15. 4. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 4. 2002
Byl odsun českým vyhnáním německého obyvatelstva z pohraničí a bezprávným vyvlastněním jeho majetku na základě přisuzování kolektivní viny často i nevinným Němcům za česká utrpení? Dekrety prezidenta Beneše prý tento princip kolektivní viny ztělesňují, a tak bezpráví uzákoňují a tím porušují základní lidská práva. Na druhé straně pamětníci, českoslovenští váleční letci v Anglii, tvrdí, že sudetský majetek a odsun byly vždy považovány za část reparací československých občanů za škody, které Čechoslováci utrpěli v důsledku německého výboje. Toto chápání mi také potvrdil anglický historik, specialista na tuto problematiku.
Sloupek

Zarazil mě článek Štěpána Kotrby, Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp, v němž se autor zamýšlí nad předvolebním výletem českých sociálních demokratů na horu Říp: kritizuje je, že to byla povrchní a formální záležitost, že sociální demokrati i celý český národ nemají dnes ponětí o historické podstatě češství a že by měli být nacionalističtější - vůbec by se Češi měli definovat vůči vnějšku, zejména vůči velkému německému sousedovi ostražitě a defenzívně, neboť českému národu od Němců nic dobrého nemůže přijít.

Přiznám se, že je mi tento archaický, xenofobní nacionalismus nepochopitelný. Němci, jaké velkou většinou znám já, jsou nadnárodní, antinacionalističtí Evropané. Vzpomínám na jeden večer při setkání českých a slovenských "intelektuálů" na Schwarzenbergově hradě v Scheinfeldu. Řeč přišla na národní příslušnost. Na pokoji, kde jsme pili, seděl mj. jeden slovenský politik, tuším František Mikloško, a pracovník Adenauerovy nadace, která setkání financovala, německý student práva Robert Hein. Slovenský politik se Heina ptal, jaký má pocit, že je národnosti. "Já jsem Evropan," odpověděl Němec, "občan Evropské unie." A - ano, dalo se s ním mluvit německy nebo anglicky, na jazyku nezáleželo. Slovenský politik na tuto odpověď vrtěl nechápavě hlavou. A v tu chvíli jsem zažil hmatatelný pocit, jako by místností probíhal obrovský příkop. Na jedné straně žili lidé v devatenáctém a na druhé v jednadvacátém století.

Němci, ovšem, byli ve dvacátém století pro své sousedy problémem. Měli bychom možná podrobněji studovat, jak se s tímto problémem vyrovnali a vyrovnávají "úspěšnější" západní "menší" národy, jako třeba Holanďané, Belgičané či Dánové. Většina (západních) Němců je dnes zcela tolerantní, podemokratičtěná a poameričtěná. Nemám problém s nimi mluvit jako s lidmi, ne jako s Němci.

V důsledku technologického rozvoje jsou světové globalizační změny nezastavitelné. V nedávné bouřlivé diskusi v televizi BBC o tom, zda se Británie má či nemá těsněji přičlenit k Evropské unii, argumentoval jeden účastník: "Svět nyní ovládají mocné globalizační tlaky. Jednotlivé země jsou proti nim bezmocné. Jedině, jak je na ně možno reagovat, je jako součást velkých celků. Z tohoto hlediska je výhodné vzdát se určité míry své suverenity a spolupracovat v rámci EU s jinými. Jakou šanci má totiž Velká Británie (nemluvě o České republice), kdyby chtěla reagovat např. na ekonomický tlak Spojených států izolovaně a samostatně?"

Defenzivní, ostražité vymezení "národního celku" vůči jiné etnické entitě nemá v dnešním globalizačním světě budoucnost. Jistě, vzniká to, často právě v důsledku globalizačních tlaků, ale je to nereflektovaná a neinteligentní reakce.

Budeme se muset rozhodnout: uzavřeme se nepřátelsky vůči vnějšku do svého společenstvíčka asi tak jako na Balkáně, kde je kolektivní etnická příslušnost hlavním důvodem k veškerému rozhodování, a to ochromuje normální ekonomický i politický provoz, případně to vede k vraždění - anebo dokážeme chovat se vůči lidem, kteří náhodou nemluví naším rodným jazykem, jako by to byli normální lidi?

K tomu je ovšem nutno osobně zažít, že se v Evropě (až na výstřelky, jaké se například poslední dobou objevují v Rakousku, které nikdy řádně nepřekonalo svou nacistickou minulost, nebo u sudetských Němců nebo u některých neskrupulóznějších německých politiků) lidi většinou už neposuzují podle své národní příslušnosti. Není rozumné, pokud české sdělovací prostředky význam těchto výstřelků přehánějí a nedávají je do řádného kontextu. Mimo jiné tím poskytují nositelům těchto výstřelků neúměrně velkou sílu a moc. Možná, že by česká média taky mohla občas ukazovat, že lidi jinde jsou stejní jako v Čechách a že porozumění je možné.

