Eskalace na Blízkém Východě – o čem se nepíše a nemluví

12. 5. 2021 / Jan Darmovzal

čas čtení 8 minut
 

Aktuální dění v Izraeli je velmi znepokojivé a nemůže potěšit snad vůbec nikoho tedy kromě mainstreamových médií, která tradičně odvádí skvělou práci v prezentování celého děje tak, aby byl neobjektivní, zaujatý a pro nynější konzumní společnost „stravitelný“. Hlavní zpravodaj ČT na Blízkém Východě David Borek se zápalem popisuje, jak mu nad hlavou lítají rakety Kassám, jak po celou dobu cesty z Aškelonu do Tel Avivu musí být opatrný a co každou chvíli vyhledávat přírodní úkryty, aby se jeho konvoj vyhnul ostřelování těch krvežíznivých teroristů z Hamásu a Palestinského Islámského Džihádu (PIJ) a jak vlastně na centrální Izrael „prší“ rakety, které se zde více než 7 let neukázaly.


Ano, i tak lze shrnout tradiční popis reálií za uplynulý den, který je ovšem neúplný a z nějakého nepochopitelného důvodu začíná uprostřed, protože se vlastně hodí říct jenom část toho co se opravdu děje a tu druhou část (mnohem důležitější) v tichosti zamést pod koberec a vůbec se o ní nezmiňovat.

Proto se pokusím vzít věci objektivně a v takové souslednosti jak se opravdu staly, aby si i neinformovaný čtenář mohl udělat vlastní názor na aktuální situaci a nemusel být závislý na mainstreamových médiích, které ve velké míře prezentují institucionální a korporátní zájmy ve společnosti, nikoliv pravdu, objektivitu a nezávislost.

 



V kontextu toho co se právě děje na Blízkém Východě, první důležitou reálií je, že hlavní prokurátorka Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Fatou Bensouda na počátku tohoto roku otevřela vyšetřování, které má nezávisle prošetřit, zdali od roku 2014 nedošlo v izraelsko-palestinském konfliktu k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Je třeba mít na paměti, že jurisdikce mezinárodního trestního tribunálu může zasahovat pouze tam, kde domácí soudní orgány nejsou schopny, nebo ochotny objektivně vyšetřit danou problematiku. Jsou to ovšem pouze Palestinci, kteří přislíbili s touto mezinárodní institucí spolupracovat, zatímco Izraelci vehementně takové vyšetřování odmítají. V této fázi můžeme pouze spekulovat o tom, proč nechtějí, aby tato mezinárodní instituce byla zainteresována a přinesla do celé problematiky více transparentnosti. Možná právě té se tak obávají?

Eminentní témata, kterými se mezinárodní trestní tribunál má také zajímat jsou i stále pokračující konstrukce nelegálních osad na Západním břehu a neutichající etnické čistky ve Východním Jeruzalémě, zejména ve čtvrti Sheikh Jarrah. A teprve zde opravdu začíná příběh, který jsme včera a dnes mohli sledovat na obrazovkách české televize a číst o něm na internetu, a který se zredukoval na komfortní, divácky a čtenářsky akceptovatelnou a velmi zjednodušenou verzi „o zlém Hamásu a jeho rachejtlích“.

Zde jsou fakta, která celé eskalaci předcházela, a která je nutné vzít v potaz, máme-li být v celé otázce objektivní. V pátek 7. května vydal Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyjádření v němž žádá okamžité ukončení všech nucených vystěhování palestinských rodin, včetně těch ze čtvrti Sheikh Jarrah ve Východním Jeruzalémě.

