Zakázat dezinformace? Jsou lidé schopni rozlišit pravdu od lži?
8. 2. 2023
/
Karel Červený
čas čtení
6 minut
V pořadu
CNN 360° se řešilo, zda by měla být zavedena cenzura
dezinformací. Poslanec SPD tvrdil, že jde o zavádění totalitních
praktik, které tady vládly před revolucí. Že tehdy se zakazovaly
myšlenky a články ze zahraničí jako nástroje západní
propagandy. Řekl něco v tom smyslu, že občané nejsou hloupí
a dokáží rozeznat pravdu od lží. Jeho výstup byla typická
ukázka stereotypního myšlení. Tento vzorec myšlení už dnes
neplatí, protože je naprosto diametrálně jiná doba a působí
více synergických vlivů než tehdy.
Lži
včera a dnes
Jak
na dezinformace? Einstein řekl: Problémy nelze řešit způsobem
myšlení, který vedl k jejich vzniku. Tedy musíme je řešit
naprosto jiným přístupem a nástroji.
Kdysi
– za socialismu bylo demagogie poměrně málo. Byla velmi
jednoduchá, čitelná a stupidní. Trvala léta a byla pořád
stejná. Téměř všichni si z ní dělali legraci. Šlo
většinou o hesla a poučky. Všichni jsme věděli, že jdou od
strany a vlády na popud Moskvy. A se svobodnou myslí jsme se
s tím naučili žít.
Dnes
je situace nesmírně složitá a komplikovaná. Díky sociálním
sítím typu Facebook (Twitter, TikTok apod.) se na lidi valí o
čtyři řády informací více, než před rokem 1989. Mozky
konzumentů dnešních sociálních sítí se pod záplavou drbů a
informací rychle unaví. Kritické myšlení se lidem častěji a
častěji vypíná, až se jednou vypne (ve vztahu k sítím)
úplně. A pak do mozku proudí stovky informací, které už žádný
bdělý strážce nehlídá, ani neposuzuje. Tvůrce a odesílatel
manipulací a lží je pro většinu lidí neznámý a lidem se zdá,
že není nebezpečný, protože se tváří jako výhradně
technologická společnost. A ty by neměly mít snahu nás
ohlupovat. Ale mají. Stovky informací za týden (které např.
zaznamenáme při rolování v telefonu) nám velmi pomalu a
nenápadně mění hodnotový systém, vzorce myšlení, postoje a
vzorce chování. Měníme se, aniž bychom si to uvědomovali. Jak
se měníme? Vlivem emočně zabarvených lživých a manipulativních
výroků se posilují pudy a instinkty. Oslabují se - myšlení,
vyšší city, jako je empatie, soucit s trpícími, láska
k lidem, hrdost na to, co se společně podaří (např. boj se
zlem) a sounáležitost a soudržnost ve společenství, které koná
dobro.
Kdo za tím
stojí?
Za posíláním
dezinformací a kamuflovaných lží skrze Facebook, Twitter, TikTok
apod. jsou skupinové zájmy diktátorů a nadnárodních skupin,
které mají zájem na erozi vztahů mezi lidmi. Poštvávají proti
sobě různé skupiny:
-
mladé proti
starým (musíme je živit)
-
většinu
proti rasám a etnikům (holota prašivá)
-
nevzdělané
proti vzdělaným (vystudovali za naše peníze)
-
chudé proti
bohatým (kdo ví, kolik toho nakradli, poctivé milióny
to nejsou, každý krade)
-
konzervativce
proti liberálům (pohroma LGBT)
-
pravičáky
proti levičákům (všechno by rozdali darmožroutům, kteří
nepracují)
-
Čechy proti
Ukrajincům (vláda jim pomáhá na náš úkor)
-
státy NATO
proti sobě (Maďarsko a Turecko jako pátá kolona)
-
státy EU
proti sobě – vyzdvihováním rozdílů, kdo na čí úkor má
výhody (Německo nás válcuje)
-
všechny
proti všem.
Rozdělená
společnost je nestabilní a dá se ještě efektivněji rozvracet.
Lze podporovat vznik extrémních stran, které půjdou na ruku
diktaturám.
Efektivita
klamu
Dnešní
nástroje propagandy a lží jsou tisíckrát účinnější než za
komunismu. Lidé, kteří nejsou dost vzdělaní či imunní proti
dezinformacím je třeba chránit zákonem, protože když se počet
indoktrinovaných lidí zvedne na milión, tak bude pozdě bycha
honit a udržet demokracii, jak ji známe.
Není
pravda, že cenzuru nepotřebujeme, protože lidé jsou dost moudří
a dokáží rozeznat dobro od zla. Lež na sítích není nikdy
„nahá“. Vždy se tváří jako pravda oděna v zářivý
šat různých pravděpodobných vysvětlení. Lidé, kteří nemají
vypěstované kritické, systémové a synergické myšlení právě
na líbivé, chytlavé a pravděpodobné informace skočí. Kdesi
jsem četl údaj, že každý den přibývá asi deset tisíc
závislých na telefonech a sociálních sítích. Aniž by o tom
dotyční věděli. Jak dlouho bude trvat, než zhloupne devět
miliard lidí? (Naštěstí ti chudí zůstanou dlouho ušetřeni).
Závislí
budou vždy tvrdit, že závislí nejsou, ale nevědí, že vymývání
mozků a indoktrinace je pomalý neznatelný proces. A nebezpečný.
Profesor Manfred Spitzer tomu říká digitální demence a
varuje před tím rodiče dětí. I když všichni konzumenti sítí
a mobilů vliv na mozek popírají, čas strávený na sítích a
zestejňování názorů (McDonalizace společnosti) jsou
vypovídající.
Podle
mého názoru nikdo ze závislých nemůže úplně rozpoznat
nebezpečí manipulací a dezinformací. Stát proto musí najít
efektivní mechanismy, jak své občany ochránit od útlého věku.
Vyvážené a fungující. Tajemství úspěchu spočívá ve využití
Pravidla 80/20 a synergických efektů. Nazývejme to ochranou před
dezinformacemi či cenzurou, je to jedno. Prevence musí být,
protože léčba téměř neexistuje. Mozky jsou postiženy trvale.
Zdroje:
AIKEN Mary:
Nebezpečný efekt. Nakladatelství ZEĎ, 2016.
ALVAREZOVÁ
Alexandra: Průmysl lží. Triton 2017.
NUTIL Petr: Média,
lži a příliš rychlý mozek. Průvodce post-pravdivým světem.
Nakladatel. Grada 2019.
SPITZER Manfred:
Digitální demence. Nakladatelství HOST. 2014
TÁBORSKÝ Jiří:
V síti dezinformací. Nakladatelství Grada 2019.
PhDr. Karel
Červený, MSc., MBA, DBA
Autor knihy
Nápady pro život a byznys – Paretovo pravidlo 80/20 v praxi.
6169
Diskuse