Nacionalismus dnes v západním světě nehraje významnou roli. Hlavní rozhodování je ekonomické. Mohu vám garantovat: budete-li dobrým odborníkem ve svém oboru a budete-li schopni dobře se domluvit anglicky či německy, získáte v Evropské unii zaměstnání a postavení daleko lepší než místní lidi - bez ohledu na vaši národnost či státní příslušnost. (Ve většině významnějších podniků se v Německu ve správní radě stejně dnes už hovoří jenom anglicky - myslíte si, že to působí na německé sebevědomí záporně?)

(Ota Filip zjistil v osmdesátých letech, že Češi, žijící v Německu, tam mají v průměru o dvacet procent vyšší příjem než Němci.)

Mám šestnáctiletou dceru, mluví česky, ale líp anglicky, a považuje se taky v první řadě za Evropanku. Mám jí zatratit, protože nemá dostatečně intenzivní české nacionalistické pocity? Protože se necítí stoprocentně Češkou, nemá " naše lidství"? není to autentický člověk? Druhá má dcera, dvanáctiletá, má několik muslimských kamarádek - nyní o prázdninách u nich tráví celé dny a ony zase u nás. Mám to odsoudit, protože je to narušení integrity češství či "zrada na evropanství"?:) Pokud se přece budeme chovat podle mustru z 19. století, musíme být vůči všem těm "cizáckým" národům ostražití, že? Nesmíme připustit, že s nimi máme společné lidství.

Lidi v západní Evropě se už víceméně naučili reagovat vůči sobě navzájem jako lidi - jejich národnost či státní příslušnost je podružná. V sobotu se v Londýně konala velká demonstrace na podporu palestinské kauzy: kromě mnoha muslimů se jí účastnili i představitelé anglikánské církve a řady dalších establishmentových organizací. Komentátoři k tomu poznamenali, že mezi britskými občany dnes žijí dva miliony muslimů a že Tony Blair musí brát tuto společenskou skupinu politicky velmi vážně. Ano, v Británii vládne většinový názor, že jsou muslimové normální lidé.

Budeme-li se jako české společenství defenzívně a nenávistně vymezovat vůči cizincům, vrátíme se kamsi na začátek devatenáctého století. Mimo jiné je to také ekonomicky neefektivní. Lituji, že vývoj posledních událostí, z hlediska, jak se to může jevit z Prahy, zřejmě posiluje u politiků i obyčejných lidí xenofobní nacionalismus. Je to cesta do slepé uličky.

Češi musejí vystupovat vůči vnějšímu světu hrdě a sebevědomě, jednat s ním jako rovný s rovným: ale musejí mít také vnějšímu světu co nabídnout. To znamená, jednat s vnějším světem na základě stejně inteligentního a sofistikovaného diskursu, jaký probíhá i tam, umět jazyky, mít vysokou kvalifikaci.

Zároveň nutně vyvstává ona nepříjemná otázka, co je vlastně v současnosti česká kultura a civilizace - a má smysl ji bránit? Osobně si myslím, že ano - když už nic jiného, existuje ona slavná, tisíciletá tradice české literatury a kultury - Štěpán Kotrba má ovšem pravdu, že v současném národním povědomí tato tradice není příliš intenzivně reflektována.

Už v roce 1967 napsal ve svém slavném projevu na sjezdu českých spisovatelů Milan Kundera toto: "Mluvil jsem před časem s jedním belgickým Vlámem, divadelníkem, který si mi stěžoval, jak je ohrožen jejich jazyk, jak se vlámská inteligence stává dvojjazyčnou a začíná dávat přednost před rodným jazykem angličtině, která jí umožňuje přímější styk s mezinárodní vědou. V těchto okolnostech mohou malé národy bránit svůj jazyk a svou svébytnost jedině kulturním významem svého jazyka, nenahraditelností hodnot, jež vytvořil a jež jsou s ním spjaty. Plzeňské pivo je ovšem také hodnota. Jenomže všude ho pijí jako Pilsner Urquell. Plzeňské pivo nárok Čechů na vlastní jazyk neospravedlní. A budoucnost sjednocujícího se světa bude nemilosrdně a zcela oprávněně požadovat účty z ospravedlnění existence, kterou jsme si před 150 lety zvolili, a bude se ptát, proč jsme si ji zvolili."

