Dokumentace č. 1 OPRAVA VEDENÍ 1947/1948 ŘÍČANY - STRANČICE - BENEŠOV
9. 5. 2023
/
Oldřich Maděra
čas čtení
24 minut
Shrnutí:
1)
Jedná se o opravu vedení 110 kV 1947/1948
Říčany-Strančice-Benešov.
2)
Vedení spadlo v pátek,
dne 5.8.2022, ve 20:30, vodiče spadly na
dálnici D1 z Prahy do Brna. (Obrázek 1)
3)
Spadly stožáry č. 55-59. Zůstaly stát stožáry č. 54, 60 a 61.
Ze stožáru č. 61 byly strženy vodiče.
4)
Stožáry 55, 56 a 57 stojí na vulkanitu, 58 na kvartéru, 59 a 60
na metamorfitu. (Obrázek 4)
5)
Je zřejmé, že převažující větry v místě havárie vedení
jsou západní, v úhlech mezi 240° a 330°.
6)
Vedení spadlo po směru převažujících západních větrů, t.j.
směrem od Prahy na východ, na Brno.
7)
Vedení spadlo při rychlosti větru jen 56,8 km/h – viz
příloha 1.
8)
Vedení mělo být nadimenzováno na rychlost větru 128-130
km/h.
9)
Maximum směru převažujících větrů je v místě vedení pod
úhlem 300°. (Obrázek 10)
10)
V okamžiku pádu vedení vál vítr ze směru pod úhlem 306°. (Viz
příloha 1)
11)
Vedení se dlouhodobě naklánělo po směru převažujících větrů
a tímto směrem také spadlo.
12)
Vedení spadlo za přívalového deště 14,3 l/m2. (Viz
příloha 1)
13)
Dlouhobě podmáčený stožár č. 58 bez hlubinného základu stál
pravděpodobně v jezírku vody.
14)
U stožárů č. 55-58 se jednalo o původní
základy plošné, nearmované, dělené, složené
ze dvou dílů.
15)
U stožáru č. 59 pak byl původní základ složen ze
čtyřech dílů, které byly prostorově odděleny.
16)
Byl při opravě prováděn geologický průzkum a měření
rezistivity půdy v místě každého stožáru?
17)
Výběrem z několika stovek fotografií dokládáme, že tyto
práce provedeny nebyly.
18)
U nově postavených základů č. 55-59 nebyla provedena armatura
základu. (Obrázky 12-16)
19)
Všechny nové základy byly zhotoveny z
nearmovaného, prostého, betonu. (Obrázky 12-16)
20)
Nebylo provedeno hlubinné založení základů, takže je lze
klasifikovat jako monolitické plošné základy.
21)
U čtyř nových základů nebylo provedeno žádné
uzemnění základu, u stožáru č.59 nedostatečné.
22)
Jedná se o zřejmé porušení EU norem, zejména následujících:
23)
Eurokód 7, ČSN EN 1997-1 Navrhování geotechnických
konstrukcí.
24)
ČSN EN 50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s
napětím nad AC 1 kV.
25)
Byly zjištěny čtyři závažné možné
příčiny pádu celého vedení. (Závěr, strana 20)
26) První je odhadnuté naklonění stožáru č. 55
odhadem o 1,14 m ve výšce 25 m (strana 10 dole).
27)
Druhá je odlomení jihovýchodního rohu
základu stožáru č. 56 u stojiny (strana 13 dole).
28)
Třetí je dlouhodobé podmáčení
nearmovaného plošného základu stožáru č. 58 (strana 17
dole).
29) Čtvrtá jsou extrémně dlouhá
rozpětí (305-310 m) mezi stožáry
54-60 (viz obrázek 9, str. 7)
30)
V místě přechodu dálnice je rozpětí 313,45 m.
31)
Ani jedna z těchto čtyř příčin nebyla opravou
spolehlivě odstraněna.
32) Obecné ohrožení č. 1 – stožáry se vlivem nahnutí
zbortí a vodiče spadnou na dálnici D1.
33)
Ani jeden z opravených základů nemá ocelovou výztuž (armaturu)
požadovanou Eurokódem 7.
34)
Spodní díl základů č.57 a 58 byl vybudován technologií tzv.