Konkrétně jde o to, že 8 palestinských rodin má být vystěhováno proti své vůli ze svých domovů (a další 4 rodiny tomuto riziku bezprostředně čelí), jenom proto, že izraelská osadnická organizace Nahalat Shimon si nárokuje jejich obydlí. Pokud by Izrael k takové expulzi palestinských rodin opět přistoupil (jak už to v minulosti nesčetněkrát udělal) jednalo by se o další ze série flagrantních porušení mezinárodního práva. Jak z mezinárodních právních předpisů vyplívá Východní Jeruzalém včetně čtvrti Sheikh Jarrah je součástí Okupovaných Palestinských Teritorií, na kterých platí mezinárodní právo.

Okupační mocnost (Izrael) ani žádná další organizace nemůže tudíž zkonfiskovat soukromé vlastnictví na těchto územích a nemůže také ustanovovat své vlastní právní normy, které by byly platné či vynutitelné, bez ohledu na to, že už vůbec nesmí vyhánět rodiny ze svých domovů žijící na tomto území. Nejde přitom jen o vypuzování Palestinců, ale také o cílené a pečlivě naplánované demolice, které Izrael provádí opět v rozporu s mezinárodními právními normami.

Izrael dlouhodobě porušuje mezinárodní právo a to například ve věci tzv. „majetkového práva nepřítomných“ (viz. Absentee Property Law), které je v Izraeli a na Okupovaných teritoriích aplikováno diskriminačně, výhradně na základě národnosti či původu vlastníka. V principu se jedná o to, že poté co Izrael vyžene a zkonfiskuje majetek původních palestinských vlastníků, úmyslně přesídluje svou populaci do okupovaného Východního Jeruzaléma, tak aby si ve městě udržel etnickou a národnostní většinu. Takový transfer civilní populace nebo její části ať už do nelegálních osad na Západním břehu či do Východního Jeruzaléma je z pohledu humanitárního práva také zakázaný a může se jednat o válečný zločin. Právě takové případy má mezi jinými projednávat i mezinárodní trestní tribunál zmíněný na začátku tohoto článku.

Je zcela bez debat, že vyhnání z vlastního obydlí dále vede k nuceným přesunům, které Izrael praktikoval po celou dobu své existence od roku 1948, a jsou vážným porušením čtvrté ženevské konvence.

To, že Palestinci ve Východním Jeruzalémě protestují, proti tomu, že Izrael porušuje téměř všechny své závazky, které pro něj zcela jasně vyplývají z mezinárodních úmluv a právních norem, je přece naprosto pochopitelné.

Beztrestnost s jakou Izrael může jednat například ve věci vypuzování palestinských rodin z jejich obydlí je naprosto otřesná a v historii bezprecedentní. V neposlední řadě, to, že Izrael plánoval pochod ultra ortodoxních židů Jeruzalémem jako symbol věčnosti a nedělitelnosti svého hlavního města (v rozporu s názorem OSN a dalších soudních institucí či mezinárodních a lidsko-právních organizací) a to zrovna když končil pro muslimy posvátný měsíc Ramadán je naprosto skandální a provokativní.

Nejde zde o to, kdo vystřelil první projektil, ale o soustavné provokace etnokratického režimu v Tel Avivu, který se demokraticky tváří a funguje pro všechny židovské občany Izraele. Palestinci ovšem své životy žijí v každodenní realitě, která se nedá popsat jinak než apartheid.

A přesto všechno, je nám vsugerováván pouze palestinský terorismus. Ano, je to tristní situace, ve které se společnost nachází, zejména potom proto, že už není schopna morálně správného úsudku. Dokážeme zkonzumovat obrovské množství informací, ale morálně už pro nás nejsou relevantní ani podstatné, protože se zdají být příliš komplikované, i když ve skutečnosti je tomu naopak. Dr Finkelstein se ptá: Kdybych přišel s biblí v jedné ruce a zbraní ve druhé, zaklepal na Vaše dveře a řekl „podle mé svaté knihy má rodina bydlela v tomto domě před tisíci lety“ sbalili byste si své věci a odešli?

0
Vytisknout
9759

Diskuse

Obsah vydání | 18. 5. 2021