Budeme takovéto otázky ignorovat a budeme bránit proti "německým" a jiným cizákům svůj majetek a jazyk?

15. 4. 2002
Jak už se v naší zemi stalo zvykem, rušíme tradici, podle níž v jednom regionu fungovalo více různě názorově zaměřených periodik, a nahrazujeme ji novou, kdy němečtí vlastníci českého tisku určují, co daný region nejvíce potřebuje - tedy z informačního hlediska. Podle této strategie stačí každému z regionů jedny noviny bez tváře, které slučují často dříve neslučitelné deníky a občasníky. Nedávno prošly podobnou "transformací" ostravský Moravskoslezský den a Nová Svoboda, z nichž se stal beztvářný (a hlavně nekonfliktní) Moravskoslezský deník. Od května nastane podobná situace hned ve vedlejším regionu: na Opavsku. Do konce dubna tam budou fungovat dva týdeníky - Region a Naše Opavsko. Vydavatel Našeho Opavska se ovšem rozhodl, že svůj týdeník sloučí s týdeníkem Region, a tak poslední číslo Našeho Opavska vyjde 24. dubna a od května bude vycházet už jen jedno periodikum.
15. 4. 2002
Z hlediska historického existuje Česká republika (dále jen Česko) jako samostatný stát směšných pár let, s hlediska života lidského je to už hezkých pár let a každý Čech už si mohl udělat vlastní úsudek o tom, jak si vedeme při vládě věcí svých. Za sebe to mohu shrnout do čtyř vět: Ti, kterým funkce ukládá starat se o veřejné blaho starají se především o vlastní prospěch. Politika je osočování a nedůvěra. Státní správa je úřední šiml a úplatky. Národní hospodářství je rozkradené, zadlužení roste, spásu vidíme v zahraničních investorech. Připouštím, kdo by se víc snažil, našel by i klady na vývoji Česka, ale pro další úvahy přidržím se pochopitelně tohoto vlastního názoru. Zase na to jednou nestačíme. Proč zase? Podívejme se trochu do historie.
15. 4. 2002
Před deseti dny prohlásil přísně prezident Bush, že "Už to stačilo" a požadoval, aby Izrael odvolal své jednotky z palestinských území. Šaron ho ignoroval. Colin Powell přijel do Izraele s varováním, jak špatně to bylo to přijato v arabských zemích. Šaron ignoroval i toto varování. Nyní zůstává Colinu Powellovi jediné: apelovat na Izrael, aby se choval uměřeně. Powell dal najevo, že se mu nepodařilo Šarona přimět k žádným příslibům v této věci, konstatoval v neděli v poledne pořad britského rozhlasu "Svět ve třináct hodin" a pokračoval: V minulosti bylo pro Izrael obtížnější ignorovat americké hrozby. Konec konců, američtí daňoví poplatníci dotují izraelské hospodářství částkou asi 3 miliardy dolarů ročně. Avšak využít této páky, to by bylo "jadernou alternativou", mohlo by to zničit Izrael jako stát. Uvědomují si nyní obě strany, Izrael i USA, že mají Spojené státy na Izrael menší vliv, než si myslely?
15. 4. 2002
Nedávná ocelářská kontroverze mezi Spojenými státy a mj. i Evropskou unií, je klasickým příkladem sebevražedného ochranářství. Američtí výrobci oceli uvalili kvóty a tarify na podniky, které si nedávno ve střední a východní Evropě sami zakoupili. Absurdní je, že US Steel je také čelným evropským výrobcem oceli. Před dvěma lety zakoupila firma US Steel druhou největší evropskou ocelárnu, VSŽ Košice na Slovensku. Zaplatila za ni více než 60 milionů dolarů v hotovosti, převzala více než 320 milionů dolarů v obligacích a přislíbila, že během deseti let do ocelárny bude investovat 700 milionů dolarů. US Steel také plánuje koupit ocelárny v České republice.
15. 4. 2002
Hrou rakouského autora Wernera Schwaba (1958-1991) "Prezidentky" zahájilo dne 9.4.2002 ostravské Divadlo Petra Bezruče projekt určený v první řadě studentům vysokých škol. V něm jde o tři představení, která jsou cíleně určena a vybrána pouze pro úzce vyhraněnou skupinu mladých diváků s univerzitním zázemím - tedy počítá s větší náročností ve vnímatelnosti a akceptovatelnosti jednotlivých témat.
15. 4. 2002

Dobrý den, dovolte, abych se podělil, napsal nám Jaroslav Sever: Přečetl jsem si dnes na serveru MZV v Novinkách:

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan přijal dne 12. února 2002 předsedkyni Českého svazu bojovníků za svobodu paní Andělu Dvořákovou... Krátce se zmínili i o připravovaných oslavách 60. výročí Heydrichiády a vyhlazení Lidic.