“hlínobeton” podrobně vysvětlenou v příloze 3.
35) Obecné ohrožení č. 2 – stožáry se vlivem prasknutí
nearmovaného základu mohou opět
zbortit a vodiče
vedení spadnou opět na
dálnici D1.
36)
Ani jeden z opravených rohových a výztužných stožárů nemá
hlubinné založení.
37)
Trvale podmáčený nosný stožár č. 58 nemá hlubinné založení.
38) Obecné ohrožení č. 3 –
stožáry se vlivem nepoužití povinného většího
plošného základu nebo u výztužných hlubinného
základu mohou opět
zbortit a vodiče
vedení spadnou na dálnici D1.
39)
Stožáry č. 54 a 55 lze vyhodnotit jako místa s častým výskytem
lidí (obrázek 33)
40)
Sousední stožáry č. 56, 57, 57 a 58 musí být uzemněny na
hodnotu uzemnění nižší než 1,0 Ω.
41)
Uzemnění stožárů č. 58 a 59
bylo pouze simulováno a je provedeno nedostatečně.
42)
Uzemnění stožárů č. 55-57 nebyla
provedena vůbec.
43)
Obecné ohrožení č. 4 –
zabití lidí dotykovým a krokovým napětím u stožárů č. 54 a
55.
44)
ČEZ nezavedl Eurokódy do své denní
praxe ani po dvaceti letech od vstupu ČR do EU (2004).
45)
Ve své vlastní podnikové normě PNE 33 3300 má v ostavci 8.1.1
uveden odkaz na Eurokódy.
46)
Přesto však dlouhodobě nevyžaduje na svých dodavatelích, aby je
dodržovali.
47)
Stejně tak dloudobě neplní základní normu pro výstavbu
vedení vvn – ČSN EN 50341-2-19.
48)
V PNE 33 3300 je
požadavek
na zajištění bezpečnosti s ohledem na kroková a dotyková napětí
49)
Tento požadavek nebyl splněn.
50)
Zhotovitelem opravy vedení vvn 1947/1948 je OMEXOM GA Energo,
s.r.o.
51)
Vedení vvn 1947/1948 bylo opraveno jedním z největších
dodavatelů ČEZ Distribuce, a.s.
52)
To, jakým způsobem bylo opraveno, dokládá, jak hlubokou krizí
jsou zasaženi dodavatelé ČEZ.
53)
To, že vedení je po provedené drahé opravě v horším stavu,
než před ní, je alarmujícím zjištěním.
54)
Takto jsou neplněny základní požadavky kmenových norem v
tomto úzkém oboru činností ČEZ.
55)
Vše bylo viditelně podřízeno dosažení nejnižší možné ceny
a platné normy šly stranou.
56)
Jak pak budou ignorovány a neplněny kmenové normy třeba při
výstavbě jaderných bloků?
57)
Příloha 1 – Rozbor meteorologických dat
58)
Příloha 2 – Armování základů po Eurokódů
59)
Příloha 3 – Prasklé nearmované základy
60)
Příloha 4 – Hlubinné základy – povinné použití
61)
Příloha 5 – Spadlé vedení je uvnitř intravilánu obce
Strančice – musí být uzemněno
62)
Příloha 6 – Imitace uzemnění u stožárů 58 a 59
63)
Příloha 7 – Evidence zvířat zabitých krokovým napětím
Vedení 1947/1948 bylo
poškozeno “silným” větrem o rychlosti max. 56,8 km/h, když by
mělo být dimenzováno na rychlost větru minimálně 128 km/h.
Vedení spadlo dne 5.8.2022 v asi 20:30. Jedná se o dvojité
vedení,
kde jedna strana má číslo 1947 a druhá pak číslo 1948. Vedení č.
1947 vede z rozvodny Strančice do rozvodny Benešov a vedení
č. 1948 vede z rozvodny Říčany do rozvodny Benešov.
Vodiče
vedení spadly na dálnici D1 z Prahy do Brna.
Obrázek 1 - Vodiče vedení 1947/1948 leží přes dálnici D1 z Prahy do Brna
Schéma sítě vedení 110 kV
ve tředních Čechách je zřejmé z následujícího obrázku.
