V Paříži vítěz nebere všechno!
14. 10. 2020 / Tomáš Vohryzka
Ta zpráva z Paříže by neměla zapadnout, přestože se zdánlivě týká jen sportu. Jde zase o peníze. Organizátoři Mezinárodního mistrovství Francie v tenise výrazně změnili odměny pro hráče a hráčky. Ekonomické důsledky virové epidemie pocítil i profesionální sport, což vedlo ke snížení celkové dotace. Mezi hráče a hráčky se tak letos v Paříži rozdělí 38 milionů eur, o čtyři miliony méně než v loňském roce.
Mnohem zajímavější než tento údaj je však to, jak jsou letos odměny rozdělovány mezi jednotlivé hráče. Snížení tzv. Prize Money se totiž týká jen hráčů postupujících z prvního kola turnaje. Největší pokles příjmů pocítí vítězové obou kategorií, letos tedy Rafael Nadal a Polka Swiatekova, kteří si odnesou 1.600.000,- EUR. To je o 30 % méně než získali vítězové v roce 2019. Naopak poražení v prvním kole dostanou šek na 60.000,- EUR, tedy částku o 30% vyšší než loni. To je případ třeba Markéty Vondroušové. Relativně ještě více přidáno dostanou hráči kvalifikace. Částka pro první kolo kvalifikace činí 10.000,- EUR, což představuje meziroční zvýšení o 42%. /např. Zdeněk Kolář/
Tuto změnu distribuce sponzorských peněz tak lze považovat za jakési tenisové progresivní snížení příjmů. Organizátory největšího turnaje na evropském kontinentu, kteří rozdělují peníze od nadnárodních sponzorů, jako jsou společnosti BNPj-Paribas, Rolex, Peugeot či Lacoste, jistě nejde obviňovat z tenisového socialismu. Pochopili ovšem, že smysluplná soutěž může probíhat jen tehdy, pokud rozdíly mezi hráči nejsou příliš velké. I hráči končící v prvních kolech potřebují dostatečné příjmy na kvalitní připravu a ostatní náklady tenisového života. V praxi tak realizovali to, co je slyšet od mnoha ekonomů: „Příliš velké ekonomické rozdíly způsobují velké problémy.“ Bylo by ale chybou svádět vše na virus. Ten není hlavním důvodem těchto příjmových úprav. Problém správného /spravedlivého?/ rozdělování peněz je dlouhodobý a debata o něm se neotevřela na letošním Roland-Garros. Před několika lety se v tomto duchu vyjadřoval i Lukáš Rosol, když si stěžoval na nízké odměny hráčů, končících v prvních kolech: „V tenise se vše točí kolem několika hvězd, ostatní hráči berou pakatel a dělajé těm nejlepším jen křoví!“ řekl tehdy tento český hráč.
Impulsem pro tuto změnu byly také ekonomické důsledky epidemie, které i v tenise pocítí nejvíce ti chudší hráči. Kromě nelogicky stejných odměn pro muže i ženy jsou ale již dlouho nejdiskutovanějším tématem na grandslamových turnajích právě odměny pro hráče vypadávající v prvních kolech. Debata je o tom, že hráči mohou spolu soutěžit, tedy si konkurovat, jen tehdy, pokud majé stejné podmínky a rozdíly sportovně-výkonnostní i ekonomické mezi nimi nejsou příliš velké. Organizátoři turnaje, tedy ATP a FFT mají zájem, aby soutěž byla zajímavá, tedy aby se hráli vyrovnané zápasy již od prvního kola. Ani televize, sponzoři či diváci nestojí o to, aby většina zápasů byla hrou kočky s myší. Hrou s dopředu jasným výsledkem. Právě to je hlavní důvod, proč dlouho se rozevírající příjmové nůžky letos v Paříži přivřeli.
Ta zpráva z tenisového Roland- Garros by měla být na prvních stránkách novin. Nejde vůbec jen o sport. Profesionální tenisové soutěže jsou názorným modelem ekonomiky. V zásadě není rozdílu v soutěžení sportovců či komerčních firem. Principy konkurence jsou stejné ve sportu i v byzynse. Ostatně nejde jen o podobenství ekonomické soutěže, profesionální sport je současně sám o sobě zásadním ekonomickým odvětvím.
Tato debata se opravdu netýká jen tenisu a odměn sportovců.
Nejvýznamnějš ítenisový podnik na evropském kontinetu zavedl
opatření, které by prospělo i ostatním odvětvím ekonomiky.
V případě degresivní úpravy tenisových odměn tak nejde o
nic menšího, než o recept na dlouhodobé ekonomické neduhy.
Nejde v žádném případě o to, aby všichni měli stejné
příjmy, ale o hledání správné míry v rozdělování
peněz. Nejen v tenise platí, že špatná distribuce bohatství a
trend zvyšujících se příjmovéýxh rozdílů poškozuje nejen
slabší hráče, ale i samotnou soutěž. Soutěž, kde vítěz bere
všechno pak zcela ztrácí smysl a je dlouhodobě neudržitelná
Diskuse