15. 4. 2002
V krátkom čase čaká neplatičov z viacerých košických mestských častí vysťahovanie z bytov. Udeje sa tak na základe platnej novely Občianskeho zákonníka. Zatiaľ, ako sa vyjadril riaditeľ Bytového podniku mesta Košice (BPMK) pre Rómsku tlačovú agentúru (RPA), sa deložácie nevzťahujú na obyvateľov Lunika IX. Dôvod je jednoduchý: Na Luniku IX sú byty osobitného určenia. Ich vlastníkom je mesto Košice a vysťahovanie sa môže udiať len s jeho súhlasom. Ten zatiaľ BPMK nemá. . Treba si uvedomiť aj tú skutočnosť, že dlhodobo nezamestnaní občania Lunika IX nepoberajú plnú sociálnu dávku ale polovičnú. Žijú na hranici biedy. Odkiaľ majú platiť?
15. 4. 2002

Dobrý den s pozvankou na "Utery filmomolu", v jehoz ramci tentokrat uvedeme animovany dokumentarni "akcni portret" s nazvem "Fester nebo fikce" a to za ucasti rezisera Roberta Ellmana, ktery je mimo jine autorem surrealisticke reklamy "Tenisovy zapas", ktera ziskala radu oceneni na svetovych festivalech.

"American Robert Ellmann je filmarem uveznenym v tele pravnika pusobiciho v Praze. Akcni portret "Fester nebo fikce" (40 min.) je filmem o Stevu Preislerovi neboli strycku Festerovi, ktery je mimo jine lotrem, pivarem, klaunem, chemikem, zapasnikem, kulturistou, spisovatelem, nekromantem, majitelem psa, fotbalovym fandou, "narkomanem" a spoluvinikem vrazdy. Aby ho potrestal za pohrdani moci, ucinil osud ze strycka Festera moc samotnou. Film byl vyroben v produkci ČT. Projekce zacina v utery 16. dubna v 18.00 v knihkupectvi U KNIHOMOLA v Manesove 79 u nam. Jiriho z Podebrad.

15. 4. 2002
Vyostrenie vzťahov medzi Slovenskom a Maďarskom, vzniknuté v dôsledku čoraz extrémnejšej nacionálnej rétoriky, no i praktickej politiky Budapešti, dostalo cez víkend ďalší neblahý impulz. Premiér MR Viktor Orbán najprv poznamenal v relácii tamojšej verejnoprávnej televízie, že "domov je širší ako Maďarsko, lebo sa rozprestiera v celej Karpatskej kotline". V sobotu na mohutnom budapeštianskom predvolebnom mítingu, dostali tieto jeho slová podporu od radikálneho podpredsedu slovenskej Strany Maďarskej koalície, Miklósa Duraya. Zďaleka nielen slovenským nacionalistom pripadajú jeho výroky na hranici dobrého vkusu, ak nie už priamo z úst občana SR voči svojmu štátu urážlivé. Kto uhasí možné zárodky "balkánskeho" vývoja ?
Fotogalerie z výstupu na horu Říp
12. 4. 2002

Na okraj předvolebního stoupání a klesání sociálních demokratů

"Můžeme si nalhávat, že jsme dál v kulturní semknutosti, že jsme dál v písemnictví i vzdělání. Můžeme se utěšovat, že nám se to stát nemůže. Můžeme si myslet, že Čechy patří Čechům... Už na věky. Můžeme bezstarostně parodovat patos svých pradědů a můžeme se vysmívat vlastní minulosti. Důkazem může být socha svatého Václava na mrtvém koni, pověšeném za nohy ze stropu průchodu paláce Lucerna. Umění oslavované režimními pisálky, placené z fondů Evropské unie, které jsou rozdělované našimi kurátory... Můžeme se ukájet opojnými vizemi kontinentálního internacionalismu či utěšovat tezemi o nevyhnutelnosti třídních rozporů. Ale paradigmatem dneška není osmihodinová pracovní doba, volební právo žen, stejně jako jím není národ. Nic než stále komercionalizovanější a primitivnějící jazyk už nespojuje obyvatele české kotliny v národ. Stačí to? Nejsou myšlenky, zbyl jen strach měšťáků o pole, domy, pozemky. A až je slavně "vybojují" nad imaginárním nepřítelem, o to méně slavně je prodají za tytéž "marky", které předtím odmítli... A politikové jim k tomu budou tleskat."