Obrázek 2 - Výřez z mapy přenosové a distribuční soustavy ČEPS / ČEZ s vedením 1947/1948
O havárii informovaly všechny
deníky, včetně internetových. Vyšlo
to například v
internetových denících
iDnes, v Novinkách a v Blesku:
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-draty-vysokeho-napeti-d1-omezeny-provoz.A220805_205058_praha-zpravy_pitt
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-v-bouri-spadly-na-d1-draty-vysokeho-napeti-dalnice-byla-uzavrena-40405018
https://pocasi.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/719393/cesko-zasahly-bourky-na-dalnici-d1-strhaly-elektricke-draty-po-nocni-blokade-je-prujezdna-sledujte-radar-blesku
Naštěstí žádné z aut
nebylo zasaženo elektrickým výbojem, ani nebylo silně mechanicky
poškozeno vodiči ležícími přes dálnici, i když podrobnosti
Police ČR ani ČEZ nikdy nezveřejnily.
Obrázek 3 – Pozice zborcených stožárů na satelitní a geologické mapě u Všechrom
Stožáry č. 55-59 se
zbortily a stožáry č. 54, 60 a 61 zůstaly stát. Ze stožáru č.
61 byly strženy vodiče. Následující obrázek 4 pak uvádí
detaily podloží z předběžného geotechnického průzkumu z
Geofondu ČR, který byl námi proveden podobně, jako na všech
našich předchozích projektech. Stožáry 55, 56 a 57 stojí na na
vulkanitu (761), 58 na na kvartéru (14), 60 na metamorfitu (566)
a
stožár 59 pak na hranici mezi kvartérem (14) a metamorfitem
(566).
Obrázek 4 – Hlavní typy hornin, na kterých
leží základy stožárů vedení
Obrázek 5 – Zborcený stožár č. 56
Stožár se zbortil směrem na východ, na Brno.
Obrázek 6 – Zborcený stožár č. 57
Stožár se zbortil směrem na východ, na Brno.
Obrázek 7 – Zborcený Stožár č. 58
Stožár se zbortil směrem na východ, na Brno.
Obrázek 8 – Stožár č. 59 s odlomeným horním dříkem
Stožáru se odlomila horní část dříku a spadla vedle základu.
Obrázek 9 – Neporušený stožár č. 60 se strženým vodiči a izolátory, rozpětí stožárů v poruše
Dloudodobě tvrdíme, že stožáry, které nemají hlubinné založení, se naklánění ve směru převažujících větrů. Proto jsme se zajímali o to, jaký je převažující směr větrů v oblasti na východ od Prahy,
které je vlastně předhůřím Českomoravské vrchoviny z její západní strany.
Typická větrná růžice pro tuto oblast je uvedena na serveru TZB Info (růžice d) zde:
https://oze.tzb-info.cz/vetrna-energie/9800-vetrne-podminky-v-ceske-republice-ve-vysce-10-m-nad-povrchem-ii
Z větrné růžice je zřejmé, že převažující větry v místě havárie vedení jsou západní, v úhlech mezi 240° a 300°. Jsou zde i protivětry z jihovýchodu, pod úhlem cca 120° až 150°, ale ty jsou převážně
souběžné s vedením a jsou do tedy do značné míry kompenzovány silami způsobenými hmotností vodičů. Pokud by se stožár chtěl nahnout v jejich směru, tak se automaticky zvýší tah vodičů z protisměru. U bočních sil tomu tak není
Obrázek 10 – Větrná růžice (d) pro Českomoravskou vrchovinu a
její západní předhůří
To, že vedení spadlo směrem na východ, tedy
po směru převažujících větrů, lze jednoduše dokázat na
následujícím obrázku. Vedení spadlo ve směru dálniční tabule
ukazující směr na Brno (na východ od Prahy).
Obrázek 11 – Kam
vedení spadlo? Na východ, směrem na Brno, tedy po směru
převažujících větrů.
Naši
zástupci navštěvovali stavbu opravy vedení po celou dobu od
havárie vedení do jeho úplné opravy. Poměrně velmi rychle po
havárii byly pokroucené konstrukce stožárů odřezány těsně nad
jejich základy a uloženy volně v jejich okolí. Konstrukce pak
byly v horizontu několika měsíců rozřezány a odvezeny mimo
stavbu. Proto jsme pro první okamžik po havárii použili
fotografie z tisku, z deníků iDnes a Aktuálně.
