Někteří pozorovatelé na Středním Východě věří, že Obama bude ve vztahu k regionálním tématům provádět novou politiku. Jiní trvají na tom, že nelze očekávat velké změny; mezi těmito extrémy vzniká prostor pro spekulaci.

Arabský mírový plán podporuje izraelský prezident Šimon Peres. Na základě zpráv médií o Obamových proslovech během volební kampaně se někteří domnívají, že nový prezident může sledovat plán, který zahrnuje uznání Izraele arabským světem výměnou za jeho stažení na hranice z dob před Šestidenní válkou v roce 1967. Tento plán je založen na saúdském mírovém návrhu z roku 2002 schváleném Arabskou ligou a podpořeném izraelskou ministryní zahraničí a šéfkou vládní strany Kadima Cipi Livniovou.

Návrh dává Izraeli právo veta, pokud jde o návrat palestinských uprchlíků z roku 1948, za což požaduje navrácení Golanských výšin Sýrii a souhlas se založením palestinského hlavního města ve východním Jeruzalémě.

Pozorovatelé se domnívají, že současné geopolitické klima na Středním Východě je pro takovou dohodu příznivé, protože většina arabských zemí je pod tlakem islámských hnutí a potenciálně jaderného Íránu. Kromě toho Palestinci a Izraelci zřejmě dávají najevo ochotu ke kompromisu. Političtí poradci údajně Obamovi řekli, že by neměl ztrácet čas a pustit se do této politiky hned v prvních měsících, kdy se bude těšit maximální přízni.

Írán je rozhodujícím faktorem americké bezpečnostní strategie v Iráku a Afgánistánu, nehledě na ambiciózní jaderný program. Jakékoliv trvalejší řešení v obou zemích vyžaduje jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Každá přímá akce proti Íránu může mít naopak neblahý vliv na bezpečnost arabských zemí v Perském zálivu a zhoršit situaci v Iráku a Afgánistánu. Obamův přístup k problému íránského jaderného programu zahrnující tandem s evropskými spojenci, který by měl otevřít diplomatické kanály pro dialog s Teheránem, vypadá věrohodně.

Je příliš brzy na to, abychom pochopili celkový rámec Obamovy středovýchodní politiky, ale celkově se zdá, že i v tom nejhorším případě bude lepší než Bushova. Jisté je, že Obama bude nakonec jednat v zájmu Ameriky.

(Autor je bývalým jordánským ministrem kultury, profesorem a vedoucím katedry politických věd na Jordánské univerzitě a předsedou Orientálního centra pro studia a kulturní dialog.)

Zdroj ZDE