 10. 2023