Po celou dobu opravy jsme zjišťovali,
zda byla zhotovitelem prováděna měření rezistivity půdy u
každého stožáru a zda byl proveden geologický průzkum u
každého stožáru.
Výběrem z několika set fotografií
pořízených v blízkosti základů jednotlivých stožárů dokládáme,
že tato zjišťovací měření / průzkumné práce nebyly provedeny.
Výběrem z fotografií dokládáme také stav
jednotlivých základů stožárů před jejich rozbitím, vykopáním a
odvezením mimo stavbu a dále pak průběh celé opravy až po
vztyčení stožárů a natažení lan.
Z uvedené evidence je zcela zřejmé, že se
jednalo u stožárů č. 55, 56, 57 a 58 o základy ploché,
nearmované, dělené, složené ze dvou polovin, u stožáru 59 pak ze
čtyřech dílů, které byly prostorově odděleny.
U několika z nich je zřetelně vidět náklon obou částí základu
východním směrem. Dále je zřejmé, že po provedení výkopu žádný
ze základů nebyl armován, byl tedy zhotoven z prostého betonu a
u žádného z nich nebyly použity hlubinné prvky založení, jako
piloty, mikropiloty, zemní rošty nebo něco podobného.
Stožár č. 55
Stožár č.55 - pokračování
Obrázek 12 – Stožár č.55. Dělený, plošný, nearmovaný základ bez hlubinného založení a jeho oprava
Jak je z obrázku vidět, tak se jedná po opravě o základ
výztužného stožáru. Měření rezistivity ani geologický průzkum
v místě stožáru nebyly provedeny. Nebyla provedena armatura
základu, takže základ byl zhotoven z nearmovaného, prostého,
betonu. Nebylo provedeno hlubinné založení základu, takže ho
lze klasifikovat jako monolitický plošný základ z prostého
betonu bez armatury, bez vnějšího uzemnění. Nebylo provedeno
žádné uzemnění. Přitom základ byl původně uzemněn dvěma FeZn
pásky.
Z výkopu je zřejmé, že vrstva kvartérního překryvu podložního
vulkanitu je v tomto místě poměrně vysoká. Nebylo dosaženo
tvrdého vulkanického podloží. Stožár by měl být založen na
hlubinném základu a nebyl. Základ měl být armován a nebyl.
Stožár měl být uzemněn vnějším nebo hlubinným uzemněním a
nebyl. Jedná se o zřejmé porušení norem: Eurokód 7, ČSN EN
1997-1 Navrhování geotechnických konstrukcí a dále ČSN EN
50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad
AC 1 kV - Část 2-19: Národní normativní aspekty (NNA) pro
Českou republiku (založené na EN 50341-1:2012).
Po zvětšení fotografie původního základu stožáru pořízené z
jihu, je zřejmé, že levá část základu je povytažena ze země
oproti pravé části základu. Základ se nakláněl na východ, po
směru převažujících větrů.
Dá se odhadnout, že stožár byl rozkročen na cca 4,4 m a výškový
rozdíl obou základů je cca 100 mm. Pokud si vezmeme, že stožár
se nakláněl kolem osy dvou částí základu, tak spodní poloměr
rotace byl asi 2,2 m a horní byl asi 25 m. Pak v horní části byl
stožár vykloněn z osy asi o 0,1x25/2,2 = 1,14 m!
Je obvyklé, že stožáry tohoto typu měly rozměr dříku ve výšce
pod spodní konzolou asi 1x1 m. Střed osy tohoto čtverce je tedy
0,5 m od jeho hrany v každém směru. Pokud se tedy stožár
naklonil v této výšce odhadem o 1,14 m, tak osa výslednice
hmotnostních sil vodičů, izolátorů a celé vrchní části stožáru
byla již 0,64 m mimo ocelovou konstrukci. Je možné, že se
ocelová konstrukce zlomila, protože na toto vyosení sil není
dimenzována. Je to první ze čtyř závažných zjištění
možných příčin pádu celého vedení.
Tato příčina možného pádu vedení nebyla opravou odstraněna.