Štěpán Kotrba uvažuje z "národního hlediska" nad nedávnou nepříliš promyšlenou "společensko-kulturně-politickou" akcí ČSSD - výstup jejích funkcionářů, členů a stoupenců na horu Říp, kterou zachytil i fotograficky. Sociologická sonda fotoreportéra ukazuje slepou cestu gest, která se konají bez znalosti hlubokého symbolismu a pohnutek činů minulosti, bez znalosti historie. Nevytvoří se "nová tradice", nevytvoří se ani "nová historie", zbude jen úšklebek nad "národním" převlekem měšťáka - biedermeierem současnosti...

12. 4. 2002

Britský ministr vnitra David Blunkett zveřejnil v pátek balík tvrdých opatření proti ilegálním imigrantům a proti zaměstnavatelům, kteří poskytují práci cizincům v černé ekonomice. Nový imigrační zákon posiluje pravomoci úřadů zamezovat ilegální práci cizinců. Součástí zákona jsou opatření, která donucují zaměstnavatele, kteří platí cizincům za práci v hotovosti, aby s úřady spolupracovaly. Imigrační úředníci budou mít nové pravomoci provádět inspekci v podnicích a hledat v nich ilegální přistěhovalce. Trestní sazba pro osoby, které skrývají ilegální přistěhovalce nebo vydělávají na jejich příchodu do země, se zvyšuje z půl roku na 14 let. Dopravci a letecké společnosti budou podle nového zákona muset získat povolení pro cestující pro vstup do Británie dříve, než tito lidé nastoupí cestu. V brzké době budou podle nového zákona imigrační úředníci využívat moderního zařízení, jako je snímání oční duhovky cestujících k identifikaci podezřelých osob. (Podrobnosti v angličtině viz zde).

Ministr vnitra Stanislav Gross
12. 4. 2002

Jaro klepe na dveře, kampaň před volbami je v plném proudu a úspěchy veškeré žádné; nejvyšší čas koupit si trochu předvolebního pí-áru, usoudili mediální poradcové ministra vnitra a objednali si v Lidových novinách dva články (jeden, druhý), které měly sympatického a skromného ministra přiblížit mladé generaci. Zda se to podařilo nebo zda šlo o vyhozené peníze, není však jisto: i PR se musí umět a kýčovitý popis Grossovy mladoboleslavské přednášky vzbudí ve skupině, na niž je manipulace zaměřena, nejvýš pobavený úsměv.

12. 4. 2002
V pátek 12. dubna otiskly Lidové noviny z pera Petra Kučery drsné předvolební PR - otevřeně reklamní článek vychvalující ministra Stanislava Grosse, a pak ještě anonymní PR "rozhovor" s ním. Viz níže. Kučera píše v titulku svého výplodu: "Tmavá Škoda Superb zastavila u chodníku a za okny mladoboleslavského gymnázia to zašumělo. Na ministra vnitra Stanislava Grosse čekala třída plná dychtivých studentů." Je to přesně ten typ reklamy v textu údajné "nezávislého" článku, jakou profesionální novinář považuje za naprosto korumpující. Kolikpak asi Stanislava Grosse takováto reklama v Lidových novinách mohla stát? Nevěděli jsme, že tento "intelektuálský deník" je tak prodejný...:) Škoda, protože novinářská integrita se ztrácí jen jednou. Článek doporučujeme, takováto podlézavost vůči politikům se u novináře hned tak nevidí... Neměl by Petr Kučera dostat Peroutkovu cenu? (JČ)
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
15. 4. 2002 Češi v Evropě (o Benešových dekretech nemluvě) Laco  Franc
15. 4. 2002 Romové na Slovensku: Čaká nás nová vlna emigrácie? Kristína  Magdolenová
15. 4. 2002 Další "úsporná opatření": ze dvou novin jedny (Naše Opavsko prvním květnem zaniká) Daniela  Pilařová
15. 4. 2002 Odsun a konfiskace sudetského majetku byly reparacemi za německé škody František  Nepil
15. 4. 2002 Prezidentky v Divadle Petra Bezruče: tragický osud tří žen v bezčasí Jitka  Peřinová
15. 4. 2002 Ocel, Evropa a Spojené státy Sam  Vaknin
15. 4. 2002 Tak jaká je vlastně ta česká identita a je rozumné se jí vymezovat vůči světu? Jan  Čulík
15. 4. 2002 Mají Američané vůbec nějaký vliv na Izrael?   
12. 4. 2002 Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp Štěpán  Kotrba
12. 4. 2002 Zlínští radní jsou neústupní: Za 95 milionů prodávají miliardový majetek Radek  Bubeník