Naopak, stožár je ještě štíhlejší, než byl před opravou a má
plošný, sedavý, základ, který bude v hlinité půdě s
příměsemi téměř určitě sedat. Původní rozkročení
stojin bylo 4,4 m, nyní je jen 1,5 m. Stožár se bude
naklánět a za několik let se jeho ocelová konstrukce velmi
pravděpodobně zbortí podobně, jako se
zbortila v roce 2022.
Stožár č.56
Stožár č.56 - pokračování
Obrázek 13 – Stožár č.56. Dělený, plošný,
nearmovaný základ bez hlubinného založení a jeho oprava
Jak je z obrázku vidět, tak se jedná po opravě o základ
výztužného stožáru. Měření rezistivity ani geologický
průzkum v místě stožáru nebyly provedeny. Nebyla provedena
armatura základu, takže základ byl zhotoven z nearmovaného,
prostého, betonu. Nebylo provedeno hlubinné založení
základu, takže ho lze klasifikovat jako monolitický plošný
základ z prostého betonu bez armatury, bez vnějšího
uzemnění. Nebylo provedeno žádné uzemnění. Základ byl
původně uzemněn dvěma FeZn pásky.
Z výkopu je zřejmé, že vrstva kvartérního
překryvu podložního vulkanitu je v tomto místě opět poměrně
vysoká. Nebylo dosaženo tvrdého vulkanického podloží. Stožár
měl být uzemněn vnějším nebo hlubinným uzemněním a nebyl.
Jedná se o zřejmé porušení norem: Eurokód 7, ČSN EN 1997-1
Navrhování geotechnických konstrukcí a dále ČSN EN
50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad
AC 1 kV - Část 2-19: Národní normativní aspekty (NNA) pro
Českou republiku (založené na EN 50341-1:2012).
Jihovýchodní roh původního základu,
nejvíce dlouhodobě namáhaný bod základu, se u stojiny
odlomil, protože základ nebyl armován. Je to potvrzení
našeho dlouhodobého tvrzení, že nearmované základy se lámou.
Je to druhá ze čtyř závažných zjištění možných příčin
pádu celého vedení.
Tato příčina možného pádu vedení
nebyla opravou odstraněna. Naopak, stožár je ještě
štíhlejší, než byl před opravou a má plošný, sedavý základ.
Tím, že základ není armován ocelí, tak nic nebrání tomu, aby
se základ opět rozlomil podobně, jako se rozlomil v roce
2022. Stožár je sice mnohem robustnější, ale tím i těžší a
zároveň s menším rozkročením. Tím vyvolává daleko větší
ohybové síly na základ, než ten předchozí.
Stožár č.57
Stožár č.57 - pokračování
Obrázek 14 – Stožár č.57. Dělený, plošný,
nearmovaný základ bez hlubinného založení a jeho oprava
Jak je z obrázku vidět, tak se jedná po
opravě o základ nosného stožáru. Měření
rezistivity ani geologický průzkum v místě stožáru nebyly
provedeny. Nebyla provedena armatura základu,
takže základ byl zhotoven z nearmovaného, prostého, betonu.
Nebylo provedeno hlubinné založení základu, takže ho lze
klasifikovat jako monolitický plošný
základ z prostého betonu bez armatury, bez vnějšího
uzemnění. Nebylo provedeno žádné uzemnění. Přitom základ byl
původně uzemněn dvěma FeZn pásky. Nebyl proveden
podkladní beton ani bednění spodního dílu základu. Beton
spodního dílu byl nalit přímo do výkopu bez bednění. Velmi
pravděpodobně došlo alespoň k částečnému smíchání výkopové
hlíny s betonem a tím k jeho těžko definovatelnému oslabení
s možným vznikem budoucích puklin v místech oslabení.
Z vykopané zeminy je zřejmé, že vrstva
kvartérního překryvu podložního vulkanitu je v tomto místě
opět poměrně vysoká. Nebylo dosaženo tvrdého vulkanického
podloží. Stožár by měl být založen na hlubinném základu a
nebyl. Základ měl být armován a nebyl. Stožár měl být
uzemněn vnějším nebo hlubinným uzemněním a nebyl. Jedná se o
zřejmé porušení norem: Eurokód 7, ČSN EN 1997-1
Navrhování geotechnických konstrukcí a dále ČSN EN
50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad
AC 1 kV - Část 2-19: Národní normativní aspekty (NNA) pro
Českou republiku (založené na EN 50341-1:2012).
Spodní díl základu byl vybudován
technologií “hlínobeton” podrobně vysvětlenou v příloze 3.
Stožár č.58
Stožár č.58 – pokračování
Obrázek 15 – Stožár č.58. Dělený, plošný, nearmovaný základ bez
hlubinného založení a jeho oprava
Jak je z obrázku vidět, tak se jedná po opravě o základ
nosného stožáru. Měření rezistivity ani geologický průzkum v
místě stožáru nebyly provedeny. Nebyla provedena armatura
základu, takže základ byl zhotoven z nearmovaného, prostého,
betonu. Nebylo provedeno ani plošné založení 7x7 m nebo
hlubinné založení základu (viz soudní znalec v příloze 5),
takže ho lze klasifikovat jako monolitický plošný základ 4x4 m
z prostého betonu bez armatury, bez vnějšího uzemnění. Byla
provedena pouze imitace uzemnění popsaná v příloze 6. Přitom
základ byl původně uzemněn dvěma FeZn pásky odcházejícími do
stran. Nebyl proveden podkladní beton ani bednění spodního
dílu základu. V místě základu se ve výkopu dlouhodobě drží
spodní voda. Její hladina je jen asi 50-60 cm pod povrchem
terénu. Místo je nedaleko jednoho z pramenů místního potoka,
je to zřetelně vidět na geologické mapě na obr. 3. Základ je
na nezpevněném kvartérním podloží a je trvale podmáčen.
Zhotovitel zřejmě odčerpal alespoň částečně podzemní vodu a
nalil pak rychle beton přímo do výkopu s patkou. Beton
spodního dílu základu byl tak nalit přímo do výkopu bez
bednění. Velmi pravděpodobně došlo alespoň k částečnému
smíchání výkopové hlíny a spodní vody s betonem a tím k jeho
těžko definovatelnému oslabení s možným vznikem budoucích
puklin v místech oslabení.
Z vykopané zeminy je zřejmé, že se skutečně jedná o nezpevněné
kvartérní sedimenty, v tomto případě o směs hlíny s drobnými
oblázky a pískem. Stožár by měl být založen na hlubinném
základu a nebyl. Základ měl být armován a nebyl. Stožár měl
být uzemněn vnějším nebo hlubinným uzemněním a nebyl. Jedná se
o zřejmé porušení norem: Eurokód 7, ČSN EN 1997-1 Navrhování
geotechnických konstrukcí a dále ČSN EN 50341-2-19 (333300)
Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV - Část 2-19:
Národní normativní aspekty (NNA) pro Českou republiku
(založené na EN 50341-1:2012).
Základ tohoto stožáru byl dělený, nebyl armován a byl
dlouhodobě vystaven podmáčení spodní vodou. Hladina
spodní vody byla po léta jen cca 0,5 – 1,0 m pod povrchem
okolního pole a při vydatných deštích musela spodní voda
vystupovat téměř na povrch. Toto lze klasifikovat jako další
potenciální příčina pádu celého vedení. Je to třetí ze
čtyř závažných zjištění možných příčin pádu celého vedení.
Tato příčina možného pádu vedení nebyla opravou odstraněna.
Naopak, stožár je ještě štíhlejší, než byl před opravou a má
plošný, sedavý základ, o půdorysu pouze 4x4 m, který za
trvalého podmáčení bude téměř určitě jednostranně sedat.
Stožár se bude postupně naklánět, jak je popsáno v přílohách 3
a 4 a za několik let se jeho ocelová konstrukce velmi
pravděpodobně zbortí podobně, jako se zbortila v roce 2022.
Spodní díl základu byl vybudován technologií “hlínobeton”
podrobně vysvětlenou v příloze 3.
Realizátor měl buď plošný základ zvětšit na půdorys 7x7 m s
ohledem na spodní vodu vystupující až k povrchu nebo použít
výhodnější a levnější hlubinné založení. Viz vyjádření
soudního znalce, Doc.Masopusta, v příloze 4.
Pokračování příště
4572
